Problémy v teplárenství narůstají a ministr Josef Síkela je bohužel neřeší. Navíc zřejmě nemá správné informace o růstu cen tepla, který již brzy dopadne na téměř 4 miliony zákazníků tepláren v České republice. Situaci dále eskalovalo také rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu, který pro příští rok bez jakéhokoliv zdůvodnění zcela zrušil podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách nad 5 MW. Teplárny také čekají na jasné slovo vlády ohledně příspěvku na teplo a žádají, aby se teplárenstvím zabývala koordinační skupina při Úřadu vlády.
V teplárenství dramaticky rostou ceny vstupů, což zdaleka neplatí jen pro ceny zemního plynu. Cena černého uhlí, které státní firma OKD prodává teplárnám, zdražila na trojnásobek. Některé teplárny mají cenu hnědého uhlí navázanou na velkoobchodní cenu elektřiny a čelí proto násobnému zvýšení ceny paliva, přestože náklady těžby rozhodně tak rychle nerostou. Růst nákladů na dopravu uhlí po železnici se pro příští rok očekává ve výši desítek procent, dramaticky rostou také ceny biomasy a dalo by se dále pokračovat. Rada Energetického regulačního úřadu v cenovém rozhodnutí pro příští rok bez udání důvodu zrušila podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Stále se také nepodařilo získat notifikaci přechodné transformační podpory tepla, která by mohla významně snížit ceny tepla již v této topné sezóně. Za této situace je tvrzení pana ministra Síkely, že zvýšení cen tepla v neplynových teplárnách bude v rozmezí 20 - 30 %, nepřiměřeně optimistické.
Vláda sice připravuje nařízení vlády, které má zastropovat cenu plynu pro výrobu tepla, ale až od 1. ledna 2023 oproti původně oznámenému 1. listopadu. Cena plynu pro kogenerační výrobu elektřiny, která se vyrábí spolu s teplem, ovšem podle návrhu nařízení vlády předloženého do meziresortního připomínkového řízení zastropována nebude. Vzniká tak zásadní problém s rentabilitou provozu kogeneračních plynových tepláren. Pokud bude muset být kogenerační výroba elektřiny zastavena, bude to mít další dopad do růstu nákladů na výrobu tepla. Pro zákazníky se spotřebou plynu nad 630 MWh nebyla v energetickém zákonu stanovena kontraktační povinnost dodavatele plynu, takže výrobci tepla nemají zajištěno, že jim plyn za zastropovanou cenu vůbec někdo dodá.
„Uvítali bychom, kdyby pan ministr Josef Síkela vydával méně tiskových zpráv o tom, jak s námi jedná a co jsme mu sdělili ohledně cen tepla, a místo toho s námi opravdu jednal a zabýval se problémy teplárenství, k nimž on i tato vláda bohužel přispěli, a které, pokud je nechá dále eskalovat, budou mít výrazný dopad na 4 miliony lidí. Zodpovědně prohlašuji, že se žádné osobní jednání pana ministra Síkely se zástupci Teplárenského sdružení ČR za dobu jeho mandátu neuskutečnilo, což by bylo bezprecedentní i za normální situace. Problematika teplárenství se týká více resortů a jejich koordinací by tudíž měla být pověřena koordinační skupina při Úřadu vlády, předložili jsme 16 konkrétních návrhů na stabilizaci ceny tepla," uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
Situaci tepláren komplikuje také chaos kolem příspěvku na teplo, který vláda schválila v srpnu letošního roku. Podle nařízení vlády č. 263/2022 Sb. měli držitelé licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost zveřejnit způsob, jakým jim mají zákazníci poskytovat informace nezbytné pro administraci příspěvku do rozhodného dne, kterým bylo 30. září 2022. Dodavatelé tepla podle platné legislativy nadále investují nemalé prostředky do přípravy softwarových řešení, která mají administraci příspěvku zajistit.
„Očekáváme, že tuto středu 5. 10. vláda jasně řekne, jak to s příspěvkem na teplo příští rok vlastně bude, zda s jeho vyplácením nadále počítá nebo nikoliv. Pokud s ním nadále nepočítá, tak je nezbytné, aby bylo nařízení vlády č. 263/2022 Sb. okamžitě zrušeno. Vláda by v tom případě měla také říci, kdo uhradí provozovatelům tepláren již vynaložené náklady na přípravu vyplácení příspěvku na teplo, ale to už je opravdu detail," řekl Mirek Topolánek.