Agrivoltaika je elegantním spojením zemědělství a energetiky. Vedle fotovoltaických instalací na vodních plochách patří solární panely nad zemědělskou půdou k novým světovým trendům. Nová studie evropské fotovoltaické asociace SolarPower Europe upozorňuje, že pouhé jedno procento evropské zemědělské půdy má při využití agrivoltaiky technický potenciál 700 gigawatt. To odpovídá výkonu 700x většímu než je výkon elektráren Počerady. Dokážeme tento potenciál v Česku a ve zbytku Evropy využít?
Výhodou agrivoltaiky je, že solární panely vůbec nezabírají zemědělskou ornou půdu a umístění solárních panelů nad zemědělskou produkci umožňuje využití půdy hned dvakrát. To podle studie SolarPower Europe1 pomůže zemědělcům zvýšit výnosy, zároveň diverzifikovat jejich příjmy. Celkově pomohou podobná řešení adaptovat zemědělství na důsledky změny klimatu. Podle evropské asociace také bývá evropský venkov pro mladé lidi neperspektivní a potýká se s vysokou nezaměstnaností. Fotovoltaika, zdroj elektřiny s nejvyšším počtem pracovních míst na jednotku vyrobené energie, by mohla pomoci tento trend zvrátit.
V Česku chybí podpora ze strany státu
„Agrivoltaika, která je dnes ve světě už běžnou praxí, u nás nemá ani legislativní ukotvení, natož státní podporu," vysvětluje důvody pro zpoždění nástupu moderního řešení solární energetiky v Česku Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost. „Problémem je zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který kombinované využití zemědělské půdy vůbec nezná a jakoukoliv stavbu podmiňuje vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu," dodává Madej.
Na nulový zájem české vlády o nejlevnější dostupný zdroj elektřiny jinde než na střechách dlouhodobě upozorňuje i Solární asociace. „Mezi našimi členy registrujeme zájem o realizaci projektů v oblasti agrivoltaiky. Bohužel to jsou zatím jen projekty v hlavách několika vizionářů, protože tyto projekty narážejí na zásadní bariéry ze strany státu. Jde mimo jiné o přesvědčení mnoha státních úředníků, že solární elektrárny patří pouze na střechy. V tomto přístupu jsme snad již jediní v Evropě. Přitom ani klasická pozemní fotovoltaika nezabírá půdu, ale poskytuje spoustu prostoru pro luční květiny, které lákají včely, motýly a jiné opylovatele. Nevidíme žádný problém v technologii samotné, jde o způsob myšlení," konstatuje předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Podle Krčmáře je v dnešní době obrovská část orné půdy využívána pro pěstování řepky pro biopaliva či kukuřice pro biomasové elektrárny. Agrivoltaika by však pomohla přispět k lepšímu energetickému využití půdy, které je navíc šetrné k životnímu prostředí.
Na fakt, že mohou chybět prostředky na podporu rozběhu agrivoltaiky v Česku, upozornily Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace ve spolupráci se Svazem moderní energetiky v rámci připomínek k Modernizačnímu fondu. Ten sice obsahuje mezi výčtem podporovaných řešení také agrivoltaiku, ale právě absence legislativního řešení limituje zavedení těchto řešení v Česku. „Investoři však potřebují jistotu, že nevynaloží čas, úsilí a peníze na přípravu projektů, které kvůli legislativním bariérám nemají šanci na realizaci," dodává Krčmář.
Agrivoltaika jako příležitost diverzifikace příjmů
O možnostech zavedení agrivoltaiky do české praxe diskutovali účastníci webináře (Nová etapa solární energetiky: Jak zužitkovat agrivoltaiku a vodní fotovoltaiku) Svazu moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost ve čtvrtek 12. listopadu 2020. Podle Petra Jílka, ředitele odboru environmentálního a ekologického zemědělství na Ministerstvu zemědělství, je fotovoltaika v kombinaci se zemědělstvím „příležitostí do budoucna pro celý zemědělský sektor, zejména z hlediska diverzifikace příjmů zemědělců". Na webináři upozornil, že kromě české legislativy brání rozvoji agrivoltaiky i evropská regulace, když klíčové strategické dokumenty Společné zemědělské politiky na synergii mezi zemědělstvím a energetikou zatím nekladou důraz. Ředitel odboru však očekává, že se to změní po dalším projednání v Evropském parlamentu.
Právě ponechání zemědělců využívajících agrivoltaiku v systému dotací ze Společné zemědělské politiky pokládá za důležitý úkol pro Evropskou unii a její členské státy i SolarPower Europe. V materiálu zdůrazňuje, že jakákoliv regulace agrivoltaiky se neobejde bez technických ukazatelů, které zohlední nejen produkci elektřiny, ale i veškeré zemědělské, environmentální a společenské externality, které tyto výrobny mohou mít. S jejich pomocí by měla být nastavena i provozní podpora, tak jako třeba ve Francii nebo v americkém státě Massachusetts, kde mají menší instalace nárok na stejný příspěvek jako střešní fotovoltaika