Jednou z dalších možností jejího využití je v prodeji oděvů při vytváření individualizované nabídky. V tomto případě dokáže i bez asistence krejčího zjistit přesné míry zákazníka a kupující obdrží oblečení vyrobené jemu na míru za pár dní poštou.
„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který - kdyby ho dělal člověk - bychom považovali za projev jeho inteligence", říká jedna z definic umělé inteligence z roku 1967.
Jsme tedy opravdu na prahu opět něčeho nového, co je dalším vývojovým krokem intelektu v dnešním neustále proměnlivém digitálním světě?Navzdory všem fascinujícím výsledkům umělé inteligence v dnešní době jsou její strůjci frustrováni jejími limity. Neuronové sítě umějí porozumět předmětu své práce jen na základě obrovského množství naservírovaných a pečlivě označených dat. Lidský mozek je v tomto směru o míle dál.
Co je vlastně mozek?
„Není to počítač, jak bychom si analogicky mohli domýšlet. Ten je příliš pomalý, příliš plochý, příliš malodimenzionální. To, co nosíme v hlavě, představuje nesmírně dokonalý orgán. Ale první základní téze, z níž musíme vycházet, je skutečnost, že mozek nemůžeme oddělit od těla. Tělo a mozek jsou totiž jedna dokonale sehraná součást. Právě proto jeden z omylů v oblasti umělé inteligence je v tom, že můžete vytvořit umělou inteligenci nezávislou na tělu. Musíte vytvořit umělou inteligenci, která je jednotnou s tělem, protože jedině v tomto případě můžete dosáhnout ten interdimenzionální způsob chápání reality, kterou náš mozek prokazuje", říká prof. Petr Staněk (Slovenská akademie věd) ve své přednášce z 15.března letošního roku v Myjavě na téma "Informačná architektúra ľudského mozgu a ľudskej spoločnosti"
Lidský mozek stále vítězí
Při veškerém nadšení z úžasných úspěchů současné vědy a techniky však trochu pokory - v souvislosti s dnešním stavem výzkumu umělé inteligence - není na škodu. „Musíme si přiznat, že dokonale napodobit lidský mozek se nám zatím stále nedaří", uvádějí mnozí vědci. „Umělá inteligence má problémy s myšlením. Mozek je do určité míry plastický. Dokáže se přeprogramovat. Navíc jsou jednotlivé neurony různě velké a tvarované. Mozky také nejsou izolované entity jako počítače, jsou napojeny na tělo. A těla jsou jejich napojením na svět, díky čemuž se mohou hýbat. Poslední výzkumy dokazují, jak nesmírně komplikovaný je právě vztah těla k mozku. Navíc lidská inteligence je neoddělitelně spjata s emocemi. Vyplývá z nich třeba potěšení matematika poté, co vyřeší úlohu, zvědavost, která pohání malé dítě k objevování světa, strach, který nám pomáhá odhalit riskantní situaci. Beztělní, neemoční a izolovaná inteligence toto zdaleka nedokáže".
Přesto umělá inteligence dělá pokroky
Jednou z řady možností jejího uplatnění v praxi je třeba využívání umělé inteligence v prodeji luxusních obleků Ermenegildo Zegna. Tato stejnojmenná firma, často zkrácená a známá jednoduše jako Zegna, je italský luxusní módní dům. Společnost, založená Ermenegildem Zegna v roce 1910, v Triveru v Piemontu, je jedním z nejznámějších podniků v Itálii. Podle firemního sdělení se jeho managementu vyplatila digitalizace tradičního podnikání a firma tak získala konkurenční výhodu. Jiným příkladem je využití technologie (domácího měřícího systému) s umělou inteligencí Zozosuits, kterou vyvinula největší japonská e-commerce firma Zozotown. Přes webovou kameru mobilu oskenuje přesné míry zákazníka, který pak obdrží oděv na míru poštou.
Jak to funguje?
V nevelkém obalu obdrží zájemce dvoudílnou elastickou černou kombinézu obsahující 300 až 400 jedinečně vzorovaných bílých značek. Po stažení aplikace Zozo do mobilu položí svůj chytrý telefon na stojan (stůl) a udělá pár kroků zpět. Proces měření je doplněn hlasovými povely pomocí uživatelského rozhraní Zozo (VUI). Přikazuje otočit se ve směru hodinových ručiček v kruhu a systém pořizuje 12 fotografií, které používá k vytvoření 3D snímku měřeného těla. Po provedeném měření může zákazník začít nakupovat.
(Celý článek si budete moci přečíst v příštím čísle TT.)