Jen v roce 2022 vzniklo v českém průmyslu téměř 1000 požárů, které napáchaly škodu přes 2,7 miliardy korun. Meziroční nárůst škod dosáhl 41 procent. Vedle přímých škod pak statistiky navíc nezaznamenaly škody vzniklé přerušením výroby způsobené požáry.
„Ze statistik jednoznačně vyplývá, že ochrana proti vznikům požárů by měla být pro firmy čím dál důležitější. Předcházet vzniku požáru je důležité především u samotných technologií, u kterých dochází k přehřívání součástí generujících teplo. V případě galvanických lázní to jsou zejména elektrické ponorné ohřívače" říká Roman Picura, vedoucí divize MERES společnosti HENNLICH, která se zabývá průmyslovými ohřevy.
Také u průmyslové velmoci Německa, která je dominantním trhem v oblasti povrchových úprav, je evidován meziroční nárůst požárů v průmyslových podnicích o 70 až 80 případů. Přitom jako nejčastější příčiny požárů byly identifikovány elektrické poruchy, chybějící nebo vadné bezpečnostní vybavení pro hlídání teploty a hladiny lázně, koroze kontaktů spínacích skříní či zásuvek nebo nesprávná instalace zařízení - mimo jiné elektrická topná tělesa.
Bezpečnost a rizika v galvanovnách
Například v galvanických provozech je běžné využívání elektrických ponorných topných systémů pro ohřev agresivních lázní na teploty blížící se bodu varu. Tyto topné systémy, pokud nejsou správně navrženy a správně provozovány, představují velké riziko pro vznik požáru. Požáry v provozech mokrého pokovování zpravidla znamenají obrovské škody pro životní prostředí a nebezpečí vážných úrazů pracovníků, ale také okamžité finanční škody pro společnost v řádu až desítek milionů Kč, nehledě na ztrátu z ušlých zisků, které mohou být dokonce i vyšší.
V případě ponorných ohřívačů byly jako nečastější příčiny vzniku požáru idenfitikovány zapnutí ohřívačů bez přítomnosti kapaliny, částečný chod topných těles na sucho z důvodu chybějícího automatizovaného monitorování hladiny lázně, nedostatečné vzdálenosti ohřívačů od tepelně citlivých součástí nebo z důvodu chybějícího či nesprávně fungujícího bezpečnostního systému pro hlídání přehřívání.
Řešení: Ponorné trubicové ohřívače ROTKAPPE s integrovaným anti-burn systémem
Pro předcházení nenadálým událostem v galvanovnách například při nečekaném poklesu hladiny lázně slouží především trubicové ohřívače s integrovaným anti-burn systémem. „Bezpečnostní provedení ponorných ohřívačů galvanických lázní má integrovaný nezávislý systém pro hlídání přehřívání ohřívače. Při nežádoucím zvýšení teploty, například v důsledku poklesu hladiny kapaliny, dojde k mechanickému odpojení fáze a přerušení ohřevu. Opětovné uvedení do provozu je možné pouze ručně po kontrole systému a zajištění bezpečných podmínek k dalšímu provozování," vysvětluje Roman Picura.
Topná tělesa dodávaná společností HENNLICH také disponují celosvětově uznávanou certifikací VDE. „Audity VDE ve výrobě probíhají každoročně a přísně ověřují bezpečnost topných těles," dodává Roman Picura.
Samozřejmostí k zajištění maximální bezpečnosti je propojení topných těles s automatizovanou regulací pracovní teploty pomocí teplotních sensorů a vhodných regulátorů teploty a dále instalací automatizovaného hlídání minimální hladiny lázně pomocí limitních hladinových spínačů . Bezpečnostní ohřívače s anti-burn systémem tak představují redundantní ochranu proti přehřívání.
Co o bezpečnosti říkají normy
Evropské normy přitom nařizují, aby elektrické ponorné topné systémy byly chráněny automatizovaným systémem hlídajícím úplný nebo částečný chod na sucho a dále zařízením pro bezpečnostní hlídání teploty. „Existují navíc i nová nařízení vyžadovaná pojišťovnami, které stanovují povinnost použít topné prvky s integrovanou elektricky nezávislou ochranou proti přehřívání, která zajistí bezpečnost například při selhání automatizovaného hlídání ponoru, selhání regulace teploty nebo při poruše topného zařízení," doplňuje Roman Picura.
Použití měřicích prvků pro zajištění bezpečnosti elektrických topných systémů nařizují např. normy DIN EN 60335-1 (VDE0700-1):2020-08 či DIN EN 60519-1 (VDE 0721-1). Norma DIN EN 60519-1:2020-12 např. vyžaduje ochranu proti tepelným vlivům ve znění „Pokud by chyba mohla vést k přehřívání zařízení, musí tepelná pojistka odpojit topný systém a další zařízení, která jsou se vznikem rizika relevantní. Bezpečnostní ochrana proti přehřívání musí být oddělená od tepelné regulace zařízení".
Další normou zabývající se bezpečností v galvanovnách je DIN EN 17059:2018-10 z roku 2018. Řízení rizik dle normy ISO 9001:2015 stanovuje identifikovat všechna rizika a ta pokud možno eliminovat nebo minimalizovat možnosti jejich vzniku.