Pořízení tepelného čerpadla není záležitostí za pár desítek tisíc korun. Cena tepelného čerpadla a montáže bez dotací stojí podle jeho výkonu cca 220 000 až 350 000 Kč včetně DPH a u velkých domů tato částka může být ještě o něco vyšší. Rozhodnutí o takové investici by tak mělo předcházet prozkoumání rozhodujících parametrů.
Velikost domu a cena tepelného čerpadla
Cenu tepelného čerpadla včetně akumulační nádrže, které bude vyhovovat vašim potřebám, je možné orientačně odvodit od velikosti vaší nemovitosti. Pro orientaci, jak cenu ovlivňují dotace a slevy, do výpočtu zahrneme státní dotaci 80 tisíc a Schlieger slevu 57 500 Kč. Pro malý dům do 120 metrů čtverečních pak základní cena činí orientačně 297 407 Kč, po započtení všech úlev se tak dostanete na částku 159 907 Kč. U střední nemovitosti s rozlohou do 190 metrů čtverečních se náklady po započtení dotací a slev mohou pohybovat od 163 tisíc Kč a pro velký dům s rozlohou nad 190 metrů čtverečních počítejte s částkou nad 185 000 Kč. Ve všech případech je uvedena cena s DPH a jde o cenu čerpadla a montáže.
„Ceny tepelných čerpadel a montáží jsou orientační, skutečnou cenu vypočítají naši odborníci při prohlídce nemovitosti, po posouzení jejího stavu, zateplení, umístění, příprav na připojení k systému vytápění a/nebo ohřevu vody," uvádí Pavel Matějovič, provozní ředitel společnosti Schlieger. „Naše moderní tepelná čerpadla nabízejí vysoký topný faktor 4,4, bez problémů pracují ve všech klimatických oblastech na území ČR a vytápění i ohřev vody zajišťují až do venkovní teploty -25 °C."
Náklady na provoz tepelného čerpadla
Univerzální odpověď na výši celkových nákladů na vytápění nemovitosti a ohřev vody tepelným čerpadlem zřejmě nikde nenajdete. Pro každou nemovitost jsou náklady jiné, záleží na stavu budovy, velikosti tepelných ztrát, na počtu osob v budově, jejich zvycích, požadavcích na teplotu v jednotlivých místnostech. Výši nákladů navíc můžete samozřejmě ovlivnit vlastním chováním a nastavením funkcí tepelného čerpadla. Nižší náklady budou v budově v Polabské nížině, vyšší budou na Šumavě, v Krkonoších a dalších horských oblastech.
Výši nákladů ovlivňují i požadavky členů domácnosti a nároky na tepelných komfort. Za posledních několik let se snížil počet domácností, ve kterých stačí mít v nejčastěji obývané místnosti 20 °C nebo 21 °C a zvýšil se počet míst, ve kterých obyvatelé domů vyžadují v takové místnosti 22 °C nebo 23 °C.* Snížení teploty vytápění v nemovitosti o 1 °C přitom podle řady odborných studií může snížit náklady na energie přibližně o 6 procent, což může být i několik tisíc korun.
Kolik stojí vytápění a ohřev vody?
Pro výpočet nákladů je možné zvolit některý z kalkulátorů, které najdete na stránkách dodavatelů energií, firemních stránkách výrobců a dodavatelů čerpadel nebo na odborných webech. U těch základních dostanete rychle orientační výsledky po zadání několika málo parametrů. Stačí zadat typ nemovitosti, podlahovou plochu a obecné údaje o zateplení. Například u novostavby s plochou 70 m2 při využití plynu zaplatíte 21 979 Kč ročně, u elektřiny 31 546 Kč, za tuhá paliva 18 397 Kč, s centrálním vytápěním 21 657 Kč.
U komplexních kalkulátorů musíte zadat kromě základních informací k objektu, jeho umístění a obsazení i údaje o tepelné ztrátě apod. Zjistíte tak například, že nemovitost s tepelnou ztrátou 9 kW ve střední klimatické oblasti, která je obývaná rodinou s dětmi, spotřebuje na spotřebiče, vytápění a teplou vodu 22 375 kWh za rok a pro ostatní spotřebiče 3 200 kWh elektrické energie za rok.
Při porovnání mezi tepelným čerpadlem vzduch-voda s topným faktorem 4, kondenzačním kotlem na zemní plyn, elektrickými přímotopy, zplynovacím kotlem na palivové dřevo a kotlem na dřevní pelety vycházejí roční náklady průměrně následovně. Nejnižší roční náklady na vytápění a teplou vodu nabízí využití palivového dřeva (cca 68 400 Kč) následováno je tepelným čerpadlem (84 000 Kč), dřevními peletami (94 400 Kč), zemním plynem (105 700 Kč) a elektrickými přímotopy (130 600 Kč). Rozdíl v ceně mezi prvním palivovým dřívím a druhým tepelným čerpadlem nemusí být na druhý pohled tak velký, když vezmeme v potaz, že dříví musíte uskladnit, naštípat a starat se o přikládání do kotle nebo plnění zásobníku. Navíc spalování dřeva znečišťuje ovzduší v situaci, kdy z tepelného čerpadla dostáváte „čistou" energii.
* Čerpáno z výzkumu ČSÚ, dokument Spotřeba paliv a energií v domácnostech