Tematické zaměření pavilonu G1 je po léta neměnné, opět bylo věnováno plastům, pryžím a především strojům a technologiím pro jejich zpracování.
Vzhledem k tomu, že těsně po skončení letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu začínal v německém Friedrichshafenu jeden z největších odborných veletrhů Fakuma, bylo letos žhavých novinek v Brně o něco méně. Přesto jsme pro vás několik zajímavostí objevili.
Autorizace obličejem
S rozsáhlou a velmi zajímavou expozicí přijela letos do Brna společnost MaPro, která se specializuje na dodávky vstřikovacích lisů, robotizaci, automatizaci výroby, periferní zařízení a komplexní technologická řešení pro plastikářský průmysl. Jedním z velkých trendů, na který tato česká firma reagovala, je plná sledovatelnost celé výroby a výsledných produktů. Na stánku proto prezentovala například novou technologii biometrického rozpoznávání operátora SmartGate pro přihlašování ke strojům.
„Rozpoznávání funguje na bázi Face ID, kdy se měří shoda s fotografií uloženou v našem zařízení napojeném na PLC konkrétního stroje. Pro autentizaci systém pracuje se zadanými oprávněními, instrukcemi v PLC a třemi parametry ověření — stupněm věrnosti obrazu oproti uloženým datům, velikostí obličeje na displeji a živostí. K měření živosti, tedy plasticity, se používají ještě dvě boční kamery,“ vysvětlil výkonný ředitel Martin Lucký s tím, že ověření tak nelze obejít například přiložením cizí fotografie na obličej.
Nakládání s daty se podle jeho ujištění řídí GDPR a biometrické údaje nikam neodcházejí, protože jsou potřebné pouze pro konkrétní prostor mezi operátorem a strojem. Výstupem, který se následně ukládá do databází, je pouze číslo zaměstnance.
„Rozpoznávací zařízení spolu informace nesdílejí, což znamená, že každé z nich má své vlastní nastavení se svými vlastními zadanými pravidly a oprávněnými osobami. A protože zařízení lze používat i pro pohyb po pracovišti, ke konkrétnímu stroji či do určitého prostoru se dostanou pouze lidé, kteří se tam dostat smí.“
Společnost na stánku dále prezentovala nové dotykové obrazovky do výrobních hal s 32″ až 93″ úhlopříčkami či technologii laserového značení dílů pro jejich trvalou identifikaci a trasovatelnost.
Pokročilé svařování plastů
Novinku přivezla také společnost Emerson v podobě technologie tepelného spojování složitých, citlivých a tepelně náchylných komponent s plastovými výlisky Branson GPX PulseStaking. Zařízení při procesu využívá lokální ohřev a ochlazování plastových součástí a slibuje vytváření vysoce kvalitních spojů. „Na rozdíl od jiných přístrojů pro spojování používá GPX k ohřevu pulzy, takže nedochází k degradaci materiálu. Při spojování nevznikají ani žádné vibrace, ani žádný (mikro)odpad, takže je vhodný i do čistých prostor,“ vysvětlil obchodní manažer pro CEE region Tomáš Hrudka. Zařízení se dá využít v mnoha aplikacích, protože spojuje nejen plasty s kovy, ale také plasty s kevlarem. Nejčastější aplikací je podle něj ale spojování desek plošných spojů s plastovými kryty, přičemž Branson dodává také kartuše navržené na míru podle potřeb zákazníka.
Druhou ukázkou na stánku byla laserová svářečka pro termoplasty Branson GLX-1 pro mikro a malé plastové díly. Využívá pokročilou technologii laserového svařování simultaneous through-transmission infrared, která zvyšuje výrobní výkon a umožňuje produkci konstrukčně složitějších komponent. Hlavní rozdíl oproti jiným zařízením podobného typu spočívá ve způsobu přívodu infračervené laserové energie. Technologie využívá speciální optický světlovod, který rozvádí infračervené laserové záření podél celé svařovací linie, takže se zahřívá současně, nikoli postupně bod po bodu.
K vidění byl také pokročilý ultrazvukový svařovací systém Branson Polaris, který se skládá z generátoru, řídicí jednotky a aktuátoru, jež lze konfigurovat tak, aby odpovídaly v podstatě jakékoli aplikaci včetně medicínských. „Přestože technologie je americké produkce, nástroje a lůžka pro toto zařízení se vyvíjejí a vyrábějí na Slovensku, a to i přímo na míru,“ uzavřel Tomáš Hrudka.
Od serva po kompaktní tahač
Několik zajímavostí bylo možné vidět také na stánku společnosti Meusburger, přestože uvedení většiny významnějších novinek naplánovala až na veletrh Fakuma. V Brně se návštěvníci mohli seznámit například se zcela novou produktovou skupinou servomotorů. „V portfoliu budou tři velikosti motorů vždy ve dvou různých délkách zdvihů. Produkty jsou vhodné zejména pro čisté prostory, tedy například oblast medical či aerospace,“ řekl obchodní zástupce Milan Pozzi s tím, že společnost bude nabízet kompletní řešení pro formy včetně řízení.
Další novinkou byl kompaktní tahač E 1818, který i přes svou menší konstrukci zvládne vysoká zatížení. Plovoucí desku po dosažení definovaného zdvihu bezpečně zajistí a díky segmentům s povrchovou úpravou DLC má vysokou odolnost proti opotřebení a velmi dobré kluzné vlastnosti. V nabídce je také nová řada vyhazovačů E 1710 R s upravenou hlavou pro snadnější vložení do nástroje.
„Také jsme rozšířili sortiment nástrčných spojek, které může zákazník využít jak při temperaci forem, tak v přípravcích se vzduchem.“
Společnost Svoboda, která nabízí komponenty pro vstřikování plastů a zpracování lehkých kovů, letos představila nový produkt v podobě zařízení pro měření teploty v tavenině MTMS. Tento parametr patří podle jednatele Jana Svobody mladšího k těm nejkritičtějším v celém vstřikovacím procesu. Přesto se v praxi stále často pracuje s odhady, nepřesnými metodami nebo měřením, které neodpovídá skutečným podmínkám v lisu. „Systém MTMS eliminuje zásadní problém tradičních metod — vznik chladné vrstvy, která zkresluje výsledky. Díky konstrukci izolačního kelímku a přesnému umístění snímače umožňuje měřit teplotu taveniny přímo v toku materiálu, za stejných podmínek, jaké panují během výroby. Systém poskytuje rychlá, opakovatelná a srovnatelná data napříč lisy, formami i obsluhou,“ vysvětlil s tím, že zákazníkům přinese rychlou identifikaci problému a méně zmetků. Více se o technologii dozvíte z přílohy Technologie zpracování plastů, která vyšla v TT 2026/14.
Foto: Kristina Blümelová