Společnost Innomotics uspořádala ve svém frenštátském závodě konferenci o udržitelnosti českého průmyslu a propojila tak desítky odborníků z českých průmyslových firem, akademické sféry i byznysu s praxí moderního výrobního závodu.
Frenštátský výrobce nízkonapěťových elektromotorů Innomotics se na jeden den stal nejen centrem moderní průmyslové výroby, ale i místem intenzivní diskuze o budoucnosti českého průmyslu. Business konference na téma Stabilita v době nestability: jak zajistit udržitelnost českého průmyslu? se zúčastnili odborníci z řad českých průmyslových firem, akademické sféry i byznysu.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde má společnost Innomotics jeden z výrobních závodů, se dne 10. září uskutečnila konference věnovaná důležitému tématu stability v nestabilní době a udržení českého průmyslu v turbulentním globálním ekonomickém prostředí, kterou pořádala hostitelská firma ve spolupráci s Elektrotechnickou asociací.
Vývojové a výrobní centrum
Úvodního slova se pochopitelně ujal Roman Valný, generální ředitel Innomotics Česká republika a ředitel výrobního závodu ve Frenštátě, k představení společnosti Innomotics. Ta byla sice založena v roce 2023, ale vznikla vyčleněním ze společnosti Siemens, jenž píše již 150letou historii. Kromě frenštátského závodu vlastní firma ještě další výrobní závody v ČR (Mohelnice a Drásov), zejména v Německu, v Číně a v Indii. Její specializací jsou průmyslové elektromotory pro širokou škálu aplikací (ne však pro automobilový průmysl), vývoj a výroba speciálních motorů (např. do prostředí s nebezpečím výbuchu, s permanentními magnety pro energetickou úspornost). A nutno dodat, že společnost Innomotics rozhodně není žádnou montovnou, ale vývojovým a výrobním centrem (provozuje např. vývojové centrum v Ostravě).
Globální ekonomika v době deglobalizace
Hlavní téma konference nesmírně poutavým způsobem otevřel svou prezentací shrnující aspekty globální ekonomiky přední český ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ten zdůraznil, že od roku 2020 (období covidu-19) ztratil vyspělý svět jistoty, na kterých stál minimálně 30 let, především tempo a hloubku globalizace. Dodal však, že Index globalizace švýcarského ekonomického institutu ukazuje dramatické zpomalení tempa od roku 2009. Teprve covidová izolace však přinesla prudký nárůst používání termínů, jako jsou soběstačnost, lokalizace, regionalizace a friendshoring (tedy spolupráce s přátelskými zeměmi) v korporátních prezentacích.
Mezinárodní měnový fond předpovídá nižší tempa růstu světové ekonomiky. Dochází k poklesu přímých i portfoliových investic a přeshraničního bankovního financování. Na rozdíl od poklesu poptávky během krize 2008 však dochází především k zasekávání nabídkové strany a přerušování dodavatelských řetězců.
Mojmír Hampl v návaznosti na to upozornil, že USA, jakožto hlavní iniciátor a garant globalizačních pravidel (systém GATT/WTO), už nadále nechtějí takto dále pokračovat. USA mají pocit, že z globalizace nezískaly dostatek, zaplatily příliš (např. za obranu) a získaly více nepřátel než přátel.
Zmínil však, že jakkoli je americká administrativa dnes ztělesněná prezidentem Donaldem Trumpem, jde v dlouhodobějším horizontu o společnou politiku obou hlavních amerických stran (demokratů i republikánů), která se datuje minimálně od roku 2015 (prezident Obama). Příkladem je i Bidenův Inflation Reduction Act (IRA) z roku 2022, který je vysoce protekcionistický, zaměřený na podporu domácí výroby a snižování závislosti.
Další Trumpovo období však směřuje k nárůst průměrných amerických cel na úroveň 30. let 20. století (tzv. Smoot-Hawley Tariff Act), což by ovšem znamenalo návrat k izolacionismu.
Současný systém WTO s pravidlem „doložky nejvyšších výhod“ (nízká cla pro jednoho člena platí pro všechny) je pro exportně orientované země (jakou je právě ČR) výhodnější než systém bilaterálních dohod a návrat k bilaterálním dohodám (Trumpův cíl) by pro menší země znamenal ztrátu vyjednávací síly a větší administrativní zátěž pro firmy. Geopolitika se tak stává nedílnou součástí obchodních úvah, což není pro ČR jako produkční zemi dobrá zpráva.
