Společnost Via Salis umístila v blízkosti budoucí dálnice D4, která se staví v modelu PPP, deset včelích úlů. Instalace včelstev je součástí ambiciózní environmentální strategie, navazující na závazky akcionářů Via Salis. Projekt včelích úlů startuje ještě v průběhu výstavby a po jeho vyhodnocení a dokončení D4 v roce 2024 budou včelstva rozmístěna i v dalších lokalitách. Patronem prvních včelích úlů na Via Salis se stala zpěvačka Heidi Janků, která úly pokřtila spolu s generálním ředitelem Via Salis Christianem Biegertem, senátorem za příbramský obvod, Petrem Štěpánkem a Vladimírem Vojáčkem, starostou Milína, v jehož katastru se úly nachází.
Desítka včelích úlů byla instalována hned na začátku prvního úseku (Háje-Milín) z celkem 32 kilometrů budoucí dálnice D4. Na instalaci přitom Via Salis spolupracuje s včelařem Davidem Zítkem ze společnosti Pražská včela. „V jednom úlu je zhruba 80 tisíc včel, takže celkově se jedná o 800 tisíc včel," uvedl David Zítek.
K environmentálním plánům Via Salis v souvislosti se vznikající dálnicí D4 patří mimo jiné snižování uhlíkové stopy, ochrana biodiverzity, snižování spotřeby vody a minimalizace odpadu. Do cílů v oblasti podpory biodiverzity patří i instalace včelích úlů, hmyzích hotelů, nebo vytvoření tzv. motýlí dálnice neboli výsadba divokých luk v blízkosti dálnice.
K zachování biodiverzity přispívá i zákaz používání pesticidů na stavbě. To mimo jiné znamená, že veškerá zeleň v trase budoucí komunikace musela být odstraněna výhradně mechanicky. Nulové používání pesticidů bude platit i po dokončení stavby a zahájení provozu D4.
Do této oblasti spadá i vznik biokoridorů pro bezpečný pohyb divoké zvěře. Společně s propustky pod dálnicí bude po zprovoznění celého úseku dálnice v roce 2024 takových přechodů a podchodů pro zvěř existovat dvacet. Obojživelníky chrání v průběhu stavby 16 kilometrů speciálních mobilních zábran, které později vystřídají pevné naváděcí stěny.
K péči o životní prostředí patří vybudování retenčních nádrží na srážkovou vodu i fakt, že na dvou dálničních odpočívkách s čerpacími stanicemi vzniknou rychlonabíjecí stanice pro elektromobily. Provozní budovy na D4 budou osazeny solárními panely a budou tak částečně energeticky soběstačné.
Při vlastní stavbě se klade důraz také na cirkulární ekonomiku a maximální opětovné použití vytěženého materiálu. Na D4 se zrecykluje téměř 100 % vyfrézovaného asfaltu. Zemina, která byla z budoucí trasy dálnice odstraněna, se využívá k pokrytí náspů i zářezu, ornice pak poslouží zemědělcům pro zvýšení bonity jejich polí. Pro budování podkladových vrstev dálnice se používá kamenivo především z lokálních zdrojů, čímž se snižují zejména emisní zátěže plynoucí z dopravy na velké vzdálenosti.
Tam, kde to bude jen trochu možné, použije operátor (Via Salis Operations, vlastněná ze 100 % VINCI Highways) elektromobily, v ostatních případech pak hybridní vozidla nebo automobily na CNG.
Environmentální projekty Via Salis zahrnují opatření a investice, které se zakládají v období výstavby, ale většina z nich bude plně funkční především po zprovoznění D4. „Budování a posilování udržitelnosti v průběhu výstavby i provozu představuje náš strategický cíl. Řadu těch ekologických řešení máme již v rámci skupiny vyzkoušenu třeba ze sousedního Slovenska, ale také z Německa nebo z Peru," uvedl generální ředitel Via Salis Christian Biegert.
Projekt PPP (Public Private Partnership) D4 realizuje sdružení Via Salis složené z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam. Investice zahrnuje projektování, financování a stavbu 32 km dálnice D4 z Příbrami do Písku a modernizaci a údržbu dalších 16 kilometrů již zprovozněných navazujících úseků. Stavba bude podle smlouvy se státem hotova v prosinci 2024 a dalších 25 let bude konsorcium dálnici provozovat. Stavební práce provádí DIVia stavební, která patří do skupiny VINCI Construction CS, provoz a údržba na existujících téměř 16 kilometrech je od 1. 7. 2021 v rukou společnosti Via Salis Operations, vlastněné ze 100 % VINCI Highways.