V roce 2015 vzrostlo v České republice množství zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů o 1,4 kg na osobu, což je o 15 703 tun více než v předchozím roce. Vyplývá to z nejnovějších dat Ministerstva životního prostředí. Největší podíl odevzdaného elektroodpadu tvořily velké domácí spotřebiče a spotřebitelská zařízení, které dohromady představují více jak dvě třetiny celkového sběru.
Ačkoliv množství vyrobených elektrozařízení hmotnostně za posledních deset let v České republice kolísá, zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadů zaznamenává rostoucí trend. Zatímco v roce 2006 bylo na trh uvedeno 196 967 tun elektrozařízení a zpětný odběr včetně odděleného sběru činil
22 170 tun, tedy 11,3 % z celku, v roce 2015 se vyrobilo 182 025 tun nových elektrozařízení a odevzdalo 74 288 tun. To znamená 40,8 % všech uvedených elektrozařízení na trh.
K tomuto nárůstu přispělo podle odborníků několik faktorů. „Navýšení sebraného množství elektroodpadu je dáno zejména zpřesněním právní úpravy, která v roce 2014 v zákoně o odpadech odstranila výkladové nejasnosti vymezení subjektů, které mohou odpadní elektrozařízení sbírat. Elektrozařízení tak již méně̌ než v minulosti končí v rozporu se zákonem v odpadovém režimu, jako kovový, stavební a demoliční odpad," přiblížil Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR v dokumentu Vybrané ukazatele odpadového hospodářství v oblasti odpadních elektrických a elektronických zařízení v roce 2015. Roli hraje také nízká cena výkupu kovů, díky které lidé nemají takovou tendenci elektrozařízení demontovat a odevzdávat součástky jako kovové odpady. Neodborně demontované a nekompletní elektrozařízení navíc negativně ovlivňují nejen proces zpracování, ale i celkově životní prostředí. S vyšším povědomím o zpětném odběru totiž dochází k lepším výsledkům ochrany životního prostředí.
Vliv na množství odevzdaného elektroodpadu mají kolektivní systémy, které dlouhodobě investují do sběrné sítě. „V České republice se od roku 2005 neustále buduje sběrná síť, přičemž z našeho pohledu je její hustota již dostatečná, ale způsob jejího budování překonaný. Důležitější než hustota sběrné sítě je dnes vytváření efektivních a smysluplných způsobů sběru. Současná legislativa bohužel v mnoha případech samotný sběr znesnadňuje tlakem na budování neefektivní a neekonomické duplicitní sběrné sítě.
To postrádá nejen smysl, ale také jakoukoli přidanou hodnotu jak pro občany, tak pro samotné životní prostředí," vysvětlil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která v roce 2015 vykázala druhou nejvyšší míru sběru elektrozařízení v tuzemsku a za rok 2016 sběr dále významným způsobem navýšila. „I proto na trh přinášíme nová a inovativní řešení, která odpovídají trendům dnešní doby, o čemž svědčí i naše průběžné výsledky. Ty dokazují, že naše legislativa a její principy nejsou v kondici, jak vzhledem k moderním přístupům, tak požadavkům Evropské unie," dodal Vandrovec.
V roce 2015 tvořily největší část zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů velké domácí spotřebiče, jako jsou ledničky, pračky nebo myčky, kterých se odebralo přes 36 580 tun. Důvodem je především vyšší hmotnost oproti ostatním skupinám zařízení. Početnou skupinu tvořila také spotřebitelská zařízení jako hudební soupravy, televizory a videokamery, kterých bylo sebráno přibližně 13 790 tun.
„V nemalém počtu byla zastoupena také skupina zařízení informačních technologií a komunikačních zařízení, kterých ve sběru skončilo téměř 12 500 tun," doplnil David Vandrovec.