Dne 21. ledna po téměř 16 hodin byl nizozemský trh s elektřinou vůbec poprvé odstřižen současně od Británie, Norska a Dánska z důvodu spolu nesouvisejících poruch všech tří podmořských kabelových vedení.
V době, kdy by jinak Nizozemsko dováželo elektřinu z Norska a Dánska, postihl tuto zemi rozsáhlý výpadek propojení podmořských kabelů, který musel být nahrazen jinými zdroji. Naštěstí panovaly příznivé podmínky pro výrobu větrných a solárních elektráren, které tak byly schopny poskytnout dostatek výkonu navíc k výrobě z plynových elektráren. Výsledkem bylo, že událost zůstala do značné míry bez povšimnutí. V případě bezvětří a zatažené oblohy však mohl nastat problém. „Podle mého názoru bychom to měli vnímat jako varování. Import dodávek prostřednictvím propojovacích kabelů znamená, že potřebujeme za a) větší kapacitu propojení a za b) zálohu pro takové situace,“ řekl v reakci na událost Hans van Cleef, hlavní ekonom v nizozemské bance ABN Amro.
Ve své nejnovější zprávě o zabezpečení dodávek nizozemský provozovatel přenosové soustavy, společnost TenneT, odhadl, že dovozní kapacita vzroste do roku 2030 na 10 GW, oproti současným 7,8 GW. To podle TenneT, spolu se silným růstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, přinese navýšení dostupného výkonu v zemi.
„Nizozemská vláda v případě potřeby přijme cílená opatření,“ uvedl mluvčí vlády a dodal, že vláda spoléhá na hodnocení výkonové přiměřenosti a bezpečnosti dodávek elektřiny společnosti TenneT, aby určila, zda je třeba zasáhnout. Dodal také, že v souvislosti s výpadky kabelových vedení z předminulého týdne nevznikly obavy o zabezpečení dodávek.
VYPADLY VŠECHNY!
Kabelové vedení NorNed o délce 580 km, s přenosovou kapacitou 700 MW, propojující Nizozemsko s Norskem, bylo přerušeno 18. ledna a kvůli opravám zůstane v odstávce až do 11. dubna. Nizozemsko-britské, 260 km dlouhé propojovací vedení BritNed o kapacitě 1 000 MW bylo kvůli poruše mimo provoz od 8. prosince, do provozu mělo být uvedeno 7. února [poslední informace dostupná v době uzávěrky tohoto čísla – pozn. red.].
Kabelové vedení COBRAcable s přenosovou kapacitou 700 MW propojující Nizozemsko s Dánskem bylo mimo provoz kvůli poruše kabelu od září loňského roku do 8. ledna, kdy byly opravy dokončeny. 21. ledna však došlo k další prozatím blíže nespecifikované poruše.
„To byla pro Nizozemsko celkem extrémní situace. Určitě to ukazuje, že i podmořské kabely mají určitá rizika, která je třeba vzít v úvahu při určování tzv. snížené kapacity propojovacích vedení,“ uvedl nizozemský manažer v oblasti obchodování s energií.
Takzvaná snížená kapacita je hodnota přenosové kapacity propojovacího vedení, která udává dlouhodobě očekávanou importní kapacitu vedení v době vysokého zatížení soustavy.
Společnost TenneT uvedla, že je proti finančním dopadům neplánovaných poruch kabelových vedení pojištěna.
| DAŇ PRO PRŮMYSL |
| Jako první země na světě Nizozemsko k začátku roku 2021 zavedlo uhlíkovou daň za znečištění z průmyslu. Nové opatření je v souladu s nizozemským klimatickým plánem, který se mimo jiné soustředí právě na emise z průmyslu. Ty se dlouhodobě nedaří snižovat přesto, že jsou regulovány systémem obchodování s emisemi (EU ETS), na rozdíl například od emisí z energetiky. Přitom pouhých dvanáct energeticky náročných podniků je zodpovědných za 25 % všech uhlíkových emisí Nizozemska. Uhlíková daň bude dorovnávat cenu emisní povolenky, kterou energeticky náročný průmysl již nyní musí hradit. Pro rok 2021 byla cena nastavena na 30 eur za tunu CO2, v dalších letech poté bude cena stoupat. V roce 2030 by ocelářství, rafinérie a chemický průmysl měly za jednu tunu vypuštěných emisí skleníkových plynů hradit 125 eur. Samotná výše uhlíkové daně tak bude pokrývat rozdíl mezi předem stanovenou cenou emisí a cenou emisních povolenek v daném roce. Podle médií počítalo Prvotní schéma uhlíkové daně s vyšší cenou. Nizozemská vláda se také nakonec rozhodla zdanit pouze emise, kterých je možné se vyvarovat. Jako základní benchmark stanovila 10 % environmentálně nejefektivnějších zařízení v EU, systém tak převzal metodiku pro alokaci povolenek zdarma v rámci EU ETS. Další zmírňující prvky byly do systému zakomponovány kvůli pandemii způsobené virem SARS-CoV-2. S ohledem na úlevy a předpokládaný vývoj cen emisních povolenek se tak očekává, že průmysl v současnosti nebude na dani reálně hradit nic, a to nejspíš až do roku 2025. Pak již se zřejmě úlev nedočká. Nizozemský průmysl totiž v minulosti získával velké množství povolenek zdarma, přičemž své emise ale téměř nesnížil. |