„Jako optimista bych viděl letošní MSV jako platformu pro restart narušené ekonomiky a průmyslu. Firmy by veletržní rozpočty mít měly. Hlavní vizí MSV pro mě je, že bude bez roušek a že si budeme opět podávat ruce," říká v rozhovoru
o aktuální situaci a budoucnosti veletrhů Jiří Kuliš, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno.
Výstavnictví je jednou z oblastí, které opatření zaváděná kvůli pandemii zasáhla mezi prvními. Posledními akcemi, které v areálu BVV proběhly, byly, pokud se nemýlím, mezinárodní Motosalon a prodejně kontraktační veletrh Prodítě. Už tehdy začínala být situace poměrně vážná. Odrazilo se to na obavách vystavovatelů, návštěvnosti, či účasti zahraničních partnerů?
Motosalon a Prodítě jsme stihli o fous. Akce proběhly standardně, dokonce s účastí italských firem. Všichni byli spokojeni. Situace se projevila snížením návštěvnosti asi o 10 %, s čímž jsme počítali. Motorkáři mají hranice rizika mentálně nastavená jinak, takže se nebáli přijet. Byla to bohužel aktuálně poslední letošní veletržní akce v Česku a možná i v Evropě.
Jaká opatření jste už tehdy zaváděli, abyste posílili ochranu zdraví v rámci těchto akcí?
Posílili jsme hygienu, čistotu, zakoupili stojany s dezinfekcí. Byli jsme připraveni i na regulovaný režim akce do 5000 osob, ale nebylo by to optimální. Motosalon byl nadstandardně rozložen na velké ploše včetně stravování, aby nedocházelo k velké a těsné kumulaci lidí, což lze udělat jen v Brně. Víc ani udělat nejde.
Posun Techagra a souvisejících veletrhů jste oznámili již 6. března, tedy čtyři dny před mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ČR zakazujícím pořádání akcí nad 100 osob. Jaké hlavní důvody vás k tomu vedly a s jakým předstihem jste o podobných krocích začali uvažovat?
Ta ruská ruleta, zda bude, či nebude Motosalon. Když jsem čekal na rozhodnutí Bezpečnostní rady státu, u které jsme argumentovali, že pokud zavřou den před zahájením Motosalon, musí zavřít i nákupní centra. Obrovské riziko mě ujistilo, že rizika nekonání a z toho vyplývající ekonomické následky je třeba důsledně eliminovat.
Věděli jsme, že Motosalon byl na seznamu pana ministra vnitra jako první ke zrušení. Zákaz hromadných akcí včetně veletrhů byl na spadnutí, konzultovali jsme situaci s hygieniky. Nezbývalo nic jiného než zavčas rozhodnout. Vývoj nám dal za pravdu a ušetřili jsme vystavovatelům i sobě spoustu nákladů a nervů.
Jak stávající situace ovlivní plány BVV, například na výstavbu nového pavilonu D a dalších plánovaných investic?
Jedním škrtem jsme zrušili plánované investice v řádu 100 milionů korun na rozvoj areálu. Výstavba nového pavilonu D se odsunuje na neurčito.
Většinu jarních akcí přesouváte na podzim, kdy už snad situace bude stabilizovaná, nicméně jak podle vás změny termínů ovlivní počty vystavovatelů a návštěvníků? Na jedné straně bude patrně jistý hlad po kontaktech a společenských akcích a potřeba nastartovat byznys do plných obrátek, na druhé straně se dostaví ekonomické dopady stávajícího útlumu a mohou přetrvávat jisté obavy ze shromažďování většího množství lidí. Navíc bude patrně panovat také jistý přetlak nabídky kulturních, společenských a dalších akcí.
Termíny akcí se z důvodu překládání akcí celoevropsky zahušťují. Přehuštění a netradiční změny veletržního kalendáře budou velký problém. Potřeba normálního stavu a potkávání lidí je a bude velká. Problém vidím v nastupující recesi v důsledku narušení ekonomiky a horší ekonomické situace firem, které se uchýlí k šetření. Hrozné je zastavení automobilového průmyslu, což bude mít negativní řetězový efekt na mnoho firem.
Vlajkovou lodí BVV, ale i celého českého výstavnictví je bezpochyby právě zmíněný Mezinárodní strojírenský veletrh. Ten by se snad mohl konat v původně plánovaném termínu, nicméně pravděpodobně i ten bude do značné míry aktuální situací ovlivněn. Vím, že lze teď jen těžko predikovat, nicméně jaké signály máte od tuzemských a zahraničních vystavovatelů?
Ještě v polovině března byl zájem relativně největší za poslední roky. Nyní se vše zastavilo a všichni čekají, co bude. Všichni potřebujeme pocit, že se to obrací k lepšímu. Všichni potřebujeme světélko na konci tunelu a důvěru.
Prodloužili jsme termín pro podání přihlášek do konce dubna, ale nemůžeme ho stále prodlužovat.
Jak to vypadá se zahraniční účastí?
MSV je skutečně mezinárodní a potřebuje otevřené hranice, normální cestování. Partnerskou zemí je Rusko a ruské ministerstvo s účastí počítá, ale co tam bude? Zdůrazněnou účast má mít Itálie s účastí institucí z průmyslového severu, nově je přihlášeno oficiální expozicí Japonsko, máme nasmlouvaných snad deset čínských provincií včetně provincie Chu-pej. Kladu si otázku, budou sem moci přijet?
Dovedete si představit, že by MSV vůbec nebyl?
To je nepředstavitelné! Nyní nezbývá než doufat, byť naděje a doufání není zrovna manažerskou strategií.
Jaká je vaše vize letošního MSV?
Jako optimista bych viděl letošní MSV jako platformu pro restart narušené ekonomiky a průmyslu. Když použiji klišé, které nesnáším, tak tedy, že „roztáčíme kola našeho průmyslu a exportu". Výhodou může být i zrušení některých průmyslových veletrhů v našem regionu, hannoverského veletrhu. Firmy by veletržní rozpočty mít měly. Hlavní vizí MSV pro mě je, že bude bez roušek a že si budeme opět podávat ruce.
Myslím, že už dnes je víceméně jasné, že stávající situace natrvalo změní řadu oborů a oblastí podnikání. Jaké jsou podle vás perspektivy veletrhů a výstav?
Ve světě bylo zrušeno nebo přeloženo 1 700 veletrhů, jen v Evropě 1 000. Byly zrušeny velké evropské či světové veletrhy jako Autosalon Ženeva, Hannover Messe, Drupa, Eurosatory Paříž a další. Je narušen evropský zaběhlý kalendář veletrhů, který dozná jistě hodně změn, včetně kalendáře našeho.
Myslím, že všichni berou situaci jako mimořádnou, že si neřeknou: tak veletrh nebyl a příště ho nepotřebujeme. Oni ho budou potřebovat i dál.
(Celý rozhovor naleznete v Technického týdeníku, který vychází 21. dubna.)