Řeknete-li „brněnské výstaviště“ či „Mezinárodní strojírenský veletrh“, každý ví, o čem je řeč. Renomé výstaviště stejně jako každoroční události strojařského světa je nesporné. Osud obou fenoménů však mohl vypadat zcela jinak, nebýt úsilí diplomata a manažera Ing. JIŘÍHO KULIŠE.
„Jsme veletržní správou střední velikosti a s oblibou říkám, že jsme „fabrika na veletrhy“. Brněnské výstaviště je z architektonického hlediska unikátní, protože byl zachován jeho původní půdorys. Brněnské výstaviště a MSV Brno jsou vnímány jako ikony české ekonomiky a České republiky. Dobře se poslouchá, když mi lidé říkají, jak se na MSV těší a jak zde vše dobře funguje."
Celý váš život, jen s několikaletou přestávkou, je spojen
s veletrhy. Jaká vlastně byla vaše profesní cesta?
Jako čerstvý inženýrek zahraničního obchodu jsem nastoupil na BVV a začal jsem skutečně od píky. Po 15 letech ve firmě jsem potřeboval změnu a přešel do diplomatických služeb. Odjel jsem na Nový Zéland, poté jsem působil jako obchodní diplomat v Sydney, Tokiu a ve Washingtonu. Austrálie je nejlepší země na světě. Japonsko je země pro Japonce, a ne pro cizince, ale i to byla skvělá zkušenost. Amerika byla další výbornou profesionální zkušeností. Tam se naučíte hájit své zájmy, zájmy své země, své firmy. Američané jsou někdy naivní, někdy trošku nevzdělaní, ale v zásadě velmi příjemní a čestní lidé. Ale americká rozvojová pomoc znamená pomoc americkým firmám, nikoliv rozvojovým zemím. Prezident Trump to formuluje jasně: America first!
Jaká byla vaše cesta ze zahraničních ambasád zpět k veletrhům do Brna?
Zavolal mi můj předchůdce a zeptal se, co dělám. Vedení BVV připravovalo projekt internacionalizace veletrhů a on věděl, že umím jednat se zahraničními vládami či korporacemi a BVV dobře znám. Výsledky práce se dostavily a získal jsem autoritu. Proto mi později akcionáři nabídli, abych nastoupil na pozici generálního ředitele. Kdybych si ale tehdy plně uvědomoval vážnost situace, asi bych do toho nešel. Netušil jsem, v jak opravdu těžké době nastupuji – v době počínající ekonomické recese, zadlužení, poklesu veletržního byznysu. Každý den jsme museli řešit nové problémy a přijímat často tvrdá opatření včetně snižování počtu zaměstnanců a ročních výdělků. Byla to těžká, ale i zajímavá doba. Každá krize je určitým očistným procesem, který se později projeví pozitivně.
Jak jste zvládl řízení tak velké firmy, když vaše předchozí zkušenosti byly jiného typu?
Při prvním angažmá v BVV jsem řídil obchodní skupinu zahraničních akcí s tržbami 250 milionů a podílel jsem se na vedení firmy. Občanské fórum mne dokonce navrhlo na post generálního ředitele, ale já jsem se viděl v zahraničí. Nakonec mix veletržní, manažerské a diplomatické zkušenosti byl právě tím, co mi změnilo život tak, že někdy špatně usínám. Mám široké kontakty v tuzemsku i zahraničí ve firemní sféře, jednám se zahraničními vládami. Získat pro partnerství země, jako jsou Čína nebo Indie, to je diplomatická práce. Předcházejí tomu roky jednání.
Jaká byla vlastně příčina odchodu německého akcionáře?
Změnila se strategie německých veletržních správ. Nyní mají filosofii, že oborové veletrhy v Evropě mají být jen jedny, a to v Německu. Svojí přítomností v Brně si vlastně vytvářeli konkurenci. Germany first! Proto se rozhodli, že se z BVV stáhnou. Bohužel jednání spadlo do doby ekonomického poklesu a rozpoutalo nejrůznější spekulace a vášně, co s veletrhy a výstavištěm dál. Nastalo velmi těžké období až do doby podpisu třístranné smlouvy mezi Messe Düsseldorf, městem Brnem a BVV.
| „Strojírenský veletrh je skutečně fenoménem. Vyprofiloval se do dokonalého oborového průmyslového veletrhu. Jezdí sem zahraniční firmy opečovávat zákazníky z Česka a okolních zemí, prodávají odtud do Rakouska, Slovenska či Polska. V tom je jeho síla." |
Myslíte si, že je vyhráno a BVV není již v ohrožení a že vám město Brno rozumí?
To si bohužel nemyslím. Řada zastupitelů našemu byznysu nerozumí a někteří dokonce navrhují, aby zde byl třeba brněnský Prater. Často nechápou náš strategický význam pro město a region, kolik veletrhy zaměstnávají lidí, jaký je náš přínos do ekonomiky města a regionu. Bohužel jsou situace, kdy musíte akcionářům říct, že to či ono nejde. Já hájím firmu a jsou věci, u kterých bych prostě nechtěl být. Když jsem nastupoval, řekl jsem, že podepíšu jen věci, které považuji za správné. To jsem dodržel a to platí dál. Pomáhá mi americká zkušenost.
„Rodinným stříbrem“ BVV je Mezinárodní strojírenský veletrh. Jak hodnotíte ten poslední a jaké máte plány pro letošní ročník?
Strojírenský veletrh je skutečně fenoménem. Vyprofiloval se do dokonalého oborového průmyslového veletrhu. Jezdí sem zahraniční firmy opečovávat zákazníky z Česka a okolních zemí, prodávají odtud do Rakouska, Slovenska či Polska. V tom je jeho síla. MSV generuje vystavovatelům často příležitosti, které ani netuší.
