Absolutní většina tuzemských zaměstnavatelů a podnikatelů (98 %) se shoduje v tom, že hlavní příčinou současného nedobrého stavu českého školství je přímá platba školám na žáka bez ohledu na jeho schopnosti a uplatnitelnost na trhu práce. Potvrdil to březnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) provedený mezi jeho členy. Tento široce rozšířený názor podpořilo i nedávné diskusní setkání na téma financování vzdělávání, které proběhlo v Národní technické knihovně v Praze za účasti podnikatelů, ředitelů škol a zástupců institucí. Akce se uskutečnila v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil SP ČR se svými partnery.
„Financování na žáka je přežité," uvedl v diskusi rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch. Stejný názor vyslovil i další z panelistů statutární zástupce hejtmana Středočeského kraje Milan Němec. „Poptávka a nabídka na trhu práce se nepotkávají. Pokud bude dál existovat normativní financování vzdělávání, systém se nezmění," řekl. SP ČR při diskusním setkání zastupoval člen představenstva Jiří Holoubek a výkonný ředitel společnosti ELCOM. „Chceme odchod od normativu," uvedl.
Diskuse se zabývala i tím, čím nahradit současný systém. Účastníci setkání se shodli, že nezbytné bude změnit nyní existující normativy a princip - kolik žáků, tolik prostředků. Upravit se podle nich musí také koeficienty financování vysokých škol, kdy například faktor uplatnitelnosti absolventů má v celkovém normativu jejich financování váhu pouze 4 %. Přitom právě to, jak se absolvent dokáže uplatnit na trhu práce, by podle SP ČR i účastníků diskuse mělo mít na financování vysokých škol mnohem větší váhu. „Prosazujeme kvalitativní parametry, které by vystihovaly i specifika jednotlivých škol, či společenskou poptávku," uvedl náměstek ministra na MŠMT Jaromír Veber.
Postoj (poly)technických vysokých škol hájil při debatě rektor Karel Melzoch, podle něhož tyto školy dostávají od státu jen malou část prostředků na svou existenci a zbytek si musí samy vydělat. „Příspěvek od státu nám pokrývá zhruba 30 % nákladů. Prostředky získáváme výzkumem a vývojem, spoluprací s firmami a dalšími aktivitami," uvedl.
Panelisté se shodli na tom, že změna systému je nutná co nejdříve. Návrh nového systému financování regionálního školství (tj. mateřských, základních a středních škol) by měl být hotov ještě letos. „Návrh by měl být předložen vládě v lednu příštího roku," uvedl Václav Pícl, pověřený řízením Národního ústavu vzdělávání. Jak dále naznačil, nový systém financování by mohl začít platit od roku 2017. „Upínáme se k roku 2017," shrnul názory ostatních řečníků zástupce hejtmana Milan Němec.
Změny principů financování vysokých škol byly přislíbeny také, ovšem bez určení termínu platnosti. První kolo jednání o tomto tématu by však mělo být zahájeno mezi odpovědnými resorty, školami a zástupci zaměstnavatelů již ve druhé polovině května. „Chceme zahájit debatu. Nevylučuji však riziko střetu zájmů na kvalitativních kritériích," poznamenal na závěr Jaromír Veber.