Výkon českého strojírenského sektoru čeká v roce 2017 růst o 4,1 procenta, v roce 2018 však dojde k jeho zpomalení. Společně s výkonem sektoru porostou letos také tržby, a to v průměru o 6,4 procenta. Kapacity firem jsou dlouhodobě vytížené, v současnosti na úrovni 93 procent, zároveň se většina firem potýká s nedostatkem pracovních sil. Řešení vidí ředitelé strojírenských společností v inovacích, zavádění Průmyslu 4.0 a zvýšení přeshraniční mobility. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství 2017/H2, zpracované analytickou společností CEEC Research.
Růst výkonu českého strojírenství bude pokračovat v letošním i v příštím roce. Potvrzují to výsledky nejnovější Studie českého strojírenství 2017/H2, kterou CEEC Research realizoval s generálními řediteli a zástupci významných českých strojírenských společností. Na růstu sektoru v roce 2017 se shoduje drtivá většina (93 procent) ředitelů, v průměru se výkon českého strojírenství zvýší o 4,1 procenta. Mezi očekáváními velkých, středních a malých firem přitom není výraznější rozdíl.
„Strojírenství se zatím daří, zejména díky automobilovému sektoru a celkovému stavu české ekonomiky. V oboru obráběcích a tvářecích strojů jsme dosáhli nejlepších výsledků jak v produkci, tak i v exportu v roce 2015. Od roku 2016 nastal pokles, který pokračoval i v roce 2017. Hlavními důvody tohoto poklesu byly problémy s čerpáním dotací v roce 2016, stagnace západních trhů, výrazný pokles exportu do Číny a pokračující pokles exportu do Ruska. Od 3. kvartálu 2017 se začíná opět zvedat poptávka po obráběcích strojích, a proto věříme, že rok 2018 bude úspěšný," říká Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.
Svůj pohled na vývoj sektoru přidává také Jiří Šubrt, ředitel Technologického parku Jihlava, CGMC: „České strojírenství bude i nadále pokračovat v mírném růstu. Hlavní zásluhu na tom bude mít pochopitelně automobilový průmysl. Růst však bude značně pomalejší. Hlavní vliv budou mít zejména obory vázané na vývoj průmyslu v Německu. Limitujícím faktorem pro další zakázky se začíná jevit nedostatek pracovníků ve většině firem."
Se závěry studie souhlasí Zbyněk Frolík, zakladatel a generální ředitel společnosti LINET, spol. s r. o.: „Vývoj očekávám plně v souladu se závěry této Studie. Růst je limitován nedostatkem vhodné pracovní síly a i významně menšími kapacitami v oblasti firem poskytujících automatizované pracovní linky pro podniky."
V dlouhodobém horizontu jsou již predikce méně optimistické a pro rok 2018 očekávají ředitelé strojírenských firem zpomalení růstu na úroveň 2,9 procenta. Předpovědi ředitelů jsou ovlivněny obavami z přehřívání ekonomiky, nejistotou vývoje na zahraničních trzích a vědomím problémů, které vyplývají z dodavatelského charakteru českého strojírenského průmyslu. Za největší limit a brzdu dalšího růstu strojírenské výroby je však jednoznačně pokládán nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Naopak pozitivně vidí situaci ředitelé, kteří věří ve schopnost českých strojírenských firem inovovat, zefektivnit výrobu a využít rezervy v produktivitě práce.
„I nadále počítám s růstem, byť se jeho dynamika bude snižovat (3 až 5 procent). Jedním z klíčových faktorů (při setrvávající poptávce) pak bude i schopnost dodavatelského řetězce dostát svým závazkům," říká Pavel Rieder, jednatel firmy JULI Motorenwerk, s. r. o.
Souhlasí s ním Jaroslav Franc, Operations Plant Manager společnosti Bühler Motor, s. r. o.: „V příštím roce očekávám pouze mírný růst ekonomiky. Výraznější zpomalení růstu lze očekávat v roce 2019. Velký vliv bude mít vývoj poptávek v automobilovém průmyslu, na kterém je náš průmysl silně závislý."