V následné diskusi pak ekonom Hampl kritizoval, že dekarbonizace zůstává v Evropě hlavní prioritou i přes dramatickou změnu globálního ekonomického prostředí, růst cen energií a náklady na obranu. Domnívá se, že je potřeba priority přehodnotit, což se zatím neděje dostatečně rychle.
Odolnost elektrotechnického průmyslu
V dalším příspěvku Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace, zhodnotil odolnost elektrotechnického průmyslu vůči vnějším či vnitřním ekonomickým hrozbám. Podle jeho názoru stojí český elektrotechnický průmysl před komplexními výzvami v oblasti bezpečnosti a konkurenceschopnosti, které vyžadují intenzivní digitální transformaci, adaptaci na nové technologie jako umělá inteligence a kvantové technologie a posílení odolnosti dodavatelských řetězců.
Česká elektrotechnická asociace proto ve spolupráci s BDO připravuje sektorovou analýzu českého elektrotechnického průmyslu, která mapuje globální makroekonomické vlivy i vnitřní problémy.
Přednášející zdůraznil, že bezpečnost je nutno chápat komplexně, tedy v širokém rozsahu od individuálních potřeb po státní bezpečnost (vnější a vnitřní hrozby), a elektrotechnický průmysl zde hraje klíčovou roli v technologickém rozvoji a zabezpečení kritické infrastruktury (senzory, sběr dat, akční členy). Hovořil především o rizicích spojených s výrobou a logistikou produktů dvojího užití (např. akumulátory pro autonomní prostředky), kde chybějí nástroje pro zvládání potenciálně fatálních havárií.
„Elektrotechnický průmysl patří mezi páteřní odvětví české ekonomiky. Pokud má být udržitelný, musíme hledat cesty, jak spojit digitalizaci, inovace a vzdělané lidi. Tato konference jednoznačně ukázala, že chuť i potenciál nám rozhodně nechybějí. A pokud se potenciál skloubí s praxí podobně jako v Innomotics, kde se nebojí zavést vysokou míru digitalizace anebo integrovat do výrobních procesů i umělou inteligenci, pak máme vyhráno,“ řekl mimo jiné Jiří Holoubek.
Významné inovace ve světě motorů i výrobních procesů
Důraz na inovace se nesl celou konferencí, a to nejen v oblasti procesů a výroby, ale i v rámci produktů samotných. Společnost Innomotics představila například motory s permanentními magnety, které díky své konstrukci umožní mít až 2,5× větší výkon nebo být až o tři osové výšky menší oproti standardnímu asynchronnímu motoru. To vše v účinnostní třídě IE5, a dokonce i IE6. Díky optimalizované výrobě a použitým technologiím má motor až o 67 % nižší hmotnost a během výroby se sníží produkce CO2 až o 53 %.
Závod však představil i inovace výrobních procesů. Účastníci konference měli jedinečnou příležitost nahlédnout přímo do výrobních prostor Innomotics a vidět, jak se moderní technologie promítají do každodenní praxe. Společnost představila nejen digitalizované a automatizované výrobní procesy, ale i pokročilé nástroje pro efektivní řízení výroby. Velký důraz byl kladen na využití digitálního dvojčete výrobního závodu, které slouží nejen ke sledování provozu, ale také k virtualizaci návrhu výrobních pracovišť, technologií a samotného procesu instalace.
V oblasti datové analytiky Innomotics ukázal, kde všude lze využít informace získané z datových zdrojů a jak lze principy strojového učení (machine learning) testovat k predikci příchodu nových zakázek. Tyto inovace nejsou jen vizí budoucnosti — jsou již dnes pevnou součástí každodenního provozu.
„Konference ukázala, že nejde jen o to, mít zelené technologie, ale především o to, jak se dokážeme přizpůsobit změnám a do jaké míry dokážeme najít stabilitu v prostředí, které může být čím dál tím méně předvídatelné. A právě propojení průmyslu, technologií a otevřené diskuze je ta správná cesta, jak posílit odolnost a dlouhodobou konkurenceschopnost českého průmyslu,“ řekl generální ředitel Innomotics Roman Valný na závěr akce.
Foto: David Šrubař / Innomotics