Když přemýšlíme o umělé inteligenci (Artificial Intelligence - AI) a robotech, často nám přijdou na mysl post-apokalyptické vize děsivých, superinteligentních strojů ovládajících svět nebo dokonce vesmír. Mnohé filmy jsou odrazem tohoto strachu.
Dnešní umělá inteligence nevypadá jako znepokojující sci-fi. Spíše provádí mnoho zdlouhavých a manuálních úkolů a poskytuje informace od systémů rozpoznávání a konverzace po prediktivní analytické vzorce a autonomní systémy.
V této souvislosti by skutečnost, že vlády a vojenské organizace investují velké prostředky do umělé inteligence, neměla být tak znepokojivá, jako je zajímavá. Způsoby implementace strojového učení a umělé inteligence umožňují lidem lépe vykonávat jejich stávající úkoly a velmi zajímavé je vidět, jak jsou stroje inteligentnější, aby lidem lépe porozuměly a kontrolovaly prostředí kolem sebe.
Myšlenka využití umělé inteligence (Artificial Intelligence - AI) ve vojenské oblasti nabývá v poslední dekádě na významu, jak jsme dokumentovali v první části tohoto článku v minulém vydání (TT č.19/2020).
Americká armáda využívá umělou inteligenci mnoha způsoby, například v prediktivní údržbě. Techniky AI mohou pomoci předvídat, kdy je třeba vyměnit nebo opravit součásti letadel, lodí, tanků a aut, než dojde k poruše. Snižují se tak velice významně investiční a provozní náklady a zvyšuje se také provozní bezpečnost.
Doslova senzace se odehrála na srpnovém summitu agentury Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) nazvaném Electronics Resurgence Initiative (ERI) a Symposium Microsystems Technology Office (MTO). V poslední den soutěže porazil algoritmus umělé inteligence Heron Systems ve virtuálním souboji živého stíhacího pilota v simulátoru Lockheed Martin F-16 hladce 5:0.
Signály přímo z mozku
Jak jsme uvedli minule, Američané také vyvíjejí na principu AI konverzační zpravodajskou platformu, která umožní vojákům přímo podávat hlasové příkazy, místo složitého vyťukávání kódu na displej.
Někdy je i slovní komunikace pomalá. Navíc člověk potřebuje při rozhodování ve stresových situacích bleskurychlou pomoc v podobě informací a alternativních řešení.
Například při pohybu v určitém areálu se skupina vojáků stane terčem odstřelování z nedaleké budovy, za jejichž okny se mihnou nějaké stíny. Sotva znatelné pohyby mohou znamenat nebezpečí. I když je na blízku průzkumný dron, trvá přece jen poměrně dlouhou dobu, než zašle obrazy ze svého průzkumu, než jsou v centrále vyhodnoceny a než se dostanou k postupujícím vojákům, kteří se podle nich mají rozhodnout, zda a kudy budou pokračovat.
Jedno z řešení nyní vyvíjejí vědci v Armádní výzkumné laboratoři (Army Research Laboratory - ARL), kteří zkoumají měření, zpracování, analýzu a přenos elektrochemických signálů z lidského mozku.
„Pracujeme na přizpůsobení senzoru, který by měřil prvky mozkové činnosti," řekl novinářům Dr. John Touryan, výzkumný pracovník z oddělení kognitivní neurovědy této laboratoře.
Vědci chtějí propojit informace z dronů či jiných průzkumných prostředků a z toho, co vidí v dané situaci různí vojáci z různých úhlů. Mnohdy spolu nemohou v dané situaci mluvit.
„Když oko uloví něco zajímavého", vysvětluje Dr.Touryan, „generuje v mozku elektrickou odezvu, která může být poté změřena, vypočtena, zpracována a dál šířena."
V této souvislosti připomeňme, že už nyní nosí američtí vojáci v určitých situacích brýle Hololen pro noční vidění a tepelné hodnocení okolí na bází tzv. rozšířené reality (Augmented Reality, AR) obohacující reálný svět o digitálně vytvořené prvky. Společnost Microsoft plánuje dodat americké armádě v příštích několika letech až 100 000 AR brýlí. V rozpočtu na rok 2021 je plánováno zhruba 40 000 AR brýlí. Samotný hardware má pro armádu hodnotu téměř půl miliardy amerických dolarů. Současné brýle Hololens-2, které váží více než kilo, mají být nahrazeny další verzí o hmotnosti pouze 800 gramů.
Prostřednictvím brýlí - armáda jim říká „integrovaný vizuální augmentační systém" (IVAS) - vojáci vidí taktické cíle a pohyby ostatních vojáků jako digitální grafiku v prostoru. Displej lze přizpůsobit potřebám jednotlivých vojáků.
A do těchto brýlí by se mohly nasadit mobilní senzory pro sledování pohybu očí. Díky umělé inteligenci by se informace získané z průzkumného dronu, ale i z očí a mozků různých vojáků doplněné o momentální stav počasí, reliéf terénu a fyziologický stav vojáka zpracovaly a ve zlomku vteřiny by se objevily na stínítku VR brýlí. Samozřejmě také v počítači na velitelském stanovišti.
Elektrický proces probíhá tak rychle, že signály mohou být detekovány a přenášeny ještě dřív, než si lidský mozek kognitivně uvědomí, co viděl. Tento proces funguje částečně proto, že většina systémů AI je obecně inspirována biologickými strukturami nervů zraku savců a je na nich založena.
Výsledkem je fakt, že zmíněné budova s ostřelovači pak může být okamžitě analyzována a přenesena do počítače vybaveného rozsáhlou databází potenciálních odpovědí nebo variant řešení.
Dr. John Touryan říká: „Chceme používat AI a lidi jako součást dynamického systému a kombinací nebo současným sloučením atributů člověka maximalizovat bojový úspěch."
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)