Začátek letošního roku je výrazným mezníkem ve vztazích mezi Tchaj-wanem a Českou republikou. Pražský primátor Zdeněk Hřib a starosta Tchaj-peje Wen-je Ko podepsali v Brožíkově sále Staroměstské radnice sesterskou smlouvu a několik memorand týkajících se spolupráce v oblasti kultury, ekonomiky, vzdělávání a turismu. Zároveň se očekává také prohloubení kooperace v segmentu smart technologií. Byla uzavřena dohoda mezi tchajwanskou firmou MiTAC a zlínskou Monet+.
„Jsem přesvědčen, že prohloubení vztahů s Tchaj-pejí na úroveň sesterské smlouvy bude pro obě strany velmi přínosné. I přes geografickou vzdálenost nás totiž pojí sdílené demokratické hodnoty, úcta k základním lidským právům a kulturním svobodám, a tak se můžeme od sebe mnohému naučit a vzájemně se inspirovat. Obě velkoměsta navíc ve svém regionu aspirují na to, stát se lídry v oblasti smart city a inovací, kde vidím velký potenciál do budoucnosti,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.
Dále byla podepsána také tři memoranda. Ta se týkají kontaktů mezi zoologickými zahradami v Tchaj-peji a Praze, dále spolupráce Prague City Tourism s Tchaj- -pejí v oblasti cestovního ruchu a rovněž výměny zkušeností v rámci chytrých technologií a městských inovačních projektů. Spolupráce nebude zatížena politickými klauzulemi.
Otázka Tchaj-wanu je pro Čínu velmi citlivá, a tak krátce po slavnostním aktu v Praze oznámila čínská finanční metropole Šanghaj, že pozastavuje veškeré oficiální styky s Prahou. Podle primátora Zdeňka Hřiba spolupráce s čínskou Šanghají dosud pro Prahu významný přínos neměla, do budoucna se jí ale české hlavní město nebrání. Spolupráce s tchajwanskou Tchaj-pejí je nicméně podle něj v současné chvíli přínosnější. Tchaj- -wan je několikanásobně větším investorem v České republice než Čínská lidová republika.
MAJÍ SE INVESTOŘI BÁT?
Tchajwanská vláda si je 40 let vědoma nebezpečí, které pro ni představuje pevninská Čína čili Čínská lidová republika. Ta už čtyři dekády vyhrožuje, že Tchaj-wan k sobě připojí, a podle nejnovějších vyjádření dokonce třeba vojenskou silou. Tchajwanská vláda odmítá slova o znovusjednocení, protože podle jejího výkladu ostrov nikdy nebyl součástí kontinentální Číny. Proto nesouhlasí s návrhy typu „jeden stát – dva systémy“ a v tomto ohledu slouží Hongkong jako odstrašující příklad.
Tchajwanská vláda jednak operuje tvrzením, že si většina obyvatel takové připojení nepřeje, jednak svým výkladem historie. Připomíná, že v roce 1895 připadl ostrov Japonsku. Na konferenci v Postupimi v roce 1945 bylo sice rozhodnuto, že Tchaj-wan bude patřit Číně, ale k naplnění tohoto rozhodnutí de facto nikdy nedošlo, protože vypukla občanská válka. Zbytky Čankajškovy armády se v roce 1949 uchýlily před komunisty na ostrov. Ten se armáda Čínské lidové republiky neodvážila obsadit, protože se Čankajšek v roce 1950 v souvislosti s válkou v Koreji dostal pod ochranu Spojených států amerických.
(Celý článek naleznete v TT č. 2/2020.)