Dosavadní informační kampaň vlády o státní podpoře směrem k podnikatelům zasaženým energetickou krizí nevede k dostatečnému šíření informací k těm podnikatelům, kteří ji mají zájem využívat. Týká se to zejména mikro a malých firem, kterým na rozdíl od větších podniků chybí administrativní pracovníci na získávání informací o možnostech vládou zavedené podpory.
Z nového šetření Hospodářské komory mezi členskými firmami vyplývá, že více než třetina podnikatelů (37 %) nevyužívá a neplánuje využít žádné vládou zavedené opatření, a to z poloviny buď proto, že o ní nestojí, anebo že se jich - podle druhé poloviny - žádná podpora ani netýká. Všechny malé a střední podniky přitom však bude od ledna pokrývat například zastropování cen elektřiny a plynu a úplně všech podnikatelů se již nějaký čas týká odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje energie.
„Ke zvýšení informovanost by přispělo, kdyby vláda srozumitelně a včasně komunikovala přijímaná opatření směrem i k podnikatelské veřejnosti. Výsledky šetření totiž ukazují na nedostatky v informovanosti podnikatelů," uvedl ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Na druhé straně může názor podnikatelů odrážet i fakt, že například anulování poplatků na OZE představuje ve srovnání s dramatickým nárůstem cen spíše okrajovou záležitost, a i když se Hospodářská komora v rámci svých kapacit snaží operativně informovat o platných novinkách alespoň své členy, nemůže nahradit komunikační možnosti vlády," doplnil Minčič.
Z celkového počtu respondentů v anketě 46 % odpovědělo, že mají informace o možnostech státní podpory. Avšak pouze 7 % firem ji již využívá, nejčastěji velké firmy.
Podnikatelé by od vlády ocenili úplné, srozumitelné a přehledné informace o zavedených opatřeních a také dlouhodobější plán, jak bude vláda energetickou krizi zmírňovat v roce 2023.
„Za situace, aniž byste věděli, na co se můžete alespoň trochu spolehnout, tedy co bude za měsíc, je byznysplán a cenotvorba pro příští období věštěním z křišťálové koule. Stabilizaci v nepřehledné situaci by logicky ocenili i spotřebitelé, aby je nepřekvapovaly prakticky ze dne na den rostoucí ceny," vysvětlil Minčič.
Hospodářská komora také zjišťovala, jaký vývoj firmy kvůli energetické krizi v příštích šesti měsících očekávají. Od září letošního roku výrazně vzrostl počet firem, které zhoršily svůj výhled. Zatímco v září nepříznivý vývoj v následujících měsících předpokládaly dvě pětiny podnikatelů, ke konci listopadu jich je už skoro sedm z deseti. Necelá desetina firem (9 %) se dokonce obává, že by mohla v nejbližších 6 měsících podnikání ukončit.
Ačkoliv jsou podnikatelé vystaveni těžkým hospodářským podmínkám a často očekávají zhoršení vývoje své firmy, většina (58 %) z nich se nechystá propouštět žádného zaměstnance, anebo dokonce zvažuje nábor dalších zaměstnanců.
Pokles počtu zaměstnanců nejčastěji předpokládají velké firmy. Z důvodu vysokého nárůstu cen energii plánují propouštět zejména firmy spadající do odvětví cestovního ruchu, restauračních služeb a stavebnictví. Pětina maloobchodních podniků uvažuje o propouštění části svých zaměstnanců nikoliv především kvůli rostoucím nákladům, ale z důvodů snížení poptávky zákazníků nebo narušení dlouhodobých obchodních řetězců.
Naopak nabírat zaměstnance by chtěly firmy ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.
Data vycházejí ze šetření, které Hospodářská komora ČR ve spolupráci se CNN Prima News vedla mezi 27. říjnem a 11. listopadem 2022 mezi svými členy. Cílem bylo získat aktuální informace o situaci tuzemských firem v souvislosti s probíhající energetickou krizí. Ankety se účastnilo 342 respondentů, mezi kterými byli zástupci mikro, malých, středních i velkých firem z různých odvětví ekonomiky.