V pátek 20. ledna se stal 45. prezidentem Spojených států amerických republikán Donald Trump.
Ač málo podporován svou Republikánskou stranou, podceňován agenturami pro výzkum veřejného mínění a nenáviděn většinou médií, porazil protikandidátku Hillary Clintonovou, a to velice výrazně. K Trumpovu vítězství významně přispěla jeho koncepce podpory amerického průmyslu
a snížení nezaměstnanosti.
AMERIKA PŘEDEVŠÍM
Musím začít trochu osobně. Zatímco jsem si loni na podzim v hotelovém pokoji v Tokiu právě četl zprávu o nejnovějším výroku Donalda Trumpa, začal se můj 30patrový mrakodrap otřásat v samých základech. Lustr se kýval jako zvon a strop se chvěl, jako kdyby v pokoji nade mnou tančili sloni. Konstrukce budovy se napínala k prasknutí a vydávala dvě tři minuty děsivé kvílení.
Zemětřesení, jež mělo epicentrum asi 300 km od Tokia, však nepoškodilo jadernou elektrárnu Fukušima, kde zemětřesení a následná vlna cunami v roce 2011 zničily jadernou elektrárnu Fukušima I. Tentokrát jen krátce vypadl chladicí systém skladování vyhořelého paliva v sousední Fukušima II.
Větší následky asi bude mít tweetrový vzkaz Donalda Trumpa, že to s přezkoumáním obchodních dohod myslí smrtelně vážně. Hned v prvních dnech ve svém úřadu chce vycouvat z TTP, což je zkratka pro Transpacifické partnerství.
Je to zatím největší smlouva o volném obchodě na světě a měl to být velký úspěch prezidenta Baracka Obamy. Americká vláda ji připravovala 7 let a zahrnuje 12 států. Obchodní výměna USA s nimi dosahuje obrovského objemu – asi 1600 miliard dolarů, což je 40 procent amerického zahraničního obchodu.
Podle Donalda Trumpa představuje – jak řekl doslova – „potenciální nebezpečí,“ protože snižuje v Americe počet pracovních příležitostí. Trumpův krok není pro tuto oblast světa žádným překvapením, protože o něm nejednou hovořil na svých předvolebních vystoupeních. Navíc smlouva není ratifikována v několika zemích a už delší dobu je jasné, že by neprošla ani americkým Kongresem.
Přesto Trumpovo rozhodnutí vyvolalo na japonské politické a především ekonomické scéně silný pocit hořkosti.
| Japonský ministerský předseda Šinzó Abe ihned po Trumpově prohlášení konstatoval, že TPP bez účasti USA nemá smysl. |
Někteří politici se domnívají, že by prý smlouva mohla vstoupit v platnost bez USA.
To jsou ovšem slepé uličky, čehož si je dobře vědom japonský ministerský předseda Šinzó Abe. Hned po Trumpově prohlášení konstatoval, že TPP bez účasti USA nemá smysl.
Ví, o čem mluví. Ještě cestou do peruánské metropole Limy na zasedání Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) se japonský premiér Šinzó Abe – jako první zahraniční státník vůbec – sešel s Donaldem Trumpem. Po schůzce, jež prý proběhla ve velmi přátelské atmosféře, Abe označil Trumpa za muže, kterému lze důvěřovat. Kromě informací o výměně dárků týkajících se jejich oblíbeného golfu, oznámil, že po této zdvořilostní seznamovací schůzce brzy vyšle do Washingtonu japonské experty, aby připravili větší pracovní setkání.
Tady bychom asi mohli vidět klíč k japonskému postoji. Trump se nebrání mezinárodnímu obchodu, jak tvrdí někteří propagandisté, ale chce uzavírat bilaterální smlouvy. Tokio žije v naději, že by se mohla posílit jeho pozice v oblasti.
Trumpovo rozhodnutí odstoupit od TPP začalo posilovat dolar a oslabovat japonskou měnu, což japonští exportéři uvítali a ekonomika jde nahoru.
KDO RYCHLE DÁVÁ, DVAKRÁT DÁVÁ
 Japonský internetový a telekomunikační koncern SoftBank ví, jak se zavděčit a tak mezi prvními zahraničními společnostmi přispěchal s nabídkou investovat v USA. Jejich roboty Pepper se už v USA prodávají. |
V jednom obchodě v Palo Altu prý díky tomu vzrostl obrat o 70 %, jiný obchod v Santa Monice je střídmější, nicméně hlásí zvýšení obratu o 13 %. Na nedávné show spotřební elektroniky CES 2017 v Las Vegas se představil robot Pepper jako tlumočník do 20 jazyků. Pozadu proto nechtějí zůstat ani jiní japonští exportéři do USA.
