Pro nahrazení ruských dodávek zemního plynu do Evropy budou podle analytiků v nejbližších letech klíčové zejména nové německé LNG terminály.
Právě Německo bylo v předchozích letech největším dovozcem ruského zemního plynu, a po zahájení ruské invaze na Ukrajinu proto významně urychlilo plány na dovoz LNG. Celkem by během následujících 10 let mělo být v Německu zprovozněno 10 nových LNG terminálů. Z toho šest do konce letošního roku.
Například v lednu začal do německé soustavy proudit plyn z nového terminálu v Lubminu. V počáteční fázi by zařízení zakotvené u tamního přístavu mělo nabídnout kapacitu na dovoz 5,2 miliard m3 plynu ročně. Zhruba 70 % kapacity terminálu bylo již prodáno v rámci dlouhodobých kontraktů na následujících 5—10 let. Zbytek kapacity poté bude moci provozovatel terminálu nabízet na krátkodobé bázi.
Kromě Německa se o navýšení dovozní kapacity pro LNG snaží i řada dalších evropských zemí. Například během nadcházejících týdnů by měl být uveden do provozu finský LNG terminál Exemplar, který pomůže zajistit dodávky zemního plynu nejen do Finska, ale také do Estonska a dalších pobaltských zemí.
Francie plánuje kromě zajištění nových plovoucích terminálů, jako je například terminál Le Havre o kapacitě 2,9 mil. t, i rozšíření stávajících terminálů. Příkladem mají být LNG terminály Dunkerk a Fos Cavaou, jejichž kapacita měla být od začátku letošního roku navýšena o 2 mil. t.
Zahraniční server Argus dále informoval, že během roku 2023 má být do provozu uvedeno ještě několik dalších terminálů, avšak prozatím s nejasným termínem. Příkladem je italský terminál u města Piombino s kapacitou 3,8 mil. t, kyperský LNG terminál Vasilikos či řecký terminál Dioriga.
Rozšiřování dovozních kapacit má pokračovat i v roce 2024, plánováno je v rámci belgického terminálu Zeebrugge, polského terminálu ve Svinoústí nebo dalšího rozšíření francouzského terminálu Fos Cavou. Jen tato tři rozšíření mají od prvního čtvrtletí příštího roku přinést navýšení evropských dovozních kapacit pro LNG o dalších 6,5 mil. t.