Experimenty Gogotsiho týmu ukázaly, že tenké povrchy materiálů MXene lze pomocí elektrochemické oxidace vratným způsobem změnit ze štítu proti elektromagnetickému záření na materiál přenášející záření.
Výzkumný tým americké Drexel University, který vedl Yury Gogotsi, již dříve předvedl, že pozoruhodné materiály typu MXene, které tvoří 2D vrstvy anorganických komponent, mohou při smíchání s roztokem elektrolytu fungovat jako účinná clona vůči elektromagnetickému záření.
Prakticky stejní badatelé v rámci svého nového výzkumu vyvinuli technologii, která umožňuje ovládat tuto funkci materiálů MXene pomocí elektrického proudu. Postačuje k tomu méně elektřiny, než kolik zajistí běžná alkalická baterie. Podle Gogotsiho je po takové technologii silná poptávka. Ukázalo se ale, že je technicky velmi komplikované takovou funkci zajistit.
Materiály typu MXene jsou unikátní v tom, že na jednu stranu jako vysoce vodivý materiál odrážejí mikrovlnné záření, ale zároveň lze jejich chemickou strukturu vratně měnit tak, že umožní mikrovlnnému záření projít skrz.
Výsledkem je tenká vrstva na zařízeních či na komponentách, která brání vyzařování elektromagnetických vln z vnitřku příslušného zařízení ven, a také ho chrání před zářením z okolí. Taková ochrana zlepší výkon zařízení a zároveň umožní projít skrz elektromagnetickým vlnám, které přenášejí komunikaci.
Experimenty týmu Gogotsiho ukázaly, že tenké povrchy materiálů MXene lze pomocí elektrochemické oxidace vratným způsobem změnit ze štítu proti elektromagnetickému záření na materiál přenášející záření. Jako by se tento ochranný štít zapínal a zase vypínal. Aplikací se nabízí celá řada, včetně zařízení s jednorázovým vypínačem elektromagnetické ochrany, která by mohla chránit nová zařízení jen před jejich oficiálním spuštěním.
Elektrody MXene: schémata MXene s různým počtem atomových vrstev (a); optický vzhled V2CTx (b), Ti2CTx (c), Ti3C2Tx (d), V4C3Tx (e) a Nb4C3Tx (f) měřítko: 20 μm © Nature Nanotechnology