V České republice přibylo pracovních úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost. Nejvíce úrazů se stalo ve zpracovatelském průmyslu, který zároveň zaměstnává nejvíce pojištěnců. K největšímu počtu smrtelných úrazů pak došlo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a při dopravě a skladování. Dalším rizikovým odvětvím je opravárenství. Vyplývá to z nejnovějších statistik Státního úřadu inspekce práce (SUIP).
Firmy šetří na ochranných pracovních pomůckách pro zaměstnance
„Za mnohými pracovními úrazy stojí ekonomický tlak, firmy se snaží snižovat náklady, šetří na osobních ochranných pomůckách nebo je nepořizují vůbec. Například u výkopů chybí pomůcky, které zabraňují sesuvu půdy, kolem výškových staveb firmy pokaždé nestaví kvalitní, pevné lešení. Na vině jsou však i lehkomyslní zaměstnanci, protože hlavní příčinou vážných úrazů je nesprávně odhadnutá míra rizika. V konečném důsledku se podceňování bezpečnosti práce nevyplatí ani firmám, ani zaměstnancům," říká Jan Benda ze společnosti Bureau Veritas, která se zabývá inspekcemi v oblasti bezpečnosti práce. Současně přidává jeden příklad z praxe:
Lehkovážnost zaměstnanců nesníží ani vážný úraz kolegy
„Šetřili jsme například destruktivní poranění ruky, k němuž došlo v momentě, kdy zaměstnanec svévolně odstranil ochranný kryt na lisu. Pro kolegy vážně zraněného zaměstnance to asi nebylo dostatečně varovné. Pouhý měsíc po události zjistil náš inspektor obdobné pochybení, obsluha lisu opět pracovala s odstraněným krytem a manipulovala rukou v nebezpečném prostoru stroje."
Vážné úrazy zvyšují firmám náklady, prevence se vyplatí
Pracovní úrazovost přitom firmy zatěžuje nejen administrativou, ale zvyšuje také náklady a narušuje plynulý pracovní proces. „Celkový finanční dopad v sobě zahrnuje zvýšení pojistného, výrobní ztráty, ztráty zákazníků nebo dokonce ztrátu reputace. Opatření ke snížení rizik může naopak vést ke zvýšení produktivity. Například použití světelných bariér k ochraně přístupových zón strojů usnadňuje proces vkládání a vyjímání předmětů. Zónování oddělovacích zařízení zase umožňuje vypnout určitou část stroje pro účely údržby a nechat ostatní části stroje v chodu," uzavírá Antonín Zajíček ze společnosti Schneider Electric, který se zabývá bezpečností strojů.
Pracovní úrazovost v číslech
Jak ukazují data SUIP, v roce 2014 bylo v České republice zaznamenáno celkem 45 058 pracovních úrazů s pracovní neschopností. Ve srovnání s rokem 2013 to znamená nárůst počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 950 případů. Z toho 1 412 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou hospitalizací v nemocnici delší než 5 dnů. Lidé strávili na neschopence 2,4 miliony kalendářních dnů, což je téměř o šedesát tisíc dní více než v předloňském roce.
V roce 2014 bylo Státním úřadem inspekce práce registrováno celkem 106 smrtelných pracovních úrazů. Nejčastějším zdrojem (48) byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky a převážně dopravní nehody. Druhým největším zdrojem byly budovy, konstrukce, povrchy - 20 smrtelných pracovních úrazů - jednalo se hlavně o pády z výšky a do hlubiny.