Rok 2017 přinesl na poli technologií mnoho zajímavých novinek. Umělá inteligence dnes poráží mistry ve svých oborech, svět zasáhly obří kybernetické útoky a první robot dokonce získal státní občanství. I nadále budou technologie ovlivňovat všechny myslitelné oblasti. Nové typy kybernetických útoků, virtuální kolegové s umělou inteligencí či zcela nový přístup k budování internetových sítí patří podle společnosti Cisco mezi hlavní trendy příštích let.
„Rok 2017 byl opět ve znamení inovací a dnes je především na organizacích, jak se k nim postaví a zda dokážou využít přínosy digitalizace. Speciálně v kontextu České republiky bude hodně záležet na schopnostech veřejné správy. V současné době totiž podle studie Světového ekonomického fóra patříme mezi nejkonkurenceschopnější světové ekonomiky, nicméně pouze tehdy, pokud podpoříme inovace, zůstaneme na špici," říká Michal Stachník, generální ředitel Cisco ČR.
1. Sítě, které se automaticky přizpůsobí účelu: Kvůli postupující digitalizaci nebyly sítě ještě nikdy pod takovým tlakem jako dnes. Síťové odvětví díky uvedení sítí, které se automaticky přizpůsobí svému účelu, vstupuje do nové éry. Jde o více než pouhou novou technologii. Spojuje nejnovější inovace jako SDN, virtualizaci, strojové učení či inovace na poli bezpečnosti. Tyto sítě spojují připojená zařízení do jedné fabriky a nemusí být ručně nastavovány. Namísto toho určí správce sítě její záměr a ona se sama přizpůsobí. Současně poskytuje síť zpětná data v reálném čase a využívá je k optimalizaci svého provozu. Jedná se o intuitivní systém, který předvídá akce, detekuje a řeší anomálie, zastavuje bezpečnostní a neustále se vyvíjí a učí.
Již několik let slýcháme o internetu věcí, umělé inteligenci, strojovém učením a o datech, která jsou generována z mnoha připojených zařízení. Stále ale existovaly mantinely, které stály v cestě dalšímu rozvoji. Díky uvedení sítí, které se automaticky přizpůsobí svému účelu, se může naplno projevit potenciál digitálních technologií. Tyto sítě rozhodují na základě předchozích zkušeností a v kontextu dané situace, přičemž využívají pokročilá bezpečnostní řešení. Tyto technologie ovlivňují i náplň práce IT specialistů, kteří se již nebudou muset věnovat rutinním činnostem při správě IT, ale mohou se soustředit na budování firemní strategie.
2. Nový typ kyberútoků: Globální útoky vyděračských softwarů WannaCry a Nyetya demonstrovaly možnosti šíření a destruktivní schopnosti moderních hrozeb. Společnost Cisco předvídá nový, mnohem ničivější typ kybernetických útoků, tzv. DeOS útok (Destruction of Services), který napadené organizaci a smaže data, která už nebude možné obnovit. V roce 2018 bude také mnohem jednodušší objednat si útok vyděračským softwarem díky modelu „ransomware jako služba", který nabývá na popularitě. I ostatní metody útoků, jako DDoS, spam či adware (software zobrazující nevyžádané reklamy), budou stále velmi často zneužívané. Organizace ale budou čelit ještě jedné, větší hrozbě - útokům využívajícím podvržené firemní emaily (tzv. Business Email Compromise), které využívají sociálního inženýrství. Hackeři, kteří tyto útoky využívají, mají jeden cíl - zmást finanční oddělení a donutit osobu zodpovědnou za finanční transakce zaslat jim své peníze, například pod záminkou proplacení falešné faktury.
Automatizace, strojové učení a umělá inteligence bude ale organizace chránit stále častěji. Klíčovým rozdílem se stane čas, za který je útok odhalen a následná minimalizace škod. Vůbec poprvé totiž síť umožní odhalit kybernetický útok i v šifrované komunikaci, přičemž nenaruší soukromí uživatelů.
