Když se před zhruba sedmi lety začaly objevovat „řízené střely na geny“ známé jako CRISRP/Cas9 (častěji zkráceně jen CRISPR), asi jen odborníci dokázali pochopit, jaké to může mít dopady. Jednoduchý a přesný nástroj na vystřihování předem vybraných úseků DNA umožnil levně a rychle provádět experimenty, které buď byly dříve zcela nemožné, nebo náročné a drahé.
Potenciál technologie začal být brzy jasný i dalším. Například univerzitám a jejich ekonomickým oddělením, které svádí bitvu o patentová práva na tuto technologii. V loňském roce si jistě musela všimnout i ta část veřejnosti, která vědu nesleduje, že se v Číně „pokoutně“ narodily první děti, u kterých někdo před narozením cíleně upravil DNA.
Experiment vyvolal mimořádnou pozornost. Velká jména v genetice inspiroval k výzvě, aby bylo minimálně pro několik příštích let vyhlášeno moratorium na genetickou „editaci“ DNA u embryí směřujících k porodu. Ale byť je tento názor mezi vědci podle všeho většinový, nesouhlasí všichni.
Jedním „kacířem“ je i ruský genetik Denis Rebrikov. Jako snad jediný genetik dává jasně najevo, že chce „geneticky vylepšené“ děti zkusit vytvořit za každou cenu. A pokud má někdo k tomu předpoklady, je to právě on: Rebrikov je odborník na lidskou reprodukci a vede genetickou laboratoř v největším ruském středisku pro umělou reprodukci, v národním výzkumném ústavu V. I. Kulakova.
Celý článek si můžete přečíst v tištěném vydání Technického týdeníku č. 14/2019.