České strojírenství se potýká s hlubokou recesí, kdy export strojních nástrojů v prvním pololetí klesl o 30 %. Navzdory těmto výzvám však existuje opatrný optimismus založený na růstu exportu do USA a potenciálu v obranném průmyslu a české kvalitě a lidech.
Na nedávné tiskové konferenci uspořádané na Mezinárodním strojírenském veletrhu Svazem strojírenské technologie (SST) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR se diskutovalo o aktuální krizi v českém strojírenském exportu a strategických krocích pro jeho oživení. Setkání se kromě Jana Rýdla, prezidenta SST, a Iva Červenky, ředitele SST, zúčastnili za MPO pánové David Miller, generální ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, a Rudolf Klepáček, ředitel odboru řízení exportní strategie a služeb.
Problémy a příležitosti českých výrobců
Ivo Červenka ve svém příspěvku zdůraznil obtížnou situaci českého strojírenství a popsal recesi způsobenou několika faktory, mezi kterými jmenoval v prvé řadě sníženou poptávku v automobilovém průmyslu způsobenou především přechodem na elektromobilitu a nejistotami panujícími kolem Green Dealu. To vede k zamrzání trhu a váhání ohledně investic do nových strojů pro komponenty spalovacích motorů.
Druhou závažnou příčinou je bezpochyby omezení exportu vyvolané zákazem vývozu zboží do Ruské federace a nově i zavedenými cly ze strany Spojených států.
Třetí příčinou je podle Iva Červenky snížená konkurenceschopnost způsobená vysokými výrobními náklady odrážejícími ceny energií a vstupních materiálů, které činí české firmy nekonkurenceschopnými vůči asijským producentům.
Výsledkem těchto negativních vlivů je, že se český export v oblasti „machine tools“ v prvním pololetí letošního roku ve srovnání s rokem 2024 propadl o 30 %, přičemž do Německa, které je klíčovým partnerem, poklesl o 27 %. Největší propad zaznamenaly brousicí a tvářecí stroje. Naopak export do USA vzrostl o 50 %, převážně díky rozvoji v oblastech letectví a energetiky, a to i přes zmíněné problémy se cly. Ty činí v základu sice „jen“ 15 % na stroj, ale navyšovány jsou 50% cly uvalenými na materiály, z nichž je vyráběna velká část komponent.
V pozitivním duchu ředitel SST zmínil potenciál obranného průmyslu jako možné, nikoliv plně spasitelné cesty pro oživení, protože české strojírenství umí dodávat stroje „dvojího užití“.
Mezi klíčové výhody tuzemského strojírenství patří též schopnost českých techniků vymýšlet specializované technologie a ideální postupy obrábění, implementace automatizace, robotizace a aditivní výroby. Přes výzvy proto zůstává Ivo Červenka, podle svých slov, „realistickým optimistou, který věří v budoucí oživení trhu“.
Na tiskové konferenci SST (zleva) Ivo Červenka, ředitel SST, Jan Rýdl, prezident SST, Rudolf Klepáček, ředitel odboruřízení exportní strategie a služeb MPO, a David Miller, generální ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu MPO © Michael Málek
Potenciál Německa, USA i nových trhů
Na „zprávu o stavu trhu“ navázal David Miller, generální ředitel sekce EU a zahraničního obchodu z MPO. Řekl, že se ministerstvo dlouhodobě snaží českým strojařům s exportem pomáhat. Strojírenství vnímá jako „výkladní skříň technologického českého exportu s vysokou přidanou hodnotou a strategickým významem“.
Také on zmínil globální nejistotu a označil ji za klíčový faktor ovlivňující investiční apetit firem. V rámci vyjádření se k americkým clům pak popsal snahu EU řešit především zatěžující cla na ocel a hliník.