Optimističtěji vidí vývoj Tomáš Prášil, ředitel pro projektové řízení v Motor Jikov Group, a. s.: „Stále budeme růst. Dnes sice slýcháte z více stran, že narážíme na pomyslný strop, hranice našich kapacit, ale ono tomu tak není. Již letos jsme podle původních prognóz měli „narazit" a nenarazili. Proč? Odpověď tkví v tom, že máme obrovské rezervy v produktivitě práce a efektivitě výrobních procesů. Z pohledu našich západních sousedů máme velmi malé procento našich procesů zautomatizováno, robotizováno."
Situaci shrnuje Alena Burešová, ředitelka pro průmysl a ICT společnosti CEEC Research: „Největším limitem růstu bude nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly. Největším motorem růstu potom budou inovace, automatizace a robotizace a na to navázaný růst produktivity. Externí vlivy, na kterých je naše strojírenství značně závislé - vývoj poptávky, zejména v Evropě, objem dodavatelských závazků nebo kurz koruny -, bohužel neovlivníme."
Tržby by přitom měly růst ještě rychleji než množství práce. Pro letošní rok hovoří ředitelé strojírenských společností o růst svých tržeb v průměru o 6,4 procenta a pro rok 2018 pak o dalších 6,2 procenta. V dlouhodobém horizontu se přitom bude více dařit velkým strojírenským firmám, které v příštím roce očekávají růst tržeb o 6,9 procenta. Malé a střední společnosti jsou naopak o poznání pesimističtější a předpovídají růst svých tržeb na úrovni 5,2 procenta.
„V roce 2018 očekáváme u českých strojírenských podniků v průměru velmi nízký nárůst tržeb oproti roku 2017, doprovázený mírně vyšším nárůstem provozního zisku, tedy ve výsledku očekáváme mírné zvýšení provozní ziskovosti firem proti posledním dvěma rokům. Za nejvýznamnější driver tohoto vývoje považujeme probíhající specializaci českých strojírenských podniků na výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou, kterou vyprovokovala levnější konkurence z východu. Za zmínku stojí také naše očekávání dalšího posilování české koruny v roce 2018," říká Miroslav Tabernaus, Senior Business Analyst v TES VSETÍN, s. r. o.
Příznivěji vidí růst tržeb Antonín Růžička, generální ředitel společnosti WIKOV Industry, a. s.: „Naše jednotlivé podniky budou růst o 5-20 % v tržbách. Tento růst je postaven na celkovém růstu ekonomiky a my se tomu snažíme napomáhat produktovými inovacemi a obchodní aktivitou na domácím i na nejrůznějších zahraničních trzích."
Opatrnější je v predikcích Pavel Sobotka, Managing Director firmy Frentech Aerospace, s. r. o.: „Nepředpokládáme, že se příští rok tržby navýší, spíše trochu naopak. Je to z důvodu restrukturalizace skladby zákazníků a přechodu na náročnější produkty."
Zvýšení svých tržeb plánují společnosti dosáhnout především prostřednictvím růstu svých zakázek (7,7 bodu z maximálních 10) a inovacemi (6,5 bodu z maximálních 10). Většina firem (88 procent) také potvrdila mírný nárůst svých cen (4,2 bodu z maximálních 10).
Aktuálně mají strojírenské společnosti nasmlouvané zakázky v průměru na více než rok (12,8 měsíce) dopředu. Více jsou přitom z hlediska zakázek zabezpečeny velké firmy (14,7 měsíce), malé a střední firmy oproti tomu aktuálně vidí na deset měsíců dopředu. Průměrné vytížení kapacit strojírenských společností zůstává dlouhodobě na vysoké úrovni, v současné době 93 procent, a nechává tak jen velmi malou rezervu. Přetíženost kapacit strojírenských firem je ve významné míře způsobena nedostatkem pracovních sil, který se nadále prohlubuje. V současné době tak jen 3 procenta firem uvedla, že mají dostatek pracovníků, což je o dva procentní body méně, než tomu bylo v minulém pololetí (H1/2017).
„Pokud společnosti uvedly nižší vytížení kapacit, bylo to zejména proto, že se jim kvůli nedostatku pracovníků nedaří naplnit další směnu, nebo - a to osobně pokládám za mnohem závažnější - protože nemají dostatečně kvalifikované pracovníky, kteří by mohli obsluhovat drahé sofistikované stroje, do nichž firmy v posledních letech investovaly," komentuje výsledky studie Alena Burešová.
