Přestože obnovitelné zdroje energie patří v rámci EU k nejvíce sledovaným programům výzkumu a vývoje a v roce 2030 by se měly podílet v členských zemích na spotřebovávané energii už 32 %, geotermální energie zde zůstává tak trochu v pozadí těch ostatních. Přitom energie z hlubin země patří k těm nejčistším a příznivým i z hlediska ekologie. Co brání jejímu rozvoji, jsou tak hlavně vysoké ceny vrtů, které pro tyto účely dosahují hloubky až kolem 5 km a pak už snad jen obavy z možného rizika při výběru správného či nesprávného místa.
Vůbec nejhlubší vrt na světě, zapsaný i do Guinessovy knihy rekordů, dosahuje hloubky 12 261 m a je na ruském poloostrově Kola. Na rozdíl od jiných vrtů, prováděných za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, byl zde cílem výzkum litosféry, tedy zemské kůry a nejvyšší vrstvy zemského pláště. Nejhlubší vrty pro geologický průzkum jsou v Německu, kde dosáhly hloubky kolem 9 km, což je prakticky na hranici technických možností. 
Ale i vrty pro geotermální využití, kde by hloubka neměla být větší než 5 km a kde teplota je alespoň 180 °C, vyžadují náročnou a drahou techniku s náklady rostoucími s hloubkou vrtu a opotřebením vrtných nástrojů. Naštěstí technický rozvoj ale ani tady nespí a tak i zde se objevují nové metody, které by měly vrty usnadnit. Na drážďanské Technické univerzitě přicházejí s myšlenkou využít pro rozbíjení tvrdých hornin ve vrtu vysokonapěťových elektrických výbojů, s energií přiváděnou kabelem na dno vrtu, což by celý postup urychlilo. Podobný úkol, tentokrát s využitím laserového paprsku, řešil v nedávno ukončeném projektu LaserJetDrilling, podporovaném spolkovým ministerstvem BWMi, i Fraunhoferův institut IPT. 
Tady se laserový paprsek nepřivádí k vrtnému nástroji ve vrtu žádným vláknem ani kabelem, ale pomocí vodního sloupce, který zároveň chladí vrtací korunky a tím snižuje i jejich opotřebení. Laser sám, při energii alespoň 30 kW, svými impulzy dopomáhá k rozbíjení tvrdých hornin obdobně jako elektrické výboje. Způsob vedení laserového paprsku vodním sloupcem vychází z technologie Microjet, vyvinuté švýcarskou firmou Synova SA, která pro tento úkol využívá vláknových laserů většinou od IPG Laser GmbH. Doposud byla technologie Microjet využívána především v oblasti mikroelektroniky a jemné mechaniky, např. z oboru medicíny při výrobě stentů, kdy voda působí i na chlazení obrobku a dovoluje dosáhnout, především díky trvale fokusovanému paprsku, i vyšších parametrů obrábění. 
Nové užití této technologie při dobývání hornin ve vrtu, diametrálně odlišné, kdy výkonný laserový paprsek se fokusuje na úroveň trysky na vstupu vodního sloupce a je pak tímto sloupcem veden celým vrtem, je nyní po ukončení čtyřletého projektu ve stadiu praktických testů. Na nich se podílejí zvláště další účastníci projektu Herrenknecht Vertical GmbH, Schwanau a GZB Internationales Geotermie z Bochumi a očekává se, že jejich šetření by mělo potvrdit nejen úspěšnost funkce nové technologie, ale zároveň i její efektivnost při současném snížení nákladů i na opotřebení klasických vrtných nástrojů.
Pozitivní výsledky testů by mohly zajímat i naše energetiky. Přestože v České republice jsou zatím zkušenosti spíše s používáním relativně mělkých vrtů pro vytápění a naproti tomu využívání geotermální energie z hlubinných vrtů je teprve v začátcích a vázne především právě na nákladech, nadějně se dnes jeví už alespoň projekt geotermální elektrárny v Litoměřicích s hloubkou vrtů 4 až 5 km.