Přestože si česká veřejnost uvědomuje rostoucí význam hospodaření s vodou, její reálné chování tomu zatím neodpovídá. Aktuální průzkum společnosti Wavin Czechia ukazuje, že domácnosti spotřebu vody často nesledují, šetří jen dílčími opatřeními a investice do efektivnějšího hospodaření odkládají. Investovat do technologií pro úsporu vody plánuje v nejbližším roce pouze 7 % z nich. Bariérou zůstávají nejen finance, ale také informační deficit. Cestu k úsporám přitom ukazují experti z oboru TZB, kteří ve svých domovech využívají moderní systémy výrazně častěji.
Pitná voda je pro většinu domácností samozřejmostí. Její bezproblémová dostupnost i relativně nízká cena způsobují, že téměř polovina domácností (43 %) spotřebu vody vůbec nesleduje, pravidelnou kontrolu uvádí pouze 26 % respondentů a dalších 31 % ji sleduje občas. Bez přehledu o spotřebě přitom Češi ztrácejí kontrolu nad potenciálními úniky vody.
„Pitná voda je dnes pro nás natolik dostupná, že ji často používáme i tam, kde by to nebylo nutné. Typickým příkladem je splachování - využívat na něj pitnou vodu je zjednodušeně řečeno podobné jako zalévat zahradu balenou vodou. Přitom právě sledování spotřeby je první krok k tomu, aby si domácnosti uvědomily, kde všude lze s vodou zacházet efektivněji," říká Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia.
Dobrou zprávou je, že většina domácností se snaží pitnou vodou neplýtvat - alespoň nějaké úsporné opatření zavedlo přibližně 80 % z nich. Nejčastěji se jedná o kratší sprchování (51 %), následují úsporné spotřebiče (32 %) a baterie či perlátory (31 %). Více než pětina domácností (21 %) přitom nepoužívá žádná opatření.
Data tak ukazují, že úspory vody se v českých domácnostech zatím odehrávají spíše na úrovni každodenních návyků než systémových řešení.
Investice zůstávají na vedlejší koleji
Ačkoli se o suchu a nedostatku pitné vody hovoří jako o jednom z největších environmentálních témat, pro české domácnosti jde stále spíše o dlouhodobou vizi než o aktuální položku v rodinném rozpočtu. Z průzkumu sice vyplývá, že 41 % domácností by v budoucnu o investici uvažovalo, pouze 7 % však v následujících 12 měsících, 34 % respondentů ji odkládá na neurčito. Téměř třetina (32 %) domácností pak takové kroky neplánuje vůbec.
Zajímavým zjištěním je, že ochota investovat se nijak zásadně neliší podle regionu ani velikosti obce. Rozhodování respondentů tedy neovlivňují lokální srážkové úhrny nebo aktuální hladina podzemních vod, ale primárně psychologické a ekonomické faktory. Lidé řeší zejména okamžitou finanční zátěž a délku návratnosti.
„Většina lidí si uvědomuje, že voda je klíčovou surovinou budoucnosti, ale k reálnému kroku směrem k úsporám je obvykle přiměje až vnější okolnost - ať už jde o rekonstrukci, nárůst cen nebo přímou zkušenost s nedostatkem vody. Bez takového impulsu zůstávají investice do moderních technologií často jen v rovině teoretických úvah," vysvětluje Barbara Kotulánová.
Rozhoduje ekonomika, nikoliv prevence
Motivace k modernizaci vodohospodářství v domácnostech jsou u veřejnosti a odborníků odlišné. Zatímco laici reagují především na ekonomické podněty - tedy úsporu nákladů, možnost získat dotaci nebo obavu z razantního zdražení - specialisté zdůrazňují systémový přístup.
Instalatéři potvrzují, že domácnosti nejčastěji investují do moderních technologií až ve chvíli havárie nebo rekonstrukce. Projektanti naopak vnímají hospodaření s vodou jako nezbytnou součást dlouhodobého plánování budov, ovlivněnou normami a legislativou.
„České domácnosti mají tendenci řešit hospodaření s vodou až v krizových situacích, kdy už není jiná cesta. Z pohledu odborníka je přitom mnohem efektivnější myslet na úpravy s předstihem, protože včasná preventivní opatření vyjdou finančně výrazně levněji než následné opravy havárií nebo dodatečné instalace rozvodů," doplňuje Barbara Kotulánová.
Informační deficit a potenciál dvojích rozvodů
Významnou bariérou pro širší využívání úsporných řešení je nedostatek srozumitelných informací. Mnoho domácností nemá jasno v tom, jaké technologie jsou na trhu dostupné, kolik stojí a jaká je jejich životnost.
To se promítá i do využívání pokročilejších řešení. Oddělené rozvody pitné a užitkové vody využívá 32 % instalatérů, zatímco u domácností jde pouze o 14 %, přičemž nejvyšší zastoupení mají v malých obcích do 1 000 obyvatel (21 %).
„Systémy oddělených rozvodů nepředstavují žádný experiment, jde o osvědčenou technologii, která u nás zatím jen čeká na širší využití. Přitom právě tento přístup umožňuje razantně omezit plýtvání pitnou vodou a nastavit v každé domácnosti skutečně efektivní vodohospodářský režim," uzavírá Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia.