V Institutu klinické a experimentální medicíny to vypadá na další rekordní rok. Už teď víme, že se lékařům podařilo transplantovat historicky nejvyšší počet jaterních štěpů. K dnešnímu dni 112, což je například oproti deseti letům nazpět téměř dvojnásobný počet těchto život zachraňujících výkonů. Hlavní zásluhu na tom má zavedení nových metod do praxe, a to především splitu jater (rozdělení orgánu od jednoho dárce dvěma příjemcům), který IKEM zavedl jako samostatný, plnohodnotný program v roce 2013. Díky tomu se podařilo snížit počet dětských pacientů na čekací listině k transplantaci jater z jednoho roku jen na přiblizně měsíc.
Dvě až tři transplantace jater týdně - počet, o kterém se ještě před několika lety lékařům ani nesnilo. Dnes realita. A úspěšných transplantací jater každoročně přibývá. „Ještě před lety jsme bojovali s problémem nedostatku orgánů, dnes je situace v České republice podstatně lepší. Je to především tím, že se nám v IKEM podařilo zavést metodu splitu jater, tedy, že dokážeme jedním orgánem zachránit dva pacienty, ať už se jedná o jedno dítě a dospělého, dvě děti, nebo i náročný zákrok, kdy se jedna játra rozdělují pro dva dospělé, často ve velmi akutním stavu," říká ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D.
Institut klinické a experimentální medicíny se počtem zachráněných pacientů řadí mezi neúspěšnější centra i v Evropském měřítku. „Transplantace jater se od historicky prvního zákroku, který jsme v IKEM provedli 2. dubna 1995, změnily především v rozšíření indikačních kritérií. Dnes již dokážeme transplantovat nová játra i pacientům, které jsme v počátcích programu museli odmítat. Jedná se zejména o nemocné ve velmi pokročilé fázi onemocnění nebo a nemocné s primárním karcinomem jater. Umíme rovněž použít játra od dárce s nekompatibilní krevní skupinou v situacích, kdy nemůže čekat na vhodnějšího dárce. Program transplantací jater se postupně podařilo nastavit tak, že se z něj stal v rámci IKEM - hned po programu transplantací ledvin - druhý největší. Ročně u nás provedeme dvě třetiny všech transplantací jater v Česku, a to včetně nejmenších dětí," vysvětluje přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc.
Každoročně se také chirurgům daří zachraňovat pacienty i naprosto unikátními metodami. Letos v září to byla například auxiliární transplantace jater - první v České republice. Jednatřicetiletému pacientovi s akutním selháním jater po předávkování paracetamolem odstranili jen půlku zasažených jater. Místo ní mu transplantovali nový levý lalok jater ze zemřelého pacienta, který podpořil regeneraci zbylé části. Díky tomu nebude muset do konce života užívat imunosupresiva jako při výměně celého orgánu. „Pacientovi jsme již odstranili transplanotvanou polovinu jater, zbylá polovina jeho vlastních jater k dnešnímu dni zregenerovala natolik, že má zcela normální funkci, je doma a vede normální život. V tomto případě se šance na uzdravení s každou hodinou snižovaly. V Česku, ani na východ od nás, takový zákrok ještě nikdo neudělal. Auxiliární transplantace byly celosvětově provedeny dosud jen v několika centrech. Tento typ transplantace je totiž velmi technicky náročný, navíc jsme museli řešit i další problém - příjemce měl jinou krevní skupinu než dárce. V noci před samotnou transplantací jsme mu proto třikrát vyměnili krevní plazmu a zbavili se tak protilátek. Jinak by tělo orgán vůbec nepřijalo," říká přednosta Kliniky transplantační chirurgie doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS, který transplantaci provedl. Dnes, čtvrt roku po transplantaci je pacient ve vynikajícím stavu.
Zvyšovat počty transplantací jater se daří ale především díky splitům, tedy metodě, kdy se jedna játra rozdělí, následně upraví přesně pro dva příjemce a nakonec úspěšně transplantují. Je to náročné z několika důvodů - speciální operační technikou zvanou "split" je nutné rozdělit játra od zemřelého dárce na dvě funkční části, dva chirurgové se svými týmy poté současně operují dva příjemce. „Běžný provoz není na tento typ výkonu připravený. Mnoho lékařů, sester i ostatního zdravotního personálu musí přijet z domova nebo zůstat v práci déle. V České republice se díky tomu ale razantně snížila čekací doba na transplantaci jater u dětí. Ještě před třemi lety, kdy tento program neexistoval, čekaly některé děti na transplantaci jater více než rok. Teď, po roce od zavedení programu, je to průměrně 5 týdnů. Většinou je tak na čekací listině k transplantaci jater zapsáno jedno nebo žádné dítě. Za dva roky, kdy tento program systematicky využíváme, se nám podařilo pomoci 15 dětským pacientům ve věku od 4 měsíců až po 17 let," doplňuje vedoucí chirurg programu Dětských transplantací jater a Cévního chirurgického oddělení IKEM - MUDr. Libor Janoušek, Ph.D.
Mezi další unikátní zákroky patří split jater pro dva dospělé. „Tento výkon je technicky ještě náročnější než split pro dítě a dospělého. Ve světě je těchto výkonů ročně provedeno jen několik. Vloni jsme tento výkon provedli historicky poprvé v případě dvou pacientů otrávených muchomůrkou, letos jsme provedli tyto výkony dva, historicky poprvé tak profitovali čtyři nemocní z čekací listiny, kteří jsou menšího vzrůstu," dodává doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS, který operace provedl.
Institut klinické a experimentální medicíny letos opět dokázal, že hranice medicíny se dají stále posouvat ve prospěch pacientů. „Velkou zásluhu na tom mají také zdravitní pojišťovny, které transplantační programy podporují a financují prostřednictvím úhradových balíčků. Transplantace jater je, hned po srdci, druhá nejnákladnější ze všech. Jeden zákrok stojí téměř 1,7 milionu korun. Navíc péče o tyto pacienty samotným zákrokem nekončí. Docházejí pak pravidelně do našich ambulancí, kde aktuálně sledujeme téměř 800 pacientů," uzavírá ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D.