Turecko chce posílit svůj energetický potenciál o dalších 5000 MWe, tentokrát z atomu. Vyrobit je má v pořadí třetí plánovaná jaderná elektrárna, na jejíž výstavbu chce již příští rok vláda vyhlásit výběrové řízení. Pro Turecko je vybudování jaderných elektráren klíčovým krokem k posílení soběstačnosti. Nyní je totiž země závislá na dodávkách energetických surovin. Z Ruska pochází až 58 % plynu a 35 % ropy. Turecká vláda hodlá ruský vliv snížit, i kvůli nestabilním dodávkám energií.
Jednání s ruskými dodavateli se stalo problematickým na začátku letošního roku, kdy společnost Gazprom dle tvrzení Ankary bez ohledu na uzavřenou smlouvu jednostranně zvýšila cenu plynu o 10 % a následně dodávky zcela zastavila, když navýšení turecká strana odmítla akceptovat. Vztahy obou zemí výrazně ochladly po incidentu na konci loňského listopadu, kdy turecká armáda sestřelila na hranicích ruský vojenský letoun. Rusko na to reagovalo rozsáhlými ekonomickými sankcemi a utlumením řady společných projektů. Zastavení přípravných prací na jaderné elektrárně Akkuyu, kterými je pověřena ruská společnost Rosatom, ale nebylo nikdy explicitně zmíněno. Turecká vláda přesto naznačuje, že v chystaném výběrovém řízení na novou jadernou elektrárnu může mít přednost jiný strategický partner.
„Výběrové řízení bude samozřejmě otevřené pro investory z celého světa, ale podle mého názoru jsou čínské jaderné firmy velice konkurenceschopné, co se týká ceny, použitých technologií i termínů dodání," vyjádřil se bývalý turecký ministr energetiky Murat Mercan. Tendr vláda vyhlásí příští rok a půjde v něm o zakázku v hodnotě až 25 miliard dolarů. Vážnými kandidáty jsou čínský jaderný gigant State Nuclear Power Technology Corporation a americká společnost Westinghouse.
Turecko rozvíjí své plány na vlastní jaderný průmysl již od roku 1970. Do roku 2023 počítá národní energetický plán s výkonem 4,8 GWe ze svých prvních jaderných zdrojů. Nejblíže realizaci je teoreticky jaderná elektrárna Akkuyu, kde se první blok s kapacitou 1200 MWe měl začít stavět již letos a další tři reaktory postupně v následujících letech. Jedná se o projekt na bázi BOO (postavit-vlastnit-provozovat), kdy veškerá finanční zátěž leží na Rosatomu. Ankara se „pouze" zavázala odebírat z elektrárny Akkuyu dohodnuté množství elektřiny za předem stanovenou cenu po dobu 15 let. V současnosti ale není jisté, zda Rusko bude chtít v projektu pokračovat.
Druhou tureckou jadernou elektrárnu Sinop staví společné francouzsko-japonské konsorcium a z plánovaných čtyř reaktorů se po roce 2017 začnou budovat první dva bloky. Pro další ohlášenou jadernou elektrárnu ještě nebyla definitivně vybrána lokalita, stavební práce se zahájí nejdříve v roce 2019.
Zdroj: WNA, NucNet, EIA, China Daily
Radek Svoboda, Viceprezident ČNS