PRŮZKUM SPOLEČNOSTI HONEYWELL ODHALIL, ŽE JEN TŘI PROCENTA ČECHŮ CHRÁNÍ SVOU DOMÁCNOST DETEKTOREM OXIDU UHELNATÉHO
Průzkum společnosti Honeywell, kterého se zúčastnilo více než 1000 respondentů z celé České republiky, ukázal, že Češi si nedostatečně uvědomují riziko možné otravy oxidem uhelnatým ve svých domácnostech. Ačkoli 74 % procent dotázaných přiznává, že mají doma alespoň jedno zařízení na fosilní paliva či dřevo, pouhá 3 procenta Čechů chrání svou domácnost detektorem úniku oxidu uhelnatého. Průzkum také odhalil, že ačkoli vysoké procento respondentů používá v domácnosti tento typ paliv, pouhých 36 % dotázaných si uvědomuje nebezpečí možné otravy CO. Zbývajících 64 % si toto riziko buďto neuvědomuje vůbec nebo si není jistých.
Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, který vzniká při nedokonalém spalování organických paliv, jako je například plyn, dřevo nebo uhlí. Může vážně ohrozit zdraví a v krajním případě může i zabíjet, pokud jeho únik není včas odhalen. Špatně nainstalované nebo nesprávně udržované spotřebiče na fosilní paliva a dřevo mohou být příčinou potenciální otravy oxidem uhelnatým.
Před více jak 20 lety vyvinula společnost Honeywell první detektor oxidu uhelnatého pro domácí použití a od té doby se stále drží na špici pokud jde o výrobu těchto detektorů. “Je poměrně znepokojivé, jak malé procento Čechů se snaží chránit svou domácnost před únikem tohoto plynu,“ říká Ing. Ivan Androník, Country Leader of Environmental and Combustion Control pro Českou republiku společnosti Honeywell. “Je snadné si myslet, že se vás riziko otravy oxidem uhelnatým netýká. Skutečnost je ale taková, že každý, kdo má doma nějaké zařízení na tato paliva, patří potenciálně k rizikové skupině. Proto by lidé měli dělat pravidelnou inspekci a údržbu těchto zařízení, používat je podle instrukcí a zanedbávat by neměli ani pravidelné opravy. Ruku v ruce s tím by měl jít nákup kvalitního a certifikovaného detektoru na únik CO, který splňuje normu EN50291. Takový detektor je totiž schopný zachytit i malé množství CO, které ještě nedosáhlo život ohrožující úrovně.“
Průzkum také ukázal, že vysoký počet respondentů (26 %) říká, že nepodnikají žádné kroky k tomu, aby svou domácnost jakkoli chránili. Více jak jedna třetina účastníků (34 %) se potom rozhodla detektor CO nekupovat, protože mylně věří tomu, že před případným rizikem otravy je dostatečně ochrání kvalitní ventilace.
“Lidé jsou vystaveni riziku otravy tímto plynem především během spánku,” říká MUDr. Zdeněk Schwarz, bývalý ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. “Patří přitom k rozšířeným mýtům, že riziko otravy představují jen starší spotřebiče. Současně s tím řada lidí ignoruje hrozbu úniku tohoto plynu a svou domácnost před ním chrání buďto zcela nedostatečně nebo vůbec.”
Kampaň: Carbon Monoxide Houses
K běžným příznakům otravy oxidem uhelnatým patří bolesti hlavy, malátnost, závratě, zmatení, rozostřené vidění nebo ztráta vědomí. Pokud k otravě dochází dlouhodobě, může končit v krajním případě až smrtí.
Na podporu osvětové kampaně společnosti Honeywell o úniku oxidu uhelnatého vytvořila proslulá polská fotografka Lidia Popiel sérii poutavých fotografií. Ty velmi živě zachycují skutečnost, že riziko úniku CO se netýká jen starších domů, ale že je jím ohrožen skutečně každý, kdo používá zařízení, jež spalují fosilní paliva.
„Carbon Monoxide Houses“ je celoevropská kampaň zaměřená na zvýšení povědomí o možných zdrojích úniku CO, stejně tak jako na varování před nebezpečím, které tento plyn představuje pro naše zdraví. Kampaň cílí na osoby nad 25 let, které žijí v domech a bytech (včetně novostaveb) a používají vytápění na dřevo, uhlí, topný olej, zemní plyn nebo petrolej. Více se o této kampani dozvíte na stránkách www.detectormonoxidcarbon.cz.
Metodologie výzkumu:
Sběr dat pro průzkum probíhal od 17. srpna do 20. srpna 2015 prostřednictvím internetové aplikace Instant Research společnosti Ipsos s využitím CASI on-line panelu. Dotazovaná množina respondentů byla reprezentativní vzhledem k české populaci, a to jak z hlediska pohlaví, věku, vzdělání i velikosti bydliště. Statistická chyba se u tohoto typu výzkumu předpokládá v rozmezí 1,38 – 1,90 %.