Jak mohou data, digitální modely a AI pomoci městům lépe zvládat povodně a další extrémy počasí? Odpovědi hledal kulatý stůl společnosti Veolia v rámci Climate Week Prague, který spojil odborníky z akademické, veřejné i soukromé sféry. Mluvilo se o práci Prahy s daty, digitálních dvojčatech a AI v zahraničí i o řešeních, která se už osvědčila v české praxi. Jedním z nich byl Protipovodňový informační systém vyvinutý pro Středočeské vodárny a úspěšně otestovaný během povodní v roce 2024. Právě tento fakt nyní otevírá cestu k jeho využití v dalších městech a obcích - ke zlepšení ochrany obyvatel, veřejných budov i infrastruktury.
Povodně z let 1997, 2002 a 2024 ukázaly, že o rozsahu škod nerozhoduje pouze síla přírodního živlu, ale také kvalita předpovědí, dostupnost dat a rychlost reakce. Právě na význam přesnějších modelů upozornil meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák: „Úspěšná předpověď povodní v roce 2024 nebyla náhoda. Byla výsledkem dlouhodobého výzkumu, přesnějších modelů, většího množství dat a práce meteorologů."
Protipovodňový systém propojuje data s konkrétními kroky
Na kvalitní předpověď musí navázat schopnost rychle vyhodnotit situaci a převést dostupné informace do konkrétních kroků. V tomto směru se během povodní v roce 2024 osvědčil Protipovodňový informační systém (PIS), který Veolia vyvinula pro Středočeské vodárny. V provozu společnosti tehdy pomohl ochránit spravovaný majetek a zajistit bezpečný průběh zásahů.
„PIS propojuje údaje o očekávaném vývoji hladiny, ohrožených objektech, dostupném vybavení a potřebných opatřeních. Dispečer tak rychle zjistí, kterým místům hrozí zaplavení, která zařízení lze včas demontovat a zachránit i jaké konkrétní kroky je nutné provést. Připravené postupy lze navíc vytisknout, takže podle nich mohou pracovníci postupovat i při výpadku elektřiny nebo informačních systémů," uvedl Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren a zástupce technického ředitele skupiny Veolia.
Skupina Veolia nyní systém zavádí také ve své energetické divizi v Moravskoslezském kraji. Zkušenosti z dosavadního provozu zároveň otevírají prostor pro jeho širší využití i ve spolupráci se samosprávami.
„Ve veřejném sektoru by PIS mohl vedle technické infrastruktury zahrnovat také školy, úřady nebo domovy seniorů, pomáhat by mohl s řešením priorit, se zohledněním potřeb zvlášť zranitelných obyvatel. Rádi bychom proto spustili pilotní projekt s některou ze samospráv a systém společně nastavili podle potřeb konkrétního území. Úspěšný pilot by se pak mohl stát referencí pro další města a obce," uvedl Soukup.
Praha rozvíjí vlastní datové nástroje
Po představení PIS se debata zaměřila na to, jak s daty při ochraně před povodněmi a přívalovými dešti pracuje Praha. Vlastní opatření hlavního města i připravované projekty představila Tereza Líbová, vedoucí oddělení environmentálních projektů Magistrátu hlavního města Prahy.
Po povodni v roce 2002 Praha vybudovala systém mobilních protipovodňových bariér a zavedla digitální nástroje pro koordinaci jejich instalace. K dispozici má také rozsáhlá data a digitální model terénu.
Nyní hlavní město ČR připravuje studii proveditelnosti, která má určit prioritní území pro srážkoodtokové modely. Ty ukážou, kde se bude při přívalových deštích voda hromadit, kterými ulicemi poteče a kde ji lze odvést nebo zadržet. Zároveň s tím město investuje také do modrozelené infrastruktury. Za posledních pět let podpořilo související projekty městských částí částkou 605 milionů korun.
Do budoucna uvažuje vedení metropole i o digitálním dvojčeti, které by propojilo dostupná data a umožnilo ověřovat různé scénáře - předcházet negativním dopadům v souvislosti s klimatickými změnami nebo jejich dopad snižovat, ale například také plánovat infrastrukturu, novou výstavbu atd. Zatímco v Praze je digitální dvojče zatím předmětem úvodních úvah, v zahraničí už podobné modely fungují v praxi.
Singapur modeluje celé město, Google předpovídá záplavy
Jedním z nejrozvinutějších příkladů je Singapur, který vytvořil digitální dvojče celého městského státu. „Virtuální model využívá při hospodaření s vodou a odpady, plánování dopravy i posuzování nové výstavby. Při povodních může například ukázat, které ulice se zaplaví nebo zda kanalizace očekávaný objem vody zvládne," uvedl Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.
Další možnosti ukazuje společnost Google, která v některých oblastech Spojených států předpovídá záplavy až se sedmidenním předstihem a pomocí satelitních dat a AI odhaluje také vznikající požáry.
Širší potenciál umělé inteligence komentoval v rámci setkání zahraniční host Philippe Aghion, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2025. Podle něj může umělá inteligence pomoci šetřit energii, efektivněji řídit zdroje a usnadnit firmám přechod k čistším technologiím. Její možnosti proto vnímá optimisticky, zároveň však upozorňuje, že jejich využití bude vyžadovat aktivní úsilí. Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky, doplnila pohled na celou problematiku o význam přírodních procesů, které technologie nahradit nemohou. Zdůraznila, že pozornost je neustále třeba věnovat samotné obnově přirozených funkcí přírody, například schopnosti půdy zadržovat vodu, přičemž umělá inteligence a další modely mohou v tomto úsilí pomoci.