Microsoft v létě letošního roku zamířil ke dnu. Ze dna u skotského souostroví Orkneje nechal vylovit „serverovny“, které v těchto místech odpočívaly více než dva roky. „Odpočívaly“ je ovšem nejspíše zcela nevhodný výraz – zařízení pod hladinou celou dobu pracovala ve zkušební provozu. A přestože stěny ponořených kontejnerů pokryly řasy a korýši, uvnitř podle americké firmy vše fungovalo ještě lépe, než je zvykem u podobných zařízení na souši.
Jedním z hlavních trendů v IT je rostoucí význam cloudových služeb. A i když se cloud prodává uživatelům jako v podstatě virtuální prostředí, ve skutečnosti samozřejmě musí fyzicky existovat. Jeho skutečným domovem jsou velká datacentra, která od přelomu 20. století rostou po celém světě. Datacentra se nestavějí samozřejmě jen kvůli cloudovým službám, to zjednodušujeme, ale je to jeden z velkých trendů, který k jejich rozmachu vedl.
Nenápadné a často doslova „šedivé" budovy datových center jsou sice pro laiky v podstatě neviditelné, ale na účtech za elektřinu nejde o zanedbatelné položky. Ve Spojených státech spotřebovávaly v roce 2017 podle studie Kalifornské univerzity zhruba dvě procenta veškeré spotřebované elektřiny. V absolutních číslech to bylo zhruba 70 terawatthodin (TWh) tedy jen o něco méně než, kolik činí spotřeba České republiky.
Nemáme bohužel zcela přesnou odpověď na otázku, kolik elektřiny spotřebovávají v celosvětovém měřítku. Kusé dostupné údaje ovšem naznačují, že i přes mohutně rostoucí výkon se daří velmi významně snižovat jejich spotřebu. Podle kvalifikovaných odhadů se v roce 2010 spotřeba všech datacenter po celém světě pohybovala kolem 190 TWh a v roce 2018 to bylo jen kolem 210 TWh.
Konstruktéři odvádějí skvělou práci - jen se obávají, jak dlouho jim to ještě půjde.
Kde uspořit
Dosavadní úspory byly z velké míry právě na chlazení. První generace velkých datacenter spotřebovávala i 40 % energie na chlazení počítačového vybavení - to znamená, že chlazení vlastně spotřebovávalo téměř stejně energie jako provoz samotných počítačů. Všechny velké společnosti ovšem postupně začaly zavádět různá opatření, která měla spotřebu snížit.
Přistupovalo se k opatřením až bizarním: Google například změnil svůj dress-code a dovolil technikům chodit do práce v krátkých rukávech a šortkách - a i díky tomu si mohl dovolit zvýšit teplotu v centrech o několik stupňů, a ušetřit několik procent na elektřině. Důležitější byly ovšem technologické změny. Začalo se například používat tzv. volné chlazení (i v češtině se často používá anglický výraz free-air cooling), při kterém se k chlazení využívá nižší teploty vnějšího vzduchu.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)