V poslední době je v říši automobilů hodně živo. Stává se totiž, že některé nové výtvory mířící na trh s propojením několika automobilových verzí už ani nestačí označení jako kříženec a kromě crossoveru kupé se už hovoří i o jeho inklinaci k verzi crossoveru kombi. A ani nepřekvapuje, že s tímto experimentem přichází japonská automobilka Toyota, známá svým sloganem Nic není nemožné.
Premiéru si takový vůz odbyl na loňském ženevském autosalonu a pod označením Toyota C-HR (Coupé High Rider) se tento kompakt začal vyrábět v tureckém závodě Toyoty, odkud se vydal na evropské trhy. Ale počítá se také s jeho dovozem do USA, Kanady, na Tchaj-wan nebo do Jižní Ameriky.Není zcela běžné, aby šéf automobilky dal svým pracovníkům ve vývoji nového vozu téměř zcela volné ruce, ale u Toyoty C-HR to tak údajně bylo. Prezident Akio Toyoda poskytl designérům daleko větší volnost a inženýry vyprovokoval k postavení automobilu, který zaujme nejen svojí vnější i vnitřní optikou, ale je také schopen zprostředkovat hodnotný zážitek z jízdy. Výrobce počítá s tím, že zájemci o tento pozoruhodný vůz budou spíš mladí, kteří se v první řadě orientují na jeho emocionální stránku, mají tendenci se odlišit a lákají je nové prožitky, a ty jim takový automobil nabízí.
Posuňme se od zajímavé fazóny kabátu tohoto vozu do jeho vnitřního prostoru. I t/ady můžeme jen konstatovat, že design kabiny dobře koresponduje s řešením uplatňovaným při formování karoserie. Dá se tedy předpokládat, že třeba přístrojová deska potěší ty, jež zrovna nemilují dnes převážně praktikovaný design vycházející z pravidelných útvarů. Její členitost u Toyoty je stylová a nepřináší žádné komplikace v ovládání funkcí. A že jich je dnes ve výbavě opravdu hodně. Kabina je dostatečně prostorná, přední sedadla jsou ve vzorném provedení a s účinným bočným vedením, ale právě tady bylo třeba trošku místa přidat i řidiči a spolujezdci. Cestující mají poněkud omezený výhled z vozu daný vysokou a šikmo vedenou spodní linií oken, ale ta ke zvolenému designu bezesporu patří. Také malé zadní okno s výškou danou roztečí obou spoilerů je daní za nezvyklý design. Co se týká zavazadelníku, jeho objem 377 l patří k horšímu průměru, jeho zvětšení řeší možnost sklopení dělených opěradel zadních sedadel.
Na trh přišel model C-HR, u něhož bychom v nabídce marně hledali naftový motor. Pohon má zatím na starosti benzínový přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,2 l (85 kW), který vstřikuje palivo přímo do spalovacího prostoru. Ten se stará jak o pohon předních kol, tak i kol obou náprav, jenž má jedna z verzí k dispozici. Alternativou je hybridní pohon v paralelně-sériovém provedení, u kterého jsou, obdobně jako u Priusu, spalovací motor a elektromotor zcela oddělené. Jízda pak může probíhat v čistě elektrickém režimu, nebo v režimu, kde elektromotor podporuje motor spalovací. Jejich podíl na pohonu vozu a na dobíjení akumulátorů určuje tzv. dělič výkonu, jenž tvoří základní jednotku převodovky s plynule měnitelným převodem. V technickém popisu je označován jako e-CVT.U Toyoty dali zatím do prodeje provedení hybridu bez možnosti externího dobíjení akumulátorů typu Ni-MH o kapacitě 1,31 kWH. U aktuálního hybridu HEV se dobíjení řeší rekuperací, kdy elektromotor při jízdě setrvačností nebo při brzdění pracuje jako alternátor, ale může také využívat přebytečný výkon spalovacího motoru.
U hybridního pohonu funkci spalovacího motoru dostal, obdobně jako u Priusu, 1,8litrový benzínový čtyřválec DOHC (72 kW) s kompresním poměrem 13 : 1 a se vstřikováním do sacího potrubí, který pro zvýšení hospodárnosti systému využívá v určitých situacích Atkinsonův cyklus prodlužující expanzi s lepším vyhořením směsi, takže účinnost motoru se vyšplhá až téměř ke 40 %. Touto technikou narůstá točivý moment ve vysokých otáčkách, v nízkých ale výrazně klesá. V tomto případě zaskakuje elektromotor s výkonem 53 kW. Systém má tak k dispozici celkový výkon 90 kW/1200 min–1 dovolující vozu s celkovou hmotností 1860 kg zrychlení 0–100 km/h během 11,0 s a maximální rychlost 170 km/h. Spotřebu, kterou by měl hybrid držet zkrátka, výrobce podle současné normy NEFZ uvádí 3,8 l/100 km (86 g CO2/km). Nám se při předávání vozu po testu objevila na přístrojové desce hodnota 5,2 l/100 km.
U novinky lze kladně hodnotit vyzrálý a úsporný motor, komfortní podvozek (vzadu s dvojitými příčnými rameny), solidní zpracování a celou řadu asistenčních systémů. Na druhé straně by se dal vozu vytknout redukovaný objem prostoru pro náklad, vysoko umístěnou nakládací hranu, omezený výhled z vozu nebo poněkud stísněný prostor v jeho přední části.
Pavel Biskup