A Brnu generuje MSV přidanou hodnotu, kterou také netuší.
Partnerem loňského MSV byla Čína. Jak Číňané hodnotí svoji účast – i s ohledem na to, že sami jsou veletržní velmocí?
Čína vystoupila grandiózně pod heslem „Made in China 2025“. Ať se to někomu líbí, či nelíbí, 21. století bude stoletím Číny, a ne Ameriky nebo Evropy. Chtěl jsem, aby ukázali rychlovlaky, roboty, umělou inteligenci,
3D tisk, a oni to ukázali. Svou účast hodnotili velice kladně a počítám s tím, že se v nějakém formátu každoročně zopakuje. Partnerskou zemí bude ale letos Indie, snad v podobném rozsahu jako vloni Čína.
A hlavními tématy MSV 2017 budou automatizace alias Průmysl 4.0 a samozřejmě Indie.
Mimochodem: Když jsem během veletrhu mluvil s předsedou CCPIT (China Council for Promotion of Interantional Trade), divil se, že hospodaříme bez dotací a podpory státu či města. Čína má 58 % výstavních kapacit na světě, ale všechny jsou subvencovány. Budují megalomanská výstaviště bez ohledu na využití. Proto mne pozval na letošní kongres čínského veletržního průmyslu v Macau.
Bude mít letošní Mezinárodní strojírenský veletrh nějaké ústřední téma?
V nadsázce jsem navrhl, že bychom měli vyrukovat
s Průmyslem 5.0. Dosavadní téma Průmysl 4.0 je vlastně něco, o čem se mluví, ale nikdo to pořádně neviděl. Je to německý vynález, za kterým stojí několik německých firem. Když jsem Industry 4.0 googloval, nic jsem nenašel, kromě jedné studie, která byla vyhotovena na zakázku německé vlády. Průmysl 4.0 byl před dvěma lety uveden jako téma v Hannoveru, aniž by Japonci či Američané tušili, co to je, byť oni byli průkopníky automatizace a robotizace. Ale pozor! Největšího německého výrobce robotů Kuka dnes vlastní – hádejte kdo? – Číňané. Nicméně hlavními tématy MSV 2017 budou automatizace alias Průmysl 4.0 a pochopitelně Indie.
Jak vidíte budoucnost veletrhů a zejména MSV řekněme v horizontu deseti let?
O existenci veletrhů nemám strach. Jsou a budou obchodní komunikační platformou. Pro některé komodity se veletrhy nehodí, pro některé ano. Význam veletrhů obecně celosvětově roste. V čase recese nastal propad, snad s výjimkou Číny, všude. Dnes už jsou na stejné úrovni jako před krizí. Ale veletrh musí mít „B2B“ charakter, jen pak má smysl. Věřím v budoucnost BVV a veletrhů, protože prostě nikdo nic lepšího dosud nevymyslel – internet neinternet.
Závěrem trochu odlehčení: jaké jsou vaše plány na dovolenou?
Víte, já jsem takový Japonec. V Japonsku si dovolenou neberou, protože tím by jinak člověk ukázal, že je zbytečný. V Americe si vezmou pět či deset dnů dovolené. U nás jsou lidé rozmazlení, dovolená je kult, máme 20 až 25 dní dovolené. V posledních letech jsem si ale skutečně nemohl dovolit si vzít delší dovolenou, protože každý den se objevil nějaký problém, nějaké překvapení. Až mi řeknou, že mám odejít, odjedu do Austrálie, kde budu mít na pláži půjčovnu loděk či tak něco… Už se na ni těším.
Co volný čas, máte nějaké koníčky?
Potřebuji kolem sebe hudbu. Nemůžu být bez hudby. I na výstavišti hrají repertoár dle mého výběru. Žádné pop odrhovačky jako dřív, ale trochu „výtahová hudba“, jazz. I k veletrhům patří hudba. Mám obrovskou sbírku desek, ale poslední dobou mne baví internetová rádia. Kombinace hudby a cizí řeči navozuje kolorit určité země. Závidím lidem, kteří na něco umějí hrát. Chtěl bych hrát na bicí nebo na basovou kytaru. A fotím. Různé bizarní věci, které vidím kolem sebe. Mám raději spíše takové ty rozmazané umělecké fotky. Když do Ameriky přijel těsně po ukončení mandátu ex-prezident Václav Havel, vznikla otázka, kdo bude fotografovat,
a já měl tu drzost, že jsem mu jeden den dělal osobního fotografa. Ty portréty teď visí v mé kanceláři.
A hlavně mám práci, která je velmi různorodá, při které potkávám spoustu zajímavých inspirativních lidí. Ta je mým koníčkem.
Ing. Jiří Kuliš
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, zaměření zahraniční obchod. V letech 1976–1992 pracoval na manažerských pozicích, včetně postu obchodního ředitele, ve společnosti Brněnské veletrhy a výstavy. Poté působil 13 let v diplomatických službách. Nejprve jako chargé d´affaires mise ČR na Novém Zélandu, poté jako obchodní rada pro Austrálii a Nový Zéland, obchodně-ekonomický rada ČR v Japonsku a obchodně- ekonomický rada ČR v USA. Od roku 2006 byl konzultantem managementu Veletrhů Brno, kde od konce roku 2009 zastává pozici generálního ředitele. Jiří Kuliš je významnou osobou mezinárodního veletržního průmyslu, v němž je členem mnoha profesních organizací. |
text: Hana Janišová, foto: archiv BVV