Obnovitelné zdroje energie v Německu stanovily nový rekord, když jejich podíl na zatížení soustavy v roce 2020 dosáhl téměř 50 %. Podle údajů německého síťového regulátora Bundesnetzagentur dosáhl v roce 2020 podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na zatížení německé energetické soustavy 49,3 %. To je více než o tři procentní body více než v roce 2019, kdy tento podíl dosáhl 46,1 %.
Tento výsledek je částečně způsoben nižší spotřebou, a tudíž i výrobou elektřiny pramenící ze snížené aktivity průmyslu v době omezujících opatření proti šíření onemocnění covid-19. Vlivem prioritního výkupu elektřiny z OZE se výroba elektřiny z konvenčních zdrojů výrazně snížila a v důsledku toho velkou měrou narostl podíl OZE. Výroba z konvenčních zdrojů energie činila 259,2 TWh a ve srovnání s rokem 2019 zaznamenala poklesl o 12,2 %.
Je však třeba uvést, že kvůli nedostatku jiných dat jde o srovnání poněkud odlišných veličin: podílu elektřiny z OZE na zatížení soustavy a na výrobu. Zatížení soustavy nezaznamenává vlastní spotřebu elektráren ani průmyslové sítě, takže vede k vyššímu podílu OZE ve srovnání s podílem na hrubé konečné spotřebě elektřiny. Zatížení soustavy se počítá z čisté výroby elektřiny snížené o export z přenosové soustavy a čerpání přečerpávacích vodních elektráren, navýšený o import do přenosové soustavy.
VÍTR NA PEVNINĚ
V každém případě je jasné, že výroba z obnovitelných zdrojů v Německu stále roste. Celkově dosáhla výroba OZE v roce 2020 233,1 TWh, což je o 4,1 % více než 223,9 TWh z předchozího roku. Nejvíce přispěly větrné elektrárny, zejména onshore (pevninské), které vyrobily 103,1 TWh, což je o 3,5 % více než v předchozím roce (99,6 TWh). Výroba z větrných elektráren na moři (offshore) byla o 11,2 % vyšší (26,9 TWh v roce 2020 oproti 24,2 TWh v roce 2019). Offshore a onshore větrné elektrárny dosáhly společně podílu 27,4 % na zatížení sítě.
Fotovoltaické elektrárny vyrobily v roce 2020 45,8 TWh o 9,3 % více než v roce 2019 (41,9 TWh). Celkové pokryly 9,7 % zatížení sítě. Zbývajících 12,2 % připadalo na biomasu, vodní elektrárny a další obnovitelné zdroje.
Německo bylo v roce 2020 opět čistým vývozcem elektřiny, když tento ukazatel dosáhl 18,9 TWh. Celkem Německo exportovalo 52,5 TWh (v roce 2019 to bylo 59,4 TWh) a importovalo 33,6 TWh (v roce 2019 24,2 TWh). Ve srovnání s rokem 2019 (35,1 TWh) poklesl čistý vývoz o 46,2 %.
Od poloviny listopadu je německá přenosová soustava nově přímo spojena s belgickou soustavou. Propojení zajišťuje linka Alegro s přenosovou kapacitou 1 GW. Čistý export z Německa do Belgie činil od zahájení provozu této linky 0,4 TWh.
Díky podmořskému kabelovému vedení NordLink bylo také vloni vytvořeno přímé spojení mezi Německem a Norskem, které je od prosince ve zkušebním provozu. Uvedení 1,4GW linky do běžného provozu se očekává na jaře 2021. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu, důvodem jsou obavy o stabilitu německé soustavy.
TREND SE NEOTOČÍ
Otevřenou otázkou zůstává, do jaké míry Německo využívá ve svém rozvoji obnovitelných zdrojů „energetického kapitálu“ jiných evropských zemí, ať už jde o přenosové kapacity, možnost exportu v době nadbytku, či jejich výrobních kapacit v době naopak nižší výroby z OZE. Řada sousedních zemí, včetně Francie, ČR nebo Polska, má stále ještě výrazně tradičnější energetický mix.
Zároveň je ovšem jasné, že německá strategie je sice drahá a ne ideálně efektivní, nevedla ovšem ani k příliš vysokému růstu cen, ani ke vzniku neřešitelných problémů v přenosové soustavě. Vysoký podíl OZE v dominantní německé soustavě je daným faktem, který se v příštích desetiletí nezmění.
Je také zjevné, že podíl se může nadále zvyšovat podle toho, jak se Německu daří či bude dařit odstraňovat problémy s jejich rozvojem spojené, tedy jako je například pomalá stavba nových, důležitých vedení pro přenos energie z míst s vysokou koncentrací výroby do míst s vysokou mírou spotřeby a nevhodnými podmínkami pro vznik OZE. Tedy především ze severu země na jihovýchod, tedy do Bavorska.