Obnovitelné zdroje pokryly od ledna do září rekordních 61 % německé spotřeby elektřiny. Pomohl jim i vítr, kterého bylo víc než loni. Vláda teď mění pravidla, aby nové elektrárny vznikaly tam, kde síť jejich výrobu odvede.
Větrné, solární a vodní elektrárny spolu se zdroji na biomasu vyrobily v Německu za první tři čtvrtletí letošního roku 237,5 TWh elektřiny, o 8,7 % více než loni ve stejném období. Pokryly tak 60,7 % hrubé spotřeby země (do té se počítá i vlastní spotřeba elektráren a ztráty v sítích).
Vyplývá to z předběžných údajů, které 1. října zveřejnil Svaz energetického a vodního hospodářství BDEW spolu s výzkumným ústavem ZSW. Podíl proti loňsku vzrostl zhruba o čtyři procentní body, ačkoli o 1,6 % stoupla i spotřeba.
Největším jednotlivým zdrojem byla za devět měsíců fotovoltaika. Vyrobila 94,7 TWh, o 13,9 % více než loni, a k celkovému růstu tak přidala zhruba 11,6 TWh; solárních elektráren přibylo od ledna do září 11,8 GW.
Větrné elektrárny přidaly dohromady necelých 10 TWh, na pevnině vyrobily o 9,1 % víc a ty na moři o 19,8 %. Část růstu připadá na nové turbíny: na moři se do září připojilo 1,3 GW, víc než dvojnásobek toho, co přibylo za celý rok 2025. BDEW ale mezi důvody uvádí také příznivější vítr. Loňský rok byl na vítr slabý, hlavně jeho první čtvrtletí, a obnovitelné zdroje za něj pokryly necelých 56 % spotřeby.
Sucho naopak ubralo na výkonu vodních elektráren (−14,3 %). Letošní skok o čtyři body proto nelze brát jako běžné roční tempo.
Rekordní podíl ani neznamená, že by Německo letos spálilo méně uhlí a plynu. Celková výroba elektřiny vzrostla o 23 TWh na 393,6 TWh, obnovitelné zdroje k tomu přispěly 19 TWh a fosilní elektrárny dalšími 4,4 TWh. Spotřeba ovšem stoupla jen asi o 6 TWh, takže většina nové výroby nahradila dovoz. Loni za stejné období Německo vyrobilo zhruba o 15 TWh méně elektřiny, než spotřebovalo, letos se výroba a spotřeba přibližně vyrovnaly. (Spolkový statistický úřad počítá jinou metodou a za první pololetí vykazuje ještě nepatrný čistý dovoz, 0,6 TWh.) V prvním čtvrtletí bylo Německo dokonce poprvé od odstavení posledních jaderných elektráren v roce 2023 čistým vývozcem elektřiny. V součtu od něj odebíralo i Česko, a to 1,5 TWh.
Do roku 2030 chce Německo pokrýt z obnovitelných zdrojů nejméně 80 % hrubé spotřeby. Takový cíl je ovšem poměr a jeho jmenovatel se mezitím zmenšil. Když zákon v roce 2022 připravovala předchozí vláda, počítala pro rok 2030 se spotřebou 715 TWh, dnes se předpokládá, že to bude spíše něco nad 600 TWh.
Elektřina v zácpě
Na distribuční sítě, tedy sítě nižšího napětí, které rozvádějí elektřinu k odběratelům, je připojeno 99,96 % všech německých obnovitelných zdrojů. Jejich rozvoj ale za výstavbou elektráren zaostává a o volnou kapacitu se dnes vedle větrných a solárních parků ucházejí i bateriová úložiště, tepelná čerpadla a průmysl, upozorňuje BDEW.
Když síť elektřinu v daném místě a čase neodvede, musí provozovatelé soustavy zasáhnout: elektrárny před úzkým místem omezí a za ním spustí jiné. Takzvaný redispečink spolu s držením záložních elektráren stál Německo v roce 2025 přes 3 mld. eur (podle dat spolkové síťové agentury BNetzA). Náhrady provozovatelům omezených obnovitelných zdrojů z toho tvořily 433 mil. eur. Omezit přitom bylo potřeba jen asi 3,5 % zelené výroby.
Vláda na to odpovídá novelou zákona o obnovitelných zdrojích (EEG) a balíkem pravidel pro připojování k síti, které kabinet schválil 29. července a jež teď projednává parlament. Připojení už nemá dostat ten, kdo o ně požádá první, ale projekt, který je nejblíže nasazení. V oblastech s přetíženou sítí mají noví výrobci nést část nákladů na omezení výroby sami. Nové malé střešní elektrárny mají přijít o pevnou výkupní cenu a malé i střední budou smět do sítě posílat nejvýš polovinu výkonu, aby se zmírnily polední špičky.
Ministryně Reicheová návrh hájí tím, že končí podpora, při níž výrobce nenesl žádné riziko. Svaz větrné energetiky BWE naproti tomu považuje omezení náhrad za neslučitelné s evropským právem a čeká žaloby.
Trh už na chystanou změnu reaguje. V aukci na podporu nových větrných elektráren na pevnině, jejíž výsledky úřady zveřejnily v září, se o 2,5 GW ucházely projekty o výkonu 5,3 GW a průměrná cena klesla na 47,90 eur/MWh. Naposledy byla tak nízko v roce 2018. Ještě loni v únoru dosáhla 73,40 eur/MWh. Developeři podle všeho spěchají, aby si podporu zajistili dřív, než začnou platit nová pravidla o omezování výroby. Parlament má na jejich schválení čas do konce roku, kdy vyprší souhlas Evropské komise s dosavadní podporou podle EEG.