Sbírku železničních vozidel Národního technického muzea (NTM) doplní nákladní vůz řady Wap, který muzeu věnovala společnost Coal Services ze skupiny Sev.en Energy. Umístěn bude v expozici Železničního depozitáře NTM v Chomutově, kam už si jej pracovníci muzea odvezli z komořanské úpravny uhlí.
Národní technické muzeum má dnes ve svých expozicích celou řadu historických lokomotiv, snaží se však dokumentovat i tažená vozidla, mimo jiné i nákladní vozy. A aby měli návštěvníci jeho sbírek ucelenou představu, jak v minulosti přeprava nákladů po železnici probíhala, vítá každou příležitost, jak své sbírky doplnit. „Nesmíme zapomínat na to, že železnice vznikaly především pro přepravu zboží. Uhlí přitom patřilo k nejdůležitějším přepravovaným surovinám. V devatenáctém století vznikla celá řada železničních společností nebo přímo tratí především pro jeho dopravu. Společnost Coal Services byla jedním z posledních míst, kde byly vozy typu Wa a Wap ještě v provozu. Z informací, které máme k dispozici, je ještě posledních několik kusů těchto nákladních vozů v Mělníce, ale jinde už byly vyřazeny a většinou zlikvidovány. Také proto máme velkou radost, že se nám jej podařilo získat do našich sbírek," uvedl Michal Novotný, ředitel Železničního muzea Národního technického muzea.
Bylo to doslova na poslední chvíli, protože i v těžebních společnostech skupiny Sev.en Energy už tyto vozy běžně nejezdí a poslední z nich šly letos na jaře do šrotu. Vůz z majetku společnosti Coal Services, který byl vybrán pro sbírku Národního technického muzea, byl vyroben v roce 1965 ve vagonce v Popradu už s pneumatickým ovládáním výsypných klapek, tedy jako řada „Wap" a byl součástí dodávky pro ČSD. Část této dodávky ale byla postoupena Severočeským hnědouhelným dolům, a tak se tento vůz stal jedním z asi tří stovek těchto vozů, které byly v těžebních společnostech na severu Čech využívány a jejichž provoz byl ukončen až v závěru roku 2020. Ve sbírce Národního technického muzea bude zastupovat nejstarší typ velkokapacitního výsypného vozu pro přepravu uhlí.
Nákladní vůz není prvním exponátem ze šachty, který se dostal do sbírek Národního technického muzea. Už v roce 2005 získalo důlní odklizovou lokomotivu typu 900 BS 200, která stávala před závodem Hrabák. „Těžba uhlí stála od konce devatenáctého století za prosperitou celého našeho regionu. Je součástí naší historie a nemělo by se na tento fakt zapomínat. Podporujeme proto technická muzea a snažíme se v jejich sbírkách uchovat to nejzajímavěji z technického vybavení, které jsme ve skupině používali," konstatoval generální ředitel společnosti Coal Services Petr Lenc. Muzejní sbírku rozšíří například i vyřazený zvon pro elektrické lokomotivy či mechanické návěstidlo z první republiky, které Coal Services k nákladnímu vozu přidal. „Nákladní vůz řady Wap od Coal Services vystavíme v nálezovém stavu už během letních prázdnin. Do oprav se pustíme až později," doplnil Michal Novotný.
Železniční nákladní vůz řady Wap
Vznik tohoto typu nákladních vozů sahá do padesátých let. Od počátku železnic až do této doby se uhlí přepravovalo v železničních vozech s plochou podlahou a rovnými svislými stěnami. Jejich vykládání se provádělo většinou ručně nebo za pomoci speciálních zařízení, která ale byla nákladná na pořízení i na údržbu. Samovýsypné vozy, které začaly vznikat na začátku dvacátého století, byly proti běžným nákladním vozům drahé a ve větším měřítku se proto neujaly. To se změnilo až po druhé světové válce, kdy mnohonásobně vzrostly požadavky na přepravu uhlí. Vznikl tak nový, čtyřnápravový velkokapacitní vůz s podlahou ve tvaru písmene „W" a bočními výsypnými klapkami. Byl určený pouze pro přepravu uhlí a koksu. Měl ložný objem 75 m3, uvezl 54 tun a měl maximální, tehdy pro nákladní dopravu standardní rychlost 80 km/hod.
Vyráběla ho původně vagonka ve Studénce mezi roky 1952 až 1956. Poté, co byl vůz zmodernizován, přestěhovala se jeho výroba na Slovensko. Nejprve do Martina a následně do vagonky v Popradu, kde bylo v letech 1963 - 1966 vyrobeno největší množství těchto vozů. Ještě v průběhu výroby v Martině byl vůz znovu vylepšen a k ručnímu ovládání klapek se přidalo i ovládání pneumatické. Vozům s pneumatickým ovládáním výsypných klapek bylo označení „Wa" doplněno na „Wap". V sedmdesátých letech začaly být vozy označovány podle mezinárodních pravidel řadou „Fall". Mezi roky 1952 až 1966 se vyrobilo vozů řad „Wa" a „Wap" kolem pěti tisíc. Nejvíce jich bylo dodáno ČSD, část jich připadla i Ostravsko - karvinským a Severočeským hnědouhelným dolům.