Německá energetika vstupuje do „velmi rušných časů“, není ovšem příliš dobře připravena. Alespoň pokud bychom měli věřit studii kolínského think tanku Institut pro energetický výzkum (EWI). Podle něj bude Německo do roku 2030 potřebovat alespoň 45 GW rezervního výkonu, aby zajistilo stabilitu soustavy. Plány federální vlády přitom počítají se stavbou zdrojů
o výkonu 17 GW, převážně plynových.
Problém tkví především v tom, že země má závazné plány na odstavování starších zdrojů, které buď jsou neoblíbené u německé veřejnosti, nebo nepřispívají k plnění cílů na redukci emisí. Pouze v letech 2021 až 2022 odstaví téměř 9 GW v jaderných elektrárnách a další téměř 3 GW v uhelných elektrárnách. Dalších 5,7 GW výkonu má být odstaveno do konce roku 2030.
Řada analytiků se netají pochybnostmi nad tím, co vlna odstavování vlastně způsobí. K nejistotě přispěl i kolínský EWI. Podle jeho odhadu bude zapotřebí až 45 GW záložního výkonu. Proti jiným odhadům vysoký výsledek vznikl díky tomu, že think tank počítá s významným nárůstem spotřeby do roku 2030 ze současných 82 GW až na 114 GW. Má to být dáno jak nástupem elektromobility, tak i vytápěním budov.
Jde samozřejmě pouze o odhad a think tank zpracoval několik scénářů, na jejichž základě se požadavky na záložní výkon budou pohybovat od 13 do 45 GW. Aktuálně jsou ovšem plánovány pouze elektrárny o 7 GW instalovaného výkonu.
Podle ředitele společnosti Uniper je nutné, aby Německo zvážilo zavedení kapacitních mechanismů, jak tomu je například ve Velké Británii. Problémem podle něj je, že neexistují pobídky, aby se nové výrobní kapacity vůbec stavěly. „Spoléhat se na dovoz elektřiny ve chvíli, kdy se na něj spoléhá většina zemí, je naivní představa, která pravděpodobně nebude mít plánované výsledky,“ uvedl Andreas Schierenbeck, ředitel Uniperu, kterého citoval web montelnews.com.
Ministerstvo hospodářství a energetiky již dříve uvedlo, že dostačující bude výstavba pouze nových 17GW plynových elektráren s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Podle vedoucí odboru bezpečnosti dodávek z ministerstva hospodářství a energetiky takové množství bude dostačující – výhodou je totiž propojování evropských trhů. „V propojeném evropském trhu potřebujeme méně záložních kapacit, než pokud bychom se pohybovali pouze na národním trhu,“ uvedla.