Náročnou lidskou práci nahradil robot v procesu nanášení žáruvzdorné hmoty na stěny mezipánví. Ty jsou na zařízení plynulého odlévání oceli (ZPO) využívány k distribuci tekuté oceli do jednotlivých licích proudů. Kompletní systém řízení takzvaného torkretovacího pracoviště včetně řízení vlastního robota vyvinuli zaměstnanci hutě.
Nasazení robota do procesu torkretování v podmínkách těžkého hutního provozu je zcela unikátní," vysvětluje Česlav Marek, výrobní ředitel Třineckých železáren. Přínos aplikace spočívá především ve zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, odstranění namáhavé práce při ručním nástřiku, zkrácení nanášecího cyklu a dosažení vysoké rovnoměrnosti nástřiku po celém vnitřním povrchu. Významně se tak prodlouží životnost mezipánve při současné úspoře torkretovacích hmot.
Mezipánve jsou nedílnou součástí strojní výbavy každého kontilití a umožňují distribuci tekuté oceli do jednotlivých licích proudů. Vnitřní povrch tvoří vrstva žáruvzdorné hmoty, která se pravidelně nanáší znovu po opotřebení. „Čas nástřiku všech vrstev je ovlivněn více faktory a pohybuje se průměrně kolem tří hodin. Během této doby jsou na stěny mezipánve naneseny přibližně dvě tuny hmoty," upřesňuje Libor Kuča, vedoucí provozu Řídicí systémy Třineckých železáren. Se svým týmem pracuje na zavádění automatizace a připravuje realizaci dalších vytipovaných robotických řešení.
Provedený nástřik mezipánve žáruvzdorným materiálem má přímý vliv na kvalitu odlévané oceli, protože nesmí docházet k odpadávání takto nanesené žáruvzdorné hmoty a jejímu vtahování do odlévané oceli. Nekvalitně provedené žáruvzdorné ošetření mezipánve může vést až k přerušení odlévání, v krajním případě i k technologické havárii v důsledku protavení mezipánve.
Automatizace v hutnictví směřuje především k odstranění fyzicky náročné práce, zefektivnění výroby a zvýšení bezpečnosti. Automatické systémy řízení jsou dnes součástí prakticky každé nové investice směřující do technologie výroby.
Bc. Petra Macková Jurásková