Sanace odvalu Heřmanice, která patří mezi největší ekologické akce v Moravskoslezském kraji, pokračuje i přes problémy společnosti Ostravská těžební. Investor a provozovatel separačního komplexu požádal státní podnik DIAMO o součinnost s řešením současné situace tak, aby byl provoz separační linky zachován. Státní podnik nyní projednává a analyzuje možnosti dalšího postupu sanace. Práce pokračují a probíhá pravidelný monitoring škodlivin, který potvrzuje, že kvalita ovzduší v okolí haldy není ohrožena.
„Naším cílem je postupně eliminovat negativní vlivy na okolí a zabezpečit odval před termickými jevy, aby v budoucnu mohla být tato lokalita smysluplně využita. Separační linka může tento dlouholetý sanační proces urychlit, proto zvažujeme na základě žádosti Ostravské těžební odkoupení zařízení, ale i další možnosti," uvedl Jiří Jež, ředitel státního podniku DIAMO.
Východní a jihovýchodní část odvalu Heřmanice už prošla rekultivací v gesci s. p. DIAMO. Cílem bylo termicky aktivní plochy odtěžit, uvolněné plochy dotvarovat inertním materiálem, překrýt zeminou a tímto způsobem celé a území revitalizovat. Mimo jiné byl vytvořen „zelený val" s významným filtračním efektem proti prachu vznikajícímu v rámci odtěžování dalších částí odvalu. Od roku 2010 tak došlo k výrazné redukci ploch zasažených termickou aktivitou, což přineslo i výrazné snížení objemů exhalací škodlivých plynů.
S cílem zintenzivnění dalších sanačních prací, které se odhadují na dalších nejméně 10 let, vznikl projekt spolupráce státního podniku DIAMO a Ostravské těžební, která postavila v roce 2016 u haldy separační komplex. Provoz speciální linky byl zahájen před dvěma roky - v červenci 2017. Ukázalo se však, že její provoz není tak ekonomicky efektivní, jak investor předpokládal.
„Jednání se společností Ostravská těžební o budoucím využití separační linky na Heřmanické haldě stále probíhají a vzhledem ke složitosti problematiky není stanoven žádný termín. Je nutné posoudit možné varianty další spolupráce a vyhodnotit jejich efektivitu i rizika z pohledu ekonomického, technického, časového, environmentálního a právního," doplnil Petr Kříž, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO. Bez ohledu na výsledek jednání stání podnik pokračuje a bude pokračovat v sanačních pracích podle dlouhodobého plánu.
Státní podnik zároveň potvrzuje, že negativní vlivy haldy na okolí jsou minimální. Na lokalitě probíhá pravidelný monitoring imisí, prašného spadu v okolí, termické aktivity a podzemních vod realizovaný akreditovanými organizacemi. Naměřené hodnoty stabilně nevykazují žádné nebezpečí pro obyvatele Ostravy. Koncentrace sledovaných látek jsou klesající nebo setrvalé. Není ohroženo ani zdraví pracovníků s pracovním místem na odvalu Heřmanice, nemusí používat žádné speciální ochranné pomůcky. Výsledky monitoringu potvrzují závěry Rozptylové studie zpracované pro prováděné sanační práce.
Vliv termicky aktivních hald na kvalitu ovzduší také zkoumají vědci z VŠB-TU a nedávno zveřejnili své průběžné závěry. Výsledky česko-polského projektu monitoringu termicky aktivních hald a jejich okolí potvrdily, že nedochází k překračování úrovně znečištění ovzduší vlivem termicky aktivních odvalů - na Ostravsku jsou to odvaly Heřmanice, Ema a Hedvika.
O odvalu Heřmanice
Odval Heřmanice je jedním z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je uložena důlní hlušina z těžby černého uhlí v 19. a 20. století na Ostravsku. Nachází se na území městského obvodu Slezská Ostrava. Jedná se o komplex důlních odvalů, který vznikal už v polovině 19. století při hloubení Dolu Ida (Rudý říjen 1). Největší množství materiálu se zde ukládalo ve 40. až 60. letech minulého století, kdy se rozšiřoval Důl Heřmanice (Důl Stalin, Rudý říjen 2). Celkově areál zabírá plochu cca 103 ha, objem uloženého materiálu je odhadován na cca 30 milionů tun. Průměrná sypná výška odvalu se pohybuje mezi 20 až 30 metry. Na odval navazuje Heřmanický rybník, který je součástí lokality Natura 2000.