„Vytvoření funkční umělé inteligence může být největší událostí v dějinách naší civilizace. Nebo nejhorší. Jednoduše nevíme. Nevíme proto, zda nám umělá inteligence nesmírně pomůže, nebo nás bude ignorovat, odstrčí nás či nás zničí..."
Světoznámý fyzik Stephen Hawking
Kdesi na internetu jsem narazil na debatu, jak bude vypadat člověk budoucnosti. Jedna z variant mě jako scifistu opravdu zaujala. V tomto typu literatury se totiž proslavil typ mimozemšťana s velkou hlavou, vyvalenýma očima a slabým tělíčkem tzv. BEM (bulging eye man). A hle, takto prý bude vypadat za nějaké to století i pozemšťan, deformován věčným seděním za počítačem, ať už u stolu nebo v samořiditelném autě. Mimo zvětšené hlavy mu atrofují svaly, kosti, deformuje se nedostatkem pohybu celé tělo, dokonce mohou zmizet i pohlavní orgány... Budeme se rozmnožovat uměle, jako ve filmu Sexmise?
Ale to snad ne!
Vypadá to spíše tak, že se "převtělíme" v jakéhosi biorobota, zdokonalovaného ať už geneticky, či počítačem - čipem v lebce. Nebo obojím. To je směr k tzv. transhumanismu. Jeho základní idea zní, že se člověk bude „vylepšovat" tak dlouho, až nakonec překoná lidství, jak jej známe dnes...
Už jsme v tom až po uši
Umělá inteligence - UI (v angličtině AI - Artificial Intelligence) už totiž nenápadně proniká nejen do vojenských technologií (viz nedávný článek K. Sedláčka v TT20/2020 "Umělá inteligence představuje novou éru"), ale umí skládat hudbu, psát verše a snad už i romány a zatím - pod dozorem člověka - nám pomáhá plnit jisté náročné úkoly. Nejmodernější softwarové neuronové sítě se dokonce vžívají do historických osobností, například umělců či filozofů, a zvládají s lidmi komunikovat a vést učené debaty. To jsou ovšem zatím jen experimentální úspěchy, které se většiny obyčejných lidí nějak nedotýkají a když, tak je obdivují. Zatím...
Jak tvrdí aktuálně nejbohatší muž světa, podnikatelský živel Elon Musk (viz například jeho elektromobily Tesla či jeho raketová společnost SpaceX), všichni totiž už hezkých pár let žijeme v symbióze s umělou inteligencí. Tím, že nosíme v kapse telefon, na němž si vyhledáváme informace, komunikujeme jím, zaznamenáváme jím své okolí a své myšlenky, vlastně rozšiřujeme schopnosti našeho mozku, ovšem tím, že je delegujeme na technologie.Problém podle Elona je ovšem tzv. propustnost informací - ťukáním na displej prý dosahujeme propustnosti tak okolo 1 bit/s, proto nemůžeme plně využívat potenciál výpočetního výkonu a tedy UI, který téměř každý nosí v kapse.„Ovšem," říká onen vizionář, „co když naše nedokonalé prstíky obejdeme a mohli bychom myšlenky rovnou předávat počítači např. formou elektrických impulzů?" To přesně by měl výtvor jeho další společnosti, čip zvaný Neuralink, umožnit. Lze jej implantovat do lebky -
tedy, zatím u šimpanzů a prasat, ale později třeba do vaší a tzv. propustnost informací by se v takovém případě zvedla tak na 1 Gb/s. Jde zjevně o radikální zlepšení, přesto by to měl být jen začátek! Už takovéto zrychlení komunikace by mělo přinést obrovský nárůst schopností člověka, domnívá se Musk. Má tedy pravdu, když s trochou nadsázky říká, že de facto už kyborgové jsme, když nechceme odejít od svých telefonů, které nebývají často ničím menším než naší prodlouženou rukou, začátkem lidské symbiozy a umělé inteligence?
„Můj názor je, že i velmi inteligentní lidé přehlížejí umělou inteligenci, protože si nemyslí, že počítač může být někdy tak chytrý, jako jsou oni. A to je očividný omyl," tvrdí.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)