Potenciál pak vidí v oživení v Německu a v otevírání nových trhů díky dohodám o volném obchodu. Konkrétně jmenoval především země Mercosuru (jihoamerický obchodní blok založený roku 1991), obzvláště Mexiko, a mimo ně pak také Indonésii a Indii, kde by české firmy mohly využít své konkurenční výhody.
Naději vidí též v předpovědi budoucích investic v USA. Očekává totiž, že snahy USA přesunout výrobu zpět na americkou půdu povedou k poptávce po strojírenských strojích.
Českou kvalitu nenahradíš
Rudolf Klepáček, ředitel odboru řízení exportní strategie a služeb, rovněž z MPO, na svého kolegu navázal a představil konkrétní projekty a nástroje podpory.
V prvé řadě zmínil podporu finanční. Strojírenství podle jeho slov obdrželo od roku 2023 zhruba 14 mil. Kč podpory investované do oficiální české účasti na zahraničních výstavách.
Velký potenciál pak vidí v projektu Českou kvalitu nenahradíš, vycházející z principu značky kvality Czech Made. Tento projekt se původně zaměřoval na domácí trh, ale nově jej MPO rozšiřuje o exportní větev. Cílem je vytvořit jednotné, prestižní exportní označení, které by certifikovalo kvalitu českých výrobků a bylo garantováno státem tak, aby navázalo na historicky úspěšnou „značku“ Made in Czechoslovakia.
Pro zajištění „trvalé“ přítomnosti v zahraničí pak zdůraznil potřebu firem zakládat v zahraničí servisní centra nebo joint ventures. V tom ohledu firmám pomáhá agentura CzechTrade. Zmínil též Českou exportní banku a EGAP jako instituce, které by měly a mohou poskytovat úvěrové financování pro zahraniční expanzi.
Silné stránky českého strojírenství
V rámci následných dotazů jsme pak využili příležitosti, abychom se za Technický týdeník zeptali přítomných na jejich názory na konkurenceschopnost českého strojírenství a jeho silné stránky v kontextu zmiňovaných problémů. Zkrátka, čím se české firmy mohou pochlubit a na kterých trzích tyto přednosti stále převáží nad cenovou konkurencí.
Jako první se vyjádřil Jan Rýdl, prezident SST a generální ředitel TOS Varnsdorf, který uvedl dlouhou tradici a historii v oboru, špičkovou kvalitu, spolehlivost i vynikající know-how a kvalifikovanou pracovní sílu. Tyto atributy jsou podle něj klíčové pro konkurenceschopnost a platí na všech trzích, kde zákazníci oceňují kvalitu před nižší cenou, a to i v Asii (např. v Číně, kde někteří zákazníci preferují evropské výrobky před lokálními)!
„Mohu vám říct, že se nezřídka při diskusích s našimi zákazníky setkávám s tím, že právě díky těmto atributům si váží našich výrobků, ale že by ještě potřebovali, abychom jim k tomu dodali i kvalifikovanou obsluhu toho stroje,“ řekl Jan Rýdl a k zájmu o české stroje v Číně doplnil: „Na trhu najdete stále dost zákazníků, kteří akcentují právě tyto naše silné stránky a dávají jim přednost před cenově dostupnější konkurencí, třeba z asijských trhů. A nacházíme je i v Číně. Ačkoli je cenovka stroje, který vyrábíme v čínském podniku pro čínský trh, jiná, přesto jsou tam zákazníci, kteří říkají, ‚ale my stejně chceme radši ten výrobek od vás z Evropy‘ “.
Ředitel Červenka doplnil, že velkou konkurenční výhodou je přístup českých techniků, kteří dokážou vymyslet specializované technologické finesy a navrhnout ideální postupy obrábění pro zákaznické zakázky. Zdůraznil také, že české firmy aktivně realizují automatizaci, robotizaci a aditivní výrobu, aby nezůstaly pozadu. Konstatoval, že české strojírenství se nezaměřuje na velkosériovou výrobu, ale na zakázkové, vysoce sofistikované stroje v odpovídající kvalitě.