Společnost SAFINA, a.s., přední evropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů, informuje, že v průběhu třetího čtvrtletí roku 2015 prodala více než 250 kg investičního zlata a také několik desítek kilogramů investiční platiny. Jedná se o jeden z nejlepších výsledků v historii společnosti.
V poslední době sledujeme na trhu s drahými kovy zajímavý trend - přibývá velké množství tzv. papírového zlata. Třetí čtvrtletí bylo také úspěšné pro certifikační rafinérie a mincovny po celém světě, neboť se navýšil zájem o investiční mince a slitky. Jejich kapacity jsou nyní naplněny na další měsíce dopředu - například velké kanadské a americké mincovny zaměřující se na stříbrné investiční mince potvrzují objednávky až na leden příštího roku.
Vývoj v Asii
Třetí čtvrtletí letošního roku se neslo ve znamení propadu akciového trhu v Číně. Čínské ekonomice se ještě více nedařilo v první polovině měsíce srpna, kdy došlo k několikafázové devalvaci tamější měny jüanu ze strany čínské vlády. Tento krok měl přinést oživení, jež je závislé na exportu. Došlo ovšem k propadům akcií po celém světě, nejvíce pak právě v samotné Číně. Za období červenec - srpen se jejich akcie propadly o neuvěřitelných 45 %. „Investoři, kteří včas svoje čínské akcie neprodali, prodělali biliony dolarů. Čínská vláda je přesto stále optimistická a predikuje růst," říká Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA, „analytici jí však nevěří a čekají meziroční pokles 1 - 2 %." Pokles HDP hlásí i Indie, která je nejen pro drahé kovy rovněž významným hráčem. Cena zlata reagovala na světový pokles akcií okamžitě - posílila až k hodnotě 1 170 dolarů za troyskou unci. Následně se zastavila a spolu s uklidněním amerických a evropských trhů se vrátila k úrovni kolem 1 130 USD/toz.
Z obavy o ještě větší propad akcií a útěk dalších investorů ke zlatu začala pravděpodobně čínská vláda manipulovat s cenou žlutého kovu. Spekuluje se o tom, že právě čínská vláda stála za prodejem obrovského balíku tzv. papírového zlata, a to v hodnotě 500 mil. dolarů, čímž srazila cenu zlata na pětileté minimum.
Problémy v průmyslu a tzv. dieselgate
Druhým významným hybatelem na trhu s drahými kovy a komoditami obecně byla aféra, která si získala přízvisko dieselgate. Situace kolem automobilky VW ovlivnila i průmyslovou poptávku po drahých kovech, především stříbru, platině a palladiu. „Zlata se tyto události přímo nedotknuly, neboť je využíváno v průmyslu spíše sporadicky," dodává Viktor Fiala, generální ředitel, SAFINA, „celkově byl segment komodit v průmyslu v tomto období v útlumu, je to příklad nejen drahých kovů, ale i ropy." Září bylo proto ve znamení prudkého poklesu ceny platiny, a naopak výrazného nárůstu ceny palladia. Důvod je nasnadě: dieselové autokatalyzátory obsahují platinu, a ty benzinové naopak palladium.
Česká republika
SAFINA ve třetím čtvrtletí prodala více než 250 kg investičního zlata a několik desítek kilogramů investiční platiny. Investoři využívali výkyvů v cenách. „Aktuálně je pro investory velmi zajímavá platina, jejíž cena je nyní nízká. Neočekáváme ovšem, že by tato situace byla dlouhodobá, protože Jihoafrická republika, hlavní producent tohoto kovu, ohlásila problémy při těžbě, což s cenou tohoto kovu jistě zahýbá," dodává Libor Křapka.
Většina prodejů SAFINY, až 80 %, proběhla v České republice, zbylých 20 % v Pobaltí, Polsku a také ve Slovinsku. V červenci a srpnu se dařilo prodávat několika velkým institucionálním investorům, a to nejen zlato, ale společnost zaznamenala prodeje i několika desítek kilogramů platiny, jež zaujala již zkušené investory i přes své zatížení DPH. Poptávka po investičním zlatu byla celkem vysoká a navázala na trend započatý ve druhém čtvrtletí tohoto roku.