JAK ZVÝŠIT ZAMĚSTNANOST
Donald Trump získal první body u širokých mas oznámením, že prezidentský plat, který činí 400 000 dolarů ročně, věnuje na charitu, tak jako to před ním udělali John F. Kennedy a Herbert Hoover. Druhým pozitivním krokem, alespoň v očích americké veřejnosti, je Trumpova snaha plnit předvolební sliby. Především se jedná
o vytváření pracovních míst.
„Naše továrny nejsou konkurenceschopné,“ opakoval v rozhovoru s redaktory deníku New York Times. Když si prý před několika týdny připravoval jeden ze svých předvolebních projevů, nemohl tomu uvěřit. „Myslel jsem, že se jedná o překlep.“ Statistika uvádí, že po skončení vlády prezidenta Bushe bylo v USA zavřeno
70 000 továren.
Trump má pravdu, ale skutečnost je přece jen složitější. Opravdu se snížil počet továren i počet Američanů, kteří v nich pracují, ale přesto je výkon amerického průmyslu na nejvyšší úrovni v historii. Nejmodernější technika nepotřebuje tolik pracovních sil přímo v továrních halách, protože digitalizace mění strukturu pracovního trhu.
Od roku 1997 opravdu poklesl počet pracovních míst v průmyslu o plných 30 %. Částečně se na tom skutečně podepsala dohoda NAFTA o volném obchodu s Mexikem a v roce 2001 vstup Číny do Světové obchodní organizace. Ale nelze z toho vinit jen Billa Clintona. Jednak celkový počet pracujících v USA klesá už 50 let a jednak pro NAFTU hlasovali i reprezentanti Republikánů.
Trump a jeho ekonomický tým hledají nyní způsob jak zvýšit zaměstnanost. Slíbil rapidní snížení daní těm firmám, které ho vyslyší a začnou vytvářet pracovní příležitosti v USA. Přímo to prý řekl Timu Cookovi, když mu tento nejvyšší šéf Applu gratuloval ke zvolení. Musel to být zajímavý rozhovor, protože během předvolební kampaně Trump dokonce vyhrožoval bojkotem Applu, který pod záminkou ochrany osobních údajů nechtěl být nápomocný FBI s dekódováním iPhonu, jenž patřil islámskému teroristovi, který vraždil v Los Angeles.
Ovšem popravdě dodejme, že Apple byl kritizován už dřív i prezidentem Obamou, ale jeho tehdejší šéf Steve Jobs jej kategoricky odmítl slovy: „Tato pracovní místa se nikdy do Ameriky nevrátí.“ V jeho linii pokračoval i Tim Cook a ještě před rokem v jedné televizní show řekl, že USA chybí potřebné kvalifikované odborné síly.
Kdeže loňské sněhy jsou. Nyní přišly z Japonska zprávy, že Apple dostal strach z možného zvýšení dovozních cel a už před několika měsíci začal uvažovat o přeložení výroby z Asie do USA. Kromě politického tlaku hraje roli i obava, že cla na dovoz součástek počítače Apple prodražilo.
NECHOĎTE DO MEXIKA
|
Ford ruší plány na vybudování nového závodu v Mexiku. Místo toho bude investovat 700 milionů dolarů v Michiganu a vytvoří 700 nových pracovních míst. |
Mezi jeho první velké úspěchy v tomto ohledu patří dohoda s koncernem United Technologies Corp, jeho firma Carrier zamýšlela postavit závod na výrobu klimatizačních zařízení v Mexiku. Při návštěvě závodu oznámili Trump a vedoucí pracovníci firmy v přímém televizním přenosu z jedné z výrobních hal, že se nová továrna nepřemístí a 1000 pracovních míst zůstane ve státě Indiana. Za to získají úlevu na daních ve výši
7 milionů dolarů.
To byl inspirativní krok i pro další. Také automobilka Ford ruší plány na vybudování nového závodu v Mexiku. Místo toho bude investovat 700 milionů dolarů v Michiganu a vytvoří 700 nových pracovních míst. Ford v současné době zaměstnává v USA 85 000 lidí a v Mexiku má 8800 zaměstnanců. Po oznámení tohoto rozhodnutí se cena akcií okamžitě zvýšila o 2,5 %.
