Podle odborníků čeká na výměnu stále okolo 100 tisíc kotlů 1. a 2. emisní třídy, jejichž provoz byl již rok nazpět zakázán. Pro mnoho domácností s nevyhovujícím kotlem dává smysl přechod na plynové vytápění. Jednak jde obvykle o méně zateplené objekty a dle plynařů často již disponují plynovou přípojkou. Alternativou je vytápění plynem ze zásobníku - kapalným propanem -, který se obejde bez plynových rozvodů.
Pro mnoho domácností je plynový kondenzační kotel logickou volbou po odstávce kotle na uhlí. Ve většině případů starších rodinných domů totiž dává vzhledem k jejich energetické náročnosti větší ekonomický smysl než tepelné čerpadlo. A to i přes to, že dotační podpora na plynové kotle skončila. „I po započtení dotací je investice do tepelného čerpadla vysoká. Většinou je spojena s rekonstrukcí alespoň části topného systému pro zajištění nízkoteplotního vytápění," upozornil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU, podle kterého je výhodnost způsobu vytápění dána zejména cenovým poměrem elektřiny a zemního plynu.
Výhodou plynových kondenzačních kotlů jsou však i průměrně nižší náklady na údržbu i na obnovu. Plynu nahrává i fakt, který vzešel z posledního Sčítání 2021. Z něj vyplývá, že více než 60 % tuzemských budov bylo postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990. Právě pro tyto objekty s vyšší tepelnou ztrátou je vytápění plynem ekonomičtější variantou.
V Česku je také poměrně hustá distribuční síť zemního plynu a řada objektů má již přípojku historicky zřízenou, byť zatím nevyužívanou. Třeba společnost GasNet eviduje zhruba 250 tisíc takových přípojek, a to zejména v lokalitách, kde se doteď topilo převážně pevnými palivy. Obnovit dodávky plynu nevyužívanou přípojkou bývá v tomto případě poměrně rychlé. Pro domácnosti to víceméně znamená jen podat žádost a doplnit ji o revizní zprávu k odběrným plynovým zařízením. V segmentu domácností přijal GasNet v loňském roce 9 831 nových žádostí o připojení. To je o 30,2 % víc než v roce 2023.
Když není síť, pomůže zásobník
Tam, kde nejsou rozvody zemního plynu nebo by byla nová přípojka příliš drahá, je vhodnou alternativou LPG neboli kapalný propan. „Rozdíl je pouze v tom, že do kotle plyn neproudí z distribuční sítě, ale ze zásobníku umístěného poblíž domu. Ten sice sám o sobě představuje nezanedbatelnou investici, ale odběratel propanu si jej nemusí kupovat, dodavatelé zásobníky domácnostem většinou pronajímají. Zákazníkovi tak odpadá rovněž starost o servis a revize zásobníku, které řeší majitel, tedy dodavatel LPG," vysvětluje Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.
Propan se dodává autocisternou do zásobníku o různé kapacitě. V případě hůře dostupných například rekreačních objektů v odlehlých končinách využije dodavatel propanu menší autocisternu s pohonem všech kol. Doplnit zásobník nicméně lze až na 50metrovou vzdálenost. Běžná domácnost si vystačí se zásobníkem na 1,2 tuny plynu, což odpovídá 2 700 litrům kapalného propanu, resp. 15,5 MWh energie, nebo na 2,1 tuny plynu, kam se vejde 4 850 litrů kapalného propanu, tedy 27,1 MWh energie. Existuje nadzemní i podzemní varianta zásobníku. Menší objekty - například chaty - mohou využívat i set velkých 33kg tlakových láhví.
V případě investice do propanového vytápění je třeba počítat s dodatečnými náklady. „Jde zejména o projektovou dokumentaci, plynové potrubí a napojení zásobníku či jeho dopravu a ukotvení, vč. dodatečného poplatku za povolení tzv. jednoduché stavby plynoucího z loni novelizovaného stavebního zákona," popisuje Ivan Indráček, který dodává, že po započtení pořizovacích i provozních nákladů v horizontu životnosti kotle může vycházet ekonomicky lépe vytápění propanem ve srovnání s případným budováním zcela nové přípojky zemního plynu. Náklady s ní spojené se totiž klidně mohou vyšplhat na vyšší desítky tisíc korun.
Předzásobení, sezónní sleva, fixace i zálohové platby
V současnosti vychází cena propanu pro domácnosti na 2,9 Kč/kWh, a to vč. DPH, dopravy i dalších poplatků. Nefiguruje zde žádná regulovaná složka, takže nehrozí skokové zdražení jako před časem u elektřiny. „Většina nových odběratelů přechází na propanové vytápění logicky z uhlí. Evidujeme však i část domácností, které přecházejí na propan po špatných zkušenostech s elektřinou, kde bývají provozní náklady ve srovnání s propanem obvykle dvojnásobné," říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, která loni v souvislosti s vrcholící vlnou odstávek starých kotlů zaznamenala meziročně téměř dvojnásobně větší počet nových odběratelů čistého propanu. „Propan je vhodnou volbou u starších domů či bývalých rekreačních objektů využívaných pro celoroční bydlení, kde třeba tepelné čerpadlo nedává smysl. Kromě vysoké investice do tepelného čerpadla je totiž nutné počítat i s vysokými náklady na elektřinu," dodává Jiří Karlík.
Podobně jako u tuhých paliv je možné ušetřit na ceně propanu nákupem v období po skončení topné sezóny a v dostatečném předstihu před začátkem nové. „V případě LPG mohou lidé ušetřit asi 10 až 12 %. Cenu LPG je navíc možné stejně jako ceny elektřiny nebo zemního plynu fixovat na dva roky dopředu," uvádí Jiří Karlík a připomíná, že odběratelé nemusí platit za celý doplněný zásobník najednou. Místo jednorázového velkého výdaje si mohou zvolit zálohové platby a vyúčtování spotřeby. Propan tak v sobě díky možnosti předzásobení, sezónní slevy, fixace ceny a současně rozložení platby za energii do celého roku kombinuje výhody tuhých paliv a zemního plynu či elektřiny.