Povrchy tvořené těsně uspořádanými nanopyramidami se jeví jako účinná pasivní metoda zabraňující usazování nečistot na sklech či kosmických lodích.
Prach je nepříjemnou součástí každodenního života. Usazuje se téměř na všem a jeho odstraňování bývá poměrně pracné i nákladné. Odborníci americké University of Texas (Austin) spojili síly se společností Smart Material Solutions ze Severní Karolíny a pustili se do vývoje nové metody, která zajistí odolnost povrchů vůči usazování prachu.
Výsledkem jejich úsilí jsou povrchy s vysokou samočisticí schopností, které mohou před prachem chránit kosmické lodě, solární panely nebo třeba okna v domácnostech. Badatelé změnili geometrii plochých povrchů pomocí nanocoiningu a nanoimprintingu tak, že je tvoří nezměrné množství těsně uspořádaných nanopyramid.
Když se zrna prachu snaží usadit na povrchu se záplavou špičatých vrcholků maličkých pyramid, obvykle se spíše nalepí na jiná zrna prachu a odpadnou někam pryč. Povrchy s uvedenou nanostrukturou představují pasivní řešení problému s prachem, které nevyžaduje žádný další materiál či dodání energie. Podobné technologie vznikaly již dříve, obvykle byl ale problém s jejich uplatněním mimo laboratoř.
Výzkum byl financován v rámci programu NASA Small Business Innovation Research a k uplatnění jeho výsledků by mělo dojít v kosmických technologiích. Jak uvádí vedoucí výzkumu Samuel Lee, vesmírný prach představuje velmi úporný problém. Jak zjistili astronauti na Měsíci i operátoři robotických roverů na povrchu Marsu, prach se snadno přichytí na běžné povrchy a je téměř nemožné ho odstranit. Výzkum Leeova týmu by také mohl výrazně ovlivnit i rozmanité pozemské technologie, od solárních panelů až po displeje každodenní elektroniky.
Při testech vědci navršili měsíční prach na povrch svých umělých povrchů a poté obrátili každý objekt testovaným povrchem na bok, přičemž pouze asi 2 % povrchu zůstala zaprášená, ve srovnání s více než 35 % podobného, ale hladkého povrchu
© Cockrell School of Engineering / UT Austin