V posledních dvou letech měl svět trochu jiné starosti. Myšlenky na ekologickou, efektivní, rychlou a bezpečnou dopravu lidí i zboží prostřednictvím potrubí však nezapadly a konstruktéři již postupně odhalují nové pokroky, k nimž v mezičase dospěli.
Lákadlem potrubní dopravy v pouzdrech s indukčním lineárním elektropohonem, pohybujících se v tubusech s částečným vakuem, je nejen rychlost, která by měla dosáhnout až 1 200 km/h, ale také ekologický provoz bez emisí a relativně nízká energetická náročnost. Myšlenka potrubní dopravy není nijak nová, ve světě má dlouhou historii. U naší pošty byla pro předávání zásilek zavedena již v roce 1887.
V roce 2013 pak známý technologický vizionář Elon Musk převratnou myšlenku potrubní osobní i nákladní dopravy podpořil v Kalifornii pořádanou soutěží Hyperloop Pod Competition. Tam různé světové týmy až do roku 2019 předváděly své prototypy modelů hyperloopu ve snaze o dosažení co nejvyšší rychlosti. Té vysněné, se však zatím ani zdaleka nepřiblížily. Technická univerzita v Mnichově jako nejrychlejší dosáhla v roce 2018 hodnoty „jen" 463 km/h. Také v této oblasti však do celého snažení přinesla útlum covidová pandemie a letošní European Hyperloop Week EHW, evropský týden hyperloopů ve Valencii, by měl po letech přivést opět k rozpracovanému dílu větší pozornost.
V době počátečního nadšení se už plánovalo několik realizací na různých místech ve světě. Mezi Los Angeles a San Franciskem, St Louis a Kansas City. Zájem projevily i Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty, zvažovalo se propojení Amsterodamu s metropolemi okolních států, včetně Paříže. Vážně se diskutovalo také o hyperloopu mezi Prahou a Brnem a na Slovensku měl propojit Bratislavu s Vídní. Obé padlo, u nás ve prospěch stále jen vysněné vysokorychlostní železnice.
Často se při rozhodování, zda ano či ne, čeká u místních vlád na to, až jak se technologie hyperloopu osvědčí někde jinde. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že z by se některý z plánovaných návrhů aplikace hyperloopu blížil k úspěšnému nasazení v běžné praxi. Zatím patrně nejdále pokročila společnost Virgin Hyperloop miliardáře Richarda Bransona při bezpečnostním testu v Las Vegas v roce 2020 při rychlosti 172 km/h, se skutečnými pasažéry.
Původní myšlenkou hyperloopu bylo propojit především větší společenská centra. Zajímavé jsou ale i některé odvozené varianty této myšlenky. Americká Hyperloop Transportation Technologies (HyperloopTT) a Hamburger Hafen und Logistik AG (HHLA) zvažují tímto způsobem vyřešit přepravu kontejnerů z přístavů do vnitrozemí na stovky kilometrů v systému HyperPort. V návrhu, za kterým stojí španělská průmyslová designová společnost Mormedi a strojírenská CT Ingenieros jde o neskutečný počet až 2 800 kontejnerů denně.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)