Autokoncern Fiat Chrysler chce rozvíjet nejlepší tradice své značky Jeep a do roku 2020 vytvoří 2000 nových pracovních př íležitostí. Celkem 1 miliardu dolarů má jeho nová investice, jež zahrnuje dva nové výrobní závody ve státech Michigan a Ohio.
Japonská Toyota je dalším automobilovým výrobcem, který čelí tlaku kritiky nastupujícího amerického prezidenta ohledně produkce vozů v Mexiku a jejich následného prodeje v USA. Trump míní, že takový postup by u všech automobilek měl podléhat speciálnímu zdanění.
Toyota nyní oznámila, že během následujících 5 let bude v USA investovat asi 10 mld. USD a udrží tak své tempo investic jako v minulých pěti letech. Toyota v USA již proinvestovala kolem 21,9 mld. USD, postavila
10 výrobních závodů, vytvořila síť 1500 dealerů a zaměstnává celkově kolem 136 000 lidí.
TAKÉ SILICON VALLEY OTÁČÍ
Zdá se, že charismatu nového amerického prezidenta odolá málokdo. Alespoň o tom svědčí fakt, že pozvání na schůzku v Trumpově mrakodrapu v New Yorku přijali všichni nejvyšší představitelé největších technologických gigantů sídlících v kalifornském Silicon Valley: Applu, Amazonu, Googlu, Facebooku, Microsoftu, Cisca, Oraclu, IBM…
Takovou přehlídku 13 nejúspěšnějších miliardářů zasedačka v 25. poschodí ještě nezažila. Pikantní na tom je fakt, že většinou podporovali v předvolební kampani Hillary Clintonovou.
Nyní s ním zasedli ke společnému stolu. Donald Trump jim mazal med kolem pusy a prohlašoval: „Nikdo na celém světě není jako vy. Chci vám pomáhat, volejte mi. Chci vytvářet příznivé podnikatelské klima, chci podporovat inovace. Chci tady v Americe mít chytré a talentované lidi.“
A nakonec tři ze špiček silikonového údolí přijali místo poradců a budou se s prezidentem pravidelně scházet. Mezi nimi je Elon Musk, zakladatel firem Tesla nebo SpaceX, který je přeborníkem v získávání státních dotací a zakázek.
Účastníci schůzky odcházeli poučeni. Jednak byli mile překvapeni vstřícným chováním nového prezidenta, jednak pochopili, že mu není radno odporovat a nebude ani v budoucnu. Stačí připomenout případ Boeingu, kdy se jeho nejvyšší šéf nevyjádřil o novém prezidentovi dostatečně nadšeně v jedněch novinách a už za hodinu si mohl přečíst Trumpovu poznámku o tom, že nová prezidentská letadla jsou nějak podezřele drahá.
V tomto duchu se také vedla diskuse, protože uchování a vytváření nových pracovních míst je pro Trumpa jednou z priorit. Koncern IBM to už pochopil a ještě před schůzkou slíbil přijmout 25 000 nových zaměstnanců.
Vstřícně se už také tváří šéfové dalších firem. Spoluzakladatel společnosti Microsoft a úspěšný podnikatel Bill Gates, který se s novým prezidentem sešel už o den dřív, naznačil, že by Donald Trump mohl být pro Spojené státy novým J. F. Kennedym. Podle Gatese by nově zvolený prezident USA mohl díky inovacím sjednotit zemi podobně, jako to udělal právě Kennedy, když hovořil o vesmírných misích.
Z historie víme, že jedna schůzka jaro nedělá a mezi lidmi v Silicon Valley panuje vůči Trumpovi nepřátelství. První pozitivní signály ale už byly vyslány a měly by pozvolna zmírňovat napětí. Jak ukazuje samotný výčet přítomných, Trump si váží úspěšných žen bez ohledu na barvu pleti a také přistěhovalců, jak dokazuje přizvání šéfky koncernu Pepsi do sboru poradců. Ta se totiž narodila v Indii.
A přímo vedle Trumpa seděl známý investor Peter Thiel, německého původu, jeho jediný podporovatel v Silicon Valley, který se také veřejně hlásí ke své odlišné sexuální orientaci. To byl jasný vzkaz této komunitě. Zasedací pořádek nebyla náhoda, to byl záměr.
Politika cukru a biče, ověřená staletími, jež má v novodobé historii podobu zvyšování nebo snižování daní, je prezidentu Trumpovi blízká. A americkému průmyslu zajistí profit.
Karel Sedláček