Německá vláda připravuje půdu pro dříve zakázané podzemní ukládání oxidu uhličitého (CO2) ve snaze vypořádat se na cestě k dekarbonizaci s emisemi skleníkových plynů, které je obtížné nebo nemožné eliminovat.
Technologie CCS (Carbon Capture and Storage) zachytávají CO2 z ovzduší nebo přímo z emisí elektráren či průmyslových procesů a následně jej ukládají pod zem. Pojem CCU (Carbon Capture and Usage) namísto ukládání počítá s dalším využitím CO2.
Reforma zákona o ukládání uhlíku, která byla schválena minulý týden v Německu, by umožnila vtláčení CO2 pod mořské dno. Kromě toho by umožnila jednotlivým spolkovým zemím rozhodnout, zda na svém území povolí také ukládání na pevnině. Návrh reformy musí nyní projednat a schválit parlament, což by ještě mohlo vést k významným změnám. Dalším krokem je dokončení podrobné strategie řízení emisí uhlíku německou vládou.
Německo už proti technologiím CCS a CCU zažilo roky protestů. Ekologové v nich viděli riziko, že je provozovatelé uhelných elektráren využijí jako argument k prodloužení využívání fosilních paliv. Několik nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí kritizovalo některé části plánů, například ukládání uhlíku pod mořské dno, které by mohlo ohrozit mořský život.
„Povolíme ukládání CO2 na moři, ale výslovně z toho vyloučíme chráněné mořské oblasti. Tímto povolením doháníme naše evropské sousedy, jako je Norsko, a mnoho dalších zemí. Tímto způsobem se vyrovnáváme s odpovědností, kterou máme jako hlavní průmyslová země Evropy, pokud jde o řešení emisí skleníkových plynů,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Ukládání na pevnině by mohlo být rovněž umožněno, ale pouze v případě, že se některá z německých spolkových zemí rozhodne povolit jej prostřednictvím svých zákonů. V minulosti se spolkové země vyhýbaly i povolení zkušebních úložišť, takže se teprve uvidí, zda některá vláda této možnosti využije. Ukládání CO2 na pevnině pro výzkumné účely bude umožněno na celostátní úrovni, uvedla vláda.
„Na základě zpětné vazby od spolkových zemí jsme do návrhu právních předpisů zahrnuli také klauzuli o volbě ukládání CO2 na pevnině. To umožňuje jednotlivým spolkovým zemím povolit ukládání na území jejich spolkové země vedle skladování na moři povoleného federálními právními předpisy,“ dodal Habeck.