3. Virtuální asistent aneb nový kolega: V příštích 10 letech změní umělá inteligence a strojové učení také podobu obchodních schůzek, kterou nyní známe. Již brzy budou virtuální asistenti zvládat základní mechanismy pro nastavení nového meetingu. Postupně se naučí rozumět mluvenému slovu, vyvodit z obsahu komunikace kontext, pochopit složité téma a rozeslat zápis z jednání a rozeslat jej správným lidem. V dalších letech už budou virtuální asistenti automaticky připravovat podklady ještě před vlastní schůzkou, například užitečné tabulky či grafy. A v roce 2027 již bude virtuální asistent umět doporučovat manažerům vhodné složení pracovních týmů.
4. Autonomní zařízení internetu věcí: O autonomních vozidlech se hovoří stále častěji. Opravdu se dočkáme minimalizace dopravních nehod? Nebo jich bude více? Jak dokážou autonomní vozidla reagovat na neočekávaná rozhodnutí lidských řidičů? Autonomní vozidla, stejně jako podobná zařízení (roboti či drony), mají nicméně velký potenciál díky rozvoji umělé inteligence a fog computingu. Autonomní roboti budou využívat schopnosti neustále se učit a samy provádět vlastní údržbu a promění mnoho oblastí, například těžařství či svoz odpadů. Autonomní vozidla budou nejprve nasazena na letištích a až poté v běžném provozu. Drony se dnes využívají především v komerční sféře, ale díky umělé inteligenci mohou v budoucnosti například vytvářet detailní mapy těžko dostupných terénů.
5. Blockchain a internet věcí - více než platforma pro kryptoměny: Bitcoin je pravděpodobně nejznámější aplikací, která využívá technologie blockchain. Nicméně tyto technologie překračují rámce kryptoměn a prosadí se i v dalších oblastech. Pilotní projekty se objevují v každém odvětví - od autonomních vozidel, přes těžařství až po zdravotnictví. Například energetická společnost může díky blockchainu spravovat interakce mezi solárními panely a rozvodnou sítí. Výrobci automobilů zase uvažují o technologii pro autentizaci interakcí mezi propojenými vozidly. Skutečné možnosti blockchainu ale umožní až standardizace a interoperabilita napříč odvětvím.
6. Svět v cloudech: Veřejný cloud existuje už zhruba jednu dekádu. Za tu dobu jsme se stali svědky jeho dynamického vývoje - od počátků ve znamení skepse, přes období experimentů a dnes často slýcháme debaty o tom, zda je lepší veřejný či privátní cloud. Nicméně cloud bude využívat drtivá většina organizací. Podle odhadů společnosti Cisco bude v roce 2021 pocházet 95 % dat v datových centrech z cloudových služeb. Využívané přitom budou veřejné i privátní cloudy. Správa prostředí hybridních cloudů může být ale komplexní a nákladná. Stále existují velké rozdíly mezi veřejnými a privátními cloudy a navíc je velmi náročné vytvořit aplikace, které se mohou mezi jednotlivými prostředími přesunovat. Vývojáři například chtějí mít možnost vyvíjet ve veřejném cloudu, ale aplikaci nasadit v soukromém. Každý ví, že potřebuje hybridní prostředí, avšak inženýrské týmy napříč odvětvím budou muset spolupracovat, aby vyvinuly nové řešení.
Důležitou roli bude také hrát propojení fog computingu a cloud. Fog computing ve spojení s internetem věcí, 5G sítěmi a umělou inteligencí umožňuje rychle zpracovávat obrovské množství dat. U tradičního modelu probíhá analytika v cloudu, nicméně díky fog computingu ji lze rozšířit i na okraj sítě, kde se data generují. Fog computing tak bude v příštích letech hrát klíčovou roli tam, kde je nutná minimální latence a okamžitá reakce.