Vědci z Akademie věd ČR mají nová měření, která ukazují, jak znečištěné ovzduší ovlivňuje těhotné ženy a novorozence. Z prvních závěrů výzkumu vyplývá, že zvýšené koncentrace rakovinotvorného benzo(a)pyrenenu jednoznačně způsobují častější nemocnost dětí i změny v jejich genetice. Vědci při měřeních srovnávali stav ovzduší v Českých Budějovicích a Karviné v létě i zimě a vliv na nemocnost a vývoj čerstvě narozených dětí. ČTK to řekl genetik a vedoucí výzkumu Radim Šrám.
Výzkum trval čtyři roky a výsledky se stále analyzují. Vědci odebírali vzorky u 400 čerstvě narozených dětí a jejich matek. "Ukázalo se, že koncentrace benzo(a)pyrenu v Karviné v letních měsících jsou na úrovni zimních koncentrací benzo(a)pyrenu v Českých Budějovicích, což je kolem 1,3 nanogramu," uvedl Šrám z Ústavu experimentální medicíny. Zatímco v zimě v Karviné dosahují koncentrace této škodliviny více než pět nanogramů na metr krychlový.
Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překročily imisní limit na 20,3 procenta území Česka, kde žije až polovina obyvatel. Oproti předchozím rokům byla větší část státu i samotných Čechů navíc vystavena nadlimitním koncentracím přízemního ozonu.
Vědecký tým také zjistil, že se v zimě častěji u karvinských dětí vyskytovala genetická a oxidační poškození DNA, což negativně ovlivnilo jejich metabolické dráhy, pro imunitu a vývoj mozku. "Myslím, že jde o unikátní výsledek a zkoumané soubory jsou relativně dost veliké," ohodnotil Šrám, který výzkum představil na semináři v Akademii věd.
Díky spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze mohli akademici také zanalyzovat polycyklické aromatické uhlovodíky, pocházející z průmyslu, lokálních topenišť a dopravy, v moči matek a novorozenců. Právě k nejznámějším patří benzo(a)pyren. "Z toho je také vidět, že největší koncentrace těchto metabolitů se zjistilo u karvinských novorozenců v zimě," dodal.
Akademici také podle Šráma vyhodnocovali nemocnost dětí ve věku do dvou let, kde pozorovali, že právě karvinské děti jsou více nemocné než českobudějovické, zejména v onemocnění dýchacích cest. Výzkum byl podle Šráma nákladný kvůli expresi genů, která zkoumá uložené informace v genu.
Podle aktuální ročenky ČHMÚ o stavu ovzduší v loňském roce většina znečišťujících látek v ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech. Přesto některé škodliviny s negativními dopady na lidské zdraví stále překračují nepřípustné koncentrace v řadě lokalit. Největší problém způsobují prachové částice PM10 a PM2,5, benzo[a]pyren a přízemní ozon.
Limity jsou překračovány ve všech městech, nejzávažnější situace ale trvá v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Ovlivňuje to průmysl na obou stranách státní hranice, hustá zástavba s nevhodným vytápěním, většinou uhlím, a doprava. Ta nadlimitně znečišťuje také v Praze a Brně.