Po třech letech poklesu se trh s pěnovým polystyrenem v Česku vrací k růstu. Sdružení výrobců polystyrenu eviduje za rok 2025 meziroční nárůst spotřeby přibližně o 5 % na 50 274 tun a pro letošek očekává pokračování tohoto trendu. Vedle oživení trhu dochází i k dlouhodobé změně standardu zateplování – nejčastější tloušťky izolací se posunuly ze 100 mm na 160-200 mm. Klíčovou roli v následujících letech sehraje obnova zastaralého bytového fondu, změny ve stavební legislativě, implementace evropské směrnice EPBD a rostoucí důraz na uhlíkovou stopu stavebních materiálů. Pozitivním signálem pro obor je také posun v oblasti požárních norem, kde výsledky odborných analýz vyznívají ve prospěch širšího využití pěnového polystyrenu.
Mezi lety 2011 a 2021 se spotřeba pěnového polystyrenu dlouhodobě držela nad hranicí 60 tisíc tun ročně. Následný pokles byl důsledkem souběhu několika faktorů – energetické krize, vysoké inflace, růstu úrokových sazeb, poklesu reálných mezd i výrazného zpomalení povolovacích procesů ve stavebnictví. Právě oblast legislativy a stavebního práva však podle Sdružení EPS ČR nyní představuje jeden z hlavních pozitivních impulzů do budoucna.
„Současná vláda si odstranění bariér ve výstavbě a narovnání stavebního zákona stanovila jako jednu ze svých priorit. Pokud se podaří zrychlit a zpřehlednit povolovací procesy, projeví se to velmi rychle i v poptávce po izolačních materiálech," říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Renovace a EPBD jako hlavní motor trhu
Zásadní roli v následujících letech sehraje implementace revidované evropské směrnice EPBD, která klade důraz na snižování energetické náročnosti budov v celém jejich životním cyklu. V českém kontextu je tento tlak obzvlášť významný, jelikož tři čtvrtiny bytových domů a více než polovina rodinných domů byly postaveny před rokem 1980 a velká část z nich není vůbec nebo je pouze částečně zateplená.
Vedle samotných energetických úspor se do popředí dostává také hodnocení stavebních materiálů z hlediska jejich uhlíkové stopy. „Při plnění klimatických cílů je nutné sledovat nejen spotřebu energie v provozu budovy, ale i emise spojené s celým životním cyklem budovy a použitých materiálů. Pěnový polystyren má v tomto ohledu velmi příznivé parametry – jeho uhlíková stopa je až 3x menší než u minerální vaty1 a zároveň jde o materiál, který lze plně recyklovat," upozorňuje Zemene.
Pozitivní posun v jednání o změně požární normy
Významným signálem do budoucna je také dokončení rozborového úkolu ke změně požární normy ČSN 73 0810, jehož výsledky nyní míří k projednání na Českou agenturu pro standardizaci (ČAS). Přestože samotná změna normy bude ještě vyžadovat další procesní kroky, již nyní je zřejmé, že provedené analýzy a velkorozměrové zkoušky vyznívají ve prospěch širšího využití pěnového polystyrenu, včetně aplikací u vyšších staveb.
„Je to pro nás velmi dobrá zpráva a zároveň určité zadostiučinění po letech odborné práce. Rozborový úkol jasně ukázal, že je možné pěnový polystyren bezpečně využívat i v náročnějších stavbách. To, že se celý proces po dlouhé době skutečně posunul, vnímáme jako zásadní pozitivní signál pro celý obor," uvádí Zemene.
Fasády tloustnou, aneb změna standardu za patnáct let
Data Sdružení EPS ČR také potvrzují výraznou změnu v praxi zateplování fasád v posledních patnácti letech. Zatímco v roce 2010 byla u 57 % všech zateplení, která byla realizována s bílým polystyrenem, použita tloušťka fasády 100 mm a tloušťka 200 mm tvořila pouze 1 %, v roce 2025 je situace výrazně odlišná - nejčastěji, a to ve 30 % případů, je bílý polystyren aplikován v tloušťce 200 mm, tloušťka 100 mm má podíl jen 21 %.
Ještě výraznější posun je patrný u šedého polystyrenu. V roce 2025 je u tohoto materiálu nejčastěji používána tloušťka 160 mm, a to ve 42 % všech realizací. V přepočtu na metry čtvereční se dnes šedý polystyren tloušťky 160 mm prodává ve stejném objemu jako bílý polystyren tloušťky 200 mm, což potvrzuje, že se obě řešení v praxi staly rovnocennými alternativami. Tento vývoj odráží nejen zpřísňující se požadavky na energetickou náročnost budov, ale také ekonomickou realitu staveb - náklady na práci zůstávají při různé tloušťce izolace prakticky stejné, zatímco silnější izolační vrstvy přinášejí výrazně vyšší úspory energií.
Při pohledu na zateplení polystyrenem jako celek je patrný dlouhodobý materiální posun. Podíl šedé fasády na celkové ploše zateplení vzrostl z přibližně 8 % v roce 2010 na 21 % v roce 2025.
Výhled: návrat k dlouhodobějšímu růstu a stabilnější trh
Ekonomické indikátory i vývoj ve stavebnictví naznačují postupné oživení trhu. Klesající inflace, mírný růst mezd a obnovení důvěry domácností i investorů vytvářejí prostor pro návrat investic do energeticky úsporných opatření. Sdružení EPS ČR proto očekává, že letošní rok přinese opět růst spotřeby pěnového polystyrenu, přičemž významnější posílení trhu by mělo pokračovat i v následujících letech.
„Zásadní pro ohrožení růstu a stability trhu by ovšem mohlo být omezení či dokonce ukončení dotačních programů jako je NZÚ. Podobné kroky by měly značně negativní vliv nejen na trh ale i na snižování nákladů občanů České republiky," uzavírá Zemene.