Problémy s nedostatkem pracovních sil potvrzuje Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a předseda představenstva ve Škodě Auto, a. s.: „Současná situace na pracovním trhu a s ní spojená nízká míra nezaměstnanosti představuje pro personalistiku výzvu. Narážíme především na nedostatek technicky vzdělaných odborníků. Spolupracujeme proto s řadou základních, středních i vysokých škol s cílem oslovit co nejvíce talentovaných mladých lidí. Důležitá je zde však i role státu."
Možné řešení nabízí Helena Koutová, jednatelka / personální ředitelka společnosti AMBOSELI, s. r. o.: „V současné době jsou dva způsoby, jak může naše agentura firmám pomoci: Jednak náborem pracovníků v rámci EU, kde bohužel již není dostatečný výběr kvalifikovaných zaměstnanců, a dále pak je zde velká konkurence se sezonními pracemi ve Španělsku nebo Portugalsku. Druhou možností je získání zaměstnanců z tzv. třetích zemí, kde proces náborů začíná inzercí na ÚP a případnými pohovory s lidmi hlášenými na ÚP. Po 30 dnech, kdy není nalezen vhodný uchazeč, je toto místo postoupeno pro hledání zaměstnanců z třetích zemí."
Za jeden z možných způsobů řešení problému nedostatku pracovních kapacit pak čtvrtina ředitelů (25 procent) pokládá inovace a zavádění Průmyslu 4.0, přičemž podle predikcí by se těmto firmám měly v průměru snížit náklady na pracovní sílu o 14 procent. Jako částečné řešení tohoto problému, a to zejména u profesí s nízkou a středoškolskou kvalifikací, pokládá zavádění Průmyslu 4.0 pětina ředitelů strojírenských společností (22 procent).
„Je důležité automatizovat a nahradit rutinní lidskou práci chytrým softwarem, nejen v administrativě. Uvolněné lidské zdroje pak půjde nasměrovat tam, kde to dává smysl, např. do výroby, kde mohou dohlížet a programovat více robotických pracovišť. Jednou z hlavních úloh ERP, a platí to i pro náš systém ABRA Gen, je automatizovat vše, co dává smysl. Cílem je odstranit rutinní lidskou práci, eliminovat chybovost a zvýšit průchodnost procesů," tvrdí Jaroslav Řasa, předseda představenstva společnosti ABRA Software, a. s.
Pokud jde o přeshraniční mobilitu, její zvýšení by v rámci řešení nedostatku pracovníků uvítalo osm z deseti (77 procent) společností. Pro zmírnění migračních vyhlášek a zákonů pro občany ze zemí východní Evropy a Balkánu se vyslovily tři čtvrtiny (76 procent) firem, a to především těch velkých (84 procent).
„Větší mobilita pracovní síly v rámci jednotného trhu by byla velmi výhodná. Zvyšuje produktivitu, pomáhá při nedostatku kvalifikované pracovní síly a umožňuje její efektivnější alokaci. Migrační krize ale vrhá na otevřené hranice a svobodu volného pohybu stín pochybnosti. Česká republika je opatrná v oblasti udělování zaměstnaneckých karet cizincům, celý proces je velmi zdlouhavý a administrativně náročný. V tomto směru bychom uvítali větší podporu státu," říká Mojmír Čapka, předseda představenstva firmy Brisk Tábor, a. s.
Svůj pohled přidává Jan Lustyk, CEO společnosti Rieter CZ, s. r. o.: „Pro současnou situaci i situaci v letech 2018, 2019 je nutné zjednodušit pracovní povolení pro zahraniční pracovníky z kulturně blízkých zemí (Ukrajina, Bělorusko apod.). Umožnit i seriózním personálním agenturám dovoz a zaměstnávání pracovníků mimo EU."
„Další velmi žádanou zemí, z které by společnosti rády získávaly své pracovníky, zejména do těžkých provozů, jako jsou slévárny apod., je Vietnam," dodává Alena Burešová.