Veolia proinvestuje 9,4 miliardy v Teplárně Karviná a do 2029 zajistí její odchod od uhlí

Skupina Veolia Energie ČR má již pevně stanovené financování, výběr technologií i harmonogram odklonu od uhlí v Teplárně Karviná. Ta zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově. Teplárenský provoz na Karvinsku má za sebou již více než půlmiliardovou investici do plynových kotlů, která snížila jeho závislost na uhlí téměř o čtvrtinu. Druhá fáze dekarbonizace si vyžádá investici 9,4 miliardy korun a v roce 2029 povede k ukončení využívání uhlí v teplárenství na Karvinsku.

Úplný odklon od uhlí v Karviné je jedním z nejnákladnějších a nejkomplexnějších projektů, které skupina Veolia Energie ČR realizuje na českém území.

I. fáze - snížení emisí CO₂ o 75 000 tun ročně

V letech 2021-2024 proběhla v Karviné první fáze dekarbonizace, která spočívala v definitivním odstavení celkem tří uhelných kotlů a nainstalování šesti zcela nových plynových horkovodních kotlů. Díky této investici došlo k ukončení uhelného provozu v Teplárně ČSA a snížení využívání uhlí v karvinském teplárenství o necelých 25 %. Aktuální palivový mix činí zhruba 75% uhlí a 25% zemní plyn.

Dopady I. fáze na životní prostředí jsou zásadní. „Došlo ke snížení emisí oxidů dusíku o více než 53 % a oxidu siřičitého dokonce o více než 72 %. Roční hodnoty emisí CO₂ klesly oproti stavu před investicí o 30 %, tedy o zhruba 75 000 tun," prozrazuje ředitel pro strategii a regulaci skupiny Veolia Energie Miroslav Zajíček a doplňuje i finanční rámec: „První fáze dekarbonizace si vyžádala investici 536,5 milionu korun, přičemž 45 % pokryla dotace z Modernizačního fondu. Teď je před námi druhá fáze odklonu od uhlí na Karvinsku."

II. fáze - konec uhlí v Karviné do roku 2029

Druhá fáze přinese ukončení provozu posledních čtyř uhelných kotlů v Teplárně Karviná. Nahradí je multipalivový kotel K7 na tuhá alternativní paliva (TAP) a biomasu, nová parní turbína TG8 a doplňkový plynový kogenerační zdroj. Palivový mix budou tvořit z 53,19 % TAP (převážně vytříděný komunální odpad s příměsí biomasy) a z 46,81 % zemní plyn.

„Celkové investice do druhé etapy dosáhnou více než 9,4 miliardy korun. Projekt získal dotaci z Modernizačního fondu přesahující 5 miliard korun, což představuje 53 % z celkových nákladů," říká Miroslav Zajíček a dodává: „Po dokončení druhé etapy v roce 2029 klesnou emise CO₂ oproti stavu před dekarbonizací o 200 000 tun. To odpovídá emisím přibližně 47 000 osobních aut během jednoho roku provozu."

Zelená transformace teplárenství

Dekarbonizace Teplárny Karviná je jedním z pilířů tuzemského plnění strategie GreenUp, což je celosvětový program skupiny Veolia. „V jeho rámci jsme se zavázali, že v České republice investujeme do dekarbonizace více než 20 miliard korun. Tato masivní a dlouhodobá investice směřuje do technologických inovací, modernizace výroby a ekologizace našich energetických zdrojů napříč republikou," doplňuje Miroslav Zajíček.

Využití tuhých alternativních paliv (TAP)

Od roku 2029 bude 53,19 % tepla pro Karvinou a Havířov pocházet z vytříděného nerecyklovatelného a dále již nevyužitelného odpadu ve formě TAP a Miroslav Zajíček k tomu říká: „Využití TAP je nejchytřejší způsob, jak rychle a efektivně opustit uhlí. Místo, aby zbytkový vytříděný odpad putoval na skládky, přeměníme ho přímo v regionu na čisté teplo a elektřinu. Získáme tak dvojnásobný ekologický přínos - zaprvé zabráníme emisím metanu ze skládek, zadruhé nahradíme fosilní paliva. A stále se jedná o lokální zdroje. Výsledkem je nejen snížení CO₂, ale i stabilnější cena tepla pro domácnosti a snížení závislosti na zemním plynu."

Harmonogram II. fáze dekarbonizace

Celý proces druhé fáze dekarbonizace je rozložen do klíčových milníků od získání povolení až po uvedení zařízení do provozu. „Tento harmonogram je flexibilní v závislosti na dodavatelských řetězcích a regulačních schváleních, ale klíčovým cílem je jeho završení do konce roku 2029," uzavírá Miroslav Zajíček.

Očekávaný harmonogram II. fáze dekarbonizace Teplárny Karviná
Milník	Očekávaný časový rámec	Popis
Získání povolení a schválení	2025-2026	Finalizace individuálního posouzení EIB (proběhlo v letech 2023-2024) a navazujících schvalovacích procesů; získání stavebních povolení a dalších potřebných povolení po již dokončeném procesu EIA; zajištění finálních podmínek investice včetně implementace rozhodnutí MŽP o dotaci z Modernizačního fondu (2024).
Příprava zakázek a výběr dodavatelů	2026-2027	Zahájení a realizace veřejných zakázek (např. „Multipalivový kotel K7" s předběžnými tržními konzultacemi v roce 2025); výběr dodavatelů pro klíčové technologie.
Výstavba a instalace	2027-2028	Stavba a instalace kotle K7 (65,6 MWt), parní turbíny TG8, plynového kogeneračního zdroje (plynová turbína s HRWB 15 MWe + 2× motor cca 12 MWe), logistiky paliv a zařízení pro čištění spalin (FGD, připravenost na SCR).
Uvedení do provozu a testování	2028/2029	Postupné najíždění nových technologií, zkušební a přechodný provoz, optimalizace parametrů a výkonových diagramů, dosažení plné kapacity do konce roku 2029. Celý systém dosáhne 0 % uhlí v palivovém mixu a přibližně 53,19 % podílu tuhých alternativních paliv.