Využívání algoritmů umělé inteligence postupně proniká ze samotné výroby i do oblasti logistiky a skladového managementu. Firmy si totiž začínají uvědomovat, že sofistikované algoritmy dokážou pomoci nejen v automatizaci či optimalizaci skladu, ale také predikovat poptávku či míru spolehlivosti dodavatelů.
„Nasazováním AI napříč divizemi se z firmy postupně stává propojený organismus, který dokáže pružně reagovat na potřeby trhu a získává tak obrovskou konkurenční výhodu,“ říká v rozhovoru pro Technický týdeník Pavel Wimmer, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti DNAi.
Jak v současné době vypadá ve firmách řízení logistiky a skladových zásob?
Doposud se k veškeré práci v logistice a skladovém hospodářství používají různé informační systémy a nástroje business intelligence. Jenomže i když jsou tyto nástroje součástí páteřní IT infrastruktury a bez nich by firma prakticky nemohla dnes existovat, jde stále o separované modely, s nimiž se musí pracovat ručně a které jsou, co se týče jejich schopností, velmi limitované. Tento stav se však právě začíná měnit.
Firmy už hojně uvažují o implementaci umělé inteligence (AI), což potvrzuje i jeden průzkum společnosti Gartner, který tvrdí, že v roce 2024 chce polovina oslovených firem investovat do AI v oblasti logistiky, skladového managementu a dodavatelského řetězce.
Každá firma má svou strategii a plán, kterého se drží, ale obecně vzato očekávám, že budou chtít AI využívat například pro predikce skladových zásob, případně optimalizace skladu tak, aby se například rychloobrátkové zboží nekazilo. Můžou to být ale také optimalizace prostoru nebo třeba podpora oddělení nákupu tak, aby lidem odpadla rutinní práce a mohli se soustředit více na exekutivu.
DNAi je česká firma vyvíjející aplikaci s algoritmy umělé inteligence například právě pro logistiku. V čem vidíte potenciál AI vy?
Typicky třeba v optimalizaci a plánování. Každá firma má historická data ze skladových systémů a pro každou položku své dodavatele, kteří mají své ceníky a nabízejí různé slevy. Změny cen jsou tedy velmi dynamické a v globálním měřítku je extrémně náročné s běžnými nástroji provádět optimalizace.
My dokážeme dát data na jedno místo a za pomoci AI z nich získat validní hodnoty, případně vygenerovat plán nákupu, který říká, že pokud chce firma dodržet svou stanovenou strategii, musí v daný den objednat daný počet položek od konkrétního dodavatele za aktuálně výhodnou cenu.
A pokud nastane třeba vlivem přírodní katastrofy či konfliktu v nějaké zemi výpadek, tak algoritmus dokáže velmi rychle najít druhou nejlepší možnou variantu.
Jde o komplexní výpočty, na které právě už běžné nástroje nestačí. AI má tedy potenciál přinést flexibilitu a rychlost, což je „game changer“, který dává konkurenční výhodu.
Hovořil jste o strategiích, které firmy mají. Těch ale může být více a mohou se v podstatě dostat do konfliktu. Umí si AI poradit i s tím?
Pokud optimalizační strategie vychází z plánu, který říká, že firma chce například snižovat náklady vázané v zásobách, nebo být naopak v něčem flexibilní a mít určité zboží na skladě, případně chce třeba snižovat uhlíkovou stopu, mohou se opravdu tyto strategie dostat do konfliktu, protože jsou mnohdy protichůdné. Naše řešení ale dokáže nabídnout optimalizační funkci, která všechny tyto strategie postaví vedle sebe, přepočítá a vytvoří různé scénáře. Systém také umožní udělat analýzu prioritních položek, které je nutné řešit, aby se mohly dodržet stanovené plány.
(Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)