Nový australský projekt se snaží prosadit duální baterii, která bude sloužit nejen ke skladování elektřiny, ale také zeleného vodíku.
Desítky solárních farem na jihovýchodě Austrálie mají v příštích letech využívat „vodíkové baterie“. Tato dvouúčelová zařízení se vejdou do přepravních kontejnerů a obsahují řadu technologií: lithiové články, elektrolyzéry, palivové články a kanystry s tzv. metalhydridy. To jsou kovové sloučeniny, které slouží jako „houba“ pro uskladňování vodíku.
Provozovatelé by měli systémy používat k ukládání energie ze solárních panelů tak, aby ji mohli dodávat do sítě během zamračených dnů nebo během nocí. Zároveň by jejich panely mohly vyrábět „zelený“ vodík pro jiná průmyslová odvětví, jako je doprava či hutnictví.
Alespoň takovou vizi mají Alan Yu a jeho kolegové a partneři. Yu je generálním ředitelem společnosti Lavo se sídlem v Sydney vyrábějící systémy skladování vodíku. Je také spoluzakladatelem investiční společnosti Providence Asset Group rozvíjející projekty solární energie ve státech Victoria a Nový Jižní Wales.
Začátkem července podepsala Providence Asset Group dohodu o prodeji produkce z více než 30 svých solárních farem společnosti SmartestEnergy Australia, maloobchodnímu poskytovateli energie. Ten je ve vlastnictví japonského konglomerátu Marubeni. Jedenáct ze solárních projektů je již plně v provozu a u ostatních se očekává, že budou spuštěny do začátku roku 2023. Dohromady budou mít výkon zhruba 300 MW.
Lavo mezitím plánuje do konce letošního roku zahájit práce na první velkokapacitní, zatím spíše ověřovací duální baterii. Každý takový bateriový systém — který společnost nazývá HEOS — by měl mít kapacitu zhruba 13 MWh.
PŮVAB VODÍKU
Iniciativa reaguje na rostoucí poptávku po skladování energií. Nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny, by bylo velmi vhodné doprovodit nasazením systémů, které mohou energie v časech jejího přebytku přijmout a v době zvýšené poptávky po elektřině naopak vydat.
Zároveň se také zvyšuje přitažlivost vodíku získaného z nízkouhlíkových zdrojů, tedy tzv. zeleného vodíku. Představuje možnosti, jak změnit dálkovou dopravu, chemickou výrobu, letectví a další odvětví, která se hůře elektrifikují. Odhady růstu výroby zeleného vodíku se značně liší a neexistuje velká shoda v tom, jak by mohla poptávka vypadat v příštích desetiletích, uvedla nedávno společnost Canary Media. Zájmová organizace Hydrogen Council očekává, že do roku 2050 dosáhne výroba zeleného vodíku téměř 550 milionů t. Což by byl ohromný nárůst proti 0,36 milionu t vyrobených v roce 2019.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)