Žádostí o dotace na střešní fotovoltaické elektrárny letos opět výrazně meziročně přibylo. Ministerstvo životního prostředí evidovalo v prvních červencových dnech 34 544 žádostí v celkovém objemu 6,7 miliardy korun. Počet zájemců už nyní tak přesahuje počet žadatelů za celý loňský rok.
Podle odhadů žádosti o dotace na solární elektrárny přesáhnou alokovanou částku v programu Nová zelená úsporám. V Nové zelené úsporám je na nové fotovoltaiky vyčleněno deset miliard korun. Zatím není jasné, zda a jaký převis žádostí bude, ale ministerstvo je připraveno podpořit všechny žadatele, kteří splní podmínky.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se nemůže stát, aby stát některé žadatele nebyl schopný uspokojit. Podle Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí, se však mohou některé žádosti proplatit až v příštím roce, pokud se budou stavět až příští rok. Zbylé chybějící finance je MŽP připraveno přesunout z Modernizačního fondu. Zatím je proplaceno celkem 5 680 žádostí.
Kromě střešních fotovoltaik je velký zájem také o tepelná čerpadla. Ministerstvo životního prostředí zvýšilo v programu kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti maximální příspěvek na tepelná čerpadla o 50 tisíc korun na 180 tisíc korun. „Chtěla bych apelovat především na nízkopříjmové občany, aby tyto dotace využili,“ řekla Hubáčková. Podle ní mají nyní domácnosti využít všech možností dotací k snížení energetické náročnosti svých domů. Novou možností je například Nová zelená úsporám Light, která cílí na jednoduchá řešení, například pouze výměnu oken nebo zateplení střechy. Výhodou podle ministryně je, že není potřeba tolik finančních prostředků.
Dotace na obnovitelné zdroje a případně zateplení budov je cestou v boji s energetickou krizí, zároveň se díky tomu sníží závislost na ruském plynu. Jurečka připomněl, že domácnosti také mohou žádat o příspěvek na bydlení. Žádost se od 1. července zjednodušila. Průměrná výše příspěvku činí 4 084 korun, příjemců je každý měsíc asi 150 tisíc, dodal.
I přes popularitu malé fotovoltaiky ovšem hlavní těžiště růstu kapacity obnovitelných zdrojů v Česku bude ve velkých fotovoltaických zdrojích. Do Česka totiž začíná proudit výrazně více peněz na využití v energetice, úsporách a obecně otázkách, které EU sdružuje do kolonky „ochrana klimatu“. Na tu má v období 2